Zrůda z úterní kriminálky Ted Bundy: poznejte příběh sériového vraha

Před úterním dokumentem o mrazivém americkém vrahovi Tedu Bundovi si připomeňte, proč jeho případ děsí dodnes.

Dětství ve lži

Ačkoliv se Bundy nemohl vymlouvat na drsné zacházení nebo nelidské podmínky, v jeho dětství a dospívání se mu nevyhnulo určité trauma. Po první tři roky ho totiž vychovávali jeho prarodiče – háček byl v tom, že mu všichni tvrdili, že jde o jeho biologické rodiče.

Tedův tatínek totiž práskl do bot krátce poté, co oplodnil Tedovu maminku. Aby se tak rodina po Tedově narození vyhnula společenskému stigmatu, v roce narození 1946 byla totiž nálada vůči svobodným matkám stále negativní, prarodiče Teda vychovávali jako svého. A tvrdili to všem nejen na veřejnosti, ale i Tedovi samotnému. Jeho vlastní matka pro něj tak byla "starší sestrou".

Nakonec zjistil pravdu poté, co mu po dlouhých úvahách jeho strýc ukázal rodný list. Ted nikdy své matce neodpustil za to, že mu lhala.

První zářezy

I přes problémy v dětství se nakonec z Teda vyloupl chytrý mladík, který v roce 1972 dokončil univerzitu s diplomem z psychologie. Pokud vám navíc Ted na sériového vraha připadá jako příliš velký sympaťák, pak vězte, on sám si tak rovněž připadal. A uměl toho využít.

Poprvé zabíjel zřejmě už několik let před promocí. Přesné datum není jisté, Bundy ho totiž nikdy nesdělil a různým vyšetřovatelům naznačoval počátek vraždění v různých letech. Dle některých svých rozhovorů se však v roce 1969 pokusil o první únos, nepřímé důkazy však svědčí o tom, že poprvé možná zabil už ve čtrnácti letech v roce 1961...

První prokázaná Bundyho vražda se datuje do roku 1974, kdy mu bylo 27 let. Jeho modus operandi se přitom neměnil –- Bundy vybranou dívku obvykle ošálil svým šarmem či lží, na vhodném místě ji omráčil úderem do hlavy a uškrtil. Své oběti, obvykle mladé ženy od 13 do 26 let, navíc znásilňoval. Bylo mu jedno, zdali před či po jejich smrti. Bundy působil jako kliďas jenom navenek, při vraždění se z něj stávalo doslova zvíře.

Past sklapla, jenže...

Při Bundyho zřejmě neukojitelném hladu po obětech bylo zřejmé, že dříve či později kvůli velkému počtu vražd někde udělá chybu. Stalo se tak poprvé v roce 1975, kdy byl zatčen poté, co neuposlechl dálniční patrolu při rutinní kontrole. Když ho nakonec policie přesto zastavila, uvnitř auta našli hokejovou masku, pouta, pilku na železo a další předměty, o nichž se domnívali, že je Bundy využil k loupežím.

Detektivové sice neměli žádné přímé důkazy, detektiv Jerry Thompson si však jeho vůz spojil s podobným z rok starého pokusu o únos telefonní operátorky Carol DaRonchové. Thompsonovo tušení se nakonec ukázalo být správné – DaRonchová Bundymu o rok dříve doslova utekla z lopaty, když se ji, vydávajíc se za policistu, pokusil ve svém autě spoutat.

Zatímco byl Bundy ve 24hodinové vazbě, Thompson se vydal prošetřit případ DaRonchové. Byl to počátek případu, na jehož konci byl Bundy o půl roku později odsouzen za její únos na patnáct let. Ačkoliv už tehdy policie předpokládala, že má Bundy na krku více obětí, neměli detektivové žádné důkazy. Bundy jim je však brzy poskytl sám.

Mistr útěků

Zatímco byl ve vězení za únos, byl rovněž obviněn z vraždy jiné ženy, Caryn Campbellové. Bundy se rozhodl, že se bude sám obhajovat – a jako takovému mu při převozech nebyla nasazována pouta na nohy a ruce.

7. června 1977 toho využil, když ostrahu požádal o zastávku u soudní knihovny, aby si mohl projít svůj zdejší spis. Zatímco mu ostraha dala prostor, Bundy kryt regálem knihovny otevřel okno a vyskočil z něj. Ačkoliv si při tom vymknul kotník, podařilo se mu unikat po několik dnů pěšky i v ukradeném autě. Nakonec ho opět chytila náhodná dálniční kontrola.

Pod zámkem nevydržel ani rok. V prosinci utekl přímo z vězeňské cely (!), v níž si předtím ukradenou pilkou prořezal malý otvor v jejím rohu. Vše plánoval dlouho, sám musel zhubnout 16 kilo, aby se dírou protáhl, před definitivním útěkem (naplánovaným mezi vánoční svátky a silvestr) si dobře zmapoval cestu ven z cely. Jeho strážím trvalo 17 hodin, než si všimly, že Bundy chybí. Tou dobou byl stovky kilometrů daleko.

Mezi nejhledanějšími

Po svém druhém útěku se Bundy usídlil na Floridě. Měl solidní šanci zde nerušeně žít celé roky, pokud by na sebe neupozorňoval policii. Bez identifikačního průkazu však nezískal žádnou normální práci a vrátil se k drobným zločinům a krádežím, kterými si vydělával už před svým předešlým zatčením. Také zde spáchal hrůzostrašný útok, který mu nakonec vynesl elektrické křeslo.

V noci mezi 14. a 15. lednem 1978 pronikl do dívčích kolejí jedné ze zdejších univerzit a během patnácti minut dvě spící dívky zavraždil a dvě zohavil. První oběť, Margaret Bowmanovou, omráčil kusem dřeva a poté uškrtil. Druhou, Lisu Levy, v její posteli zbil do bezvědomí, škrtil ji, uřízl jí jednu bradavku a sexuálně ji zneužil. Další dvě dívky ve vedlejší místnosti zmlátil tak, že měly obě zlomené čelisti, vyražené zuby a mnohačetné zlomeniny.

Na odchodu stihl Bundy podobně zřídit ještě jednu další dívku. Obyvatelé koleje i první policisté se přitom původně domnívali, že se stali obětí násilného vloupání. Teprve poté odhalili znetvořené oběti. Útok mu rychle vysloužil zařazení v žebříčku deseti nejhledanějších zločinců agenty FBI.

Zápas až do konce

Bundy byl nakonec definitivně zatčen na 12. února poté, co ho v ukradeném autě opět zastihl strážník při silniční kontrole kvůli podezření z krádeže vozu. Bundy se s ním sice popral, dokonce přímo o policistovu zbraň, nakonec byl však přemožen. Než byl dopaden, stihl ještě 8. února zabít dvanáctiletou Kimberly Diane Leach. Právě z její vraždy spolu s Bowmanovou a Levyovou byl nakonec primárně souzen.

Soud s ním v roce 1979 se stal národní událostí. Během procesu skoro vyvázl s doživotím, nepřiznal se však ke třem vraždám po svém útěku. Nehledě na to ho vyšetřovatelé spojili nejméně s třemi desítkami dalších vražd, odhaduje se však, že Bundy mohl zabít více než 100 žen.

Bundy se snažil neodvratně se blížícímu trestu smrti vyhnout pomocí uzavření manželství, ani to ho však nezachránilo před vynesením rozsudku 10. února 1980. Bundy měl zemřít na elektrickém křesle.

Trvalo skoro 9 let, než Ted Bundy po dalších tahanicích, přiznáních a procesech nakonec 24. ledna 1989 v 7.16 ráno konečně v křesle věznice Rainford dostal, co si zasloužil.

(lol)