Podívejte se, jakou škodovkou jezdil Masaryk a jakou Zeman

Vznik prvních státnických limuzín značky Škoda spadá do přelomového období automobilky. V roce 1925 došlo ke spojení mladoboleslavské společnosti Laurin & Klement se silným strategickým partnerem, strojírenským a zbrojním koncernem Škodovy závody se sídlem v západočeské Plzni. Tam také probíhala exkluzivní licenční výroba stokusové série jednoho z technicky nejvyspělejších a nejrychlejších automobilů 20. let minulého století vyvinutého renomovanou francouzskou společností Hispano-Suiza.

Na začátku května 1926 byl první exemplář prodán za 280 000 Kč kanceláři prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka. Příslušná objednávka byla vystavena 25. července 1925 a vůz reflektoval individuální přání zákazníka. Po schválení návrhu karoserie typu limuzína, vybavené skleněnou přepážkou oddělující pracoviště řidiče od prostoru pro cestující na zadních sedadlech, projekt realizovala pařížská společnost Carosserie Kellner Frères. Původní SPZ „N-1“ vystřídala ve 30. letech značka „P-118“, v níž „P“ znamenalo Praha. Po rezignaci pětaosmdesátiletého T. G. Masaryka ze zdravotních důvodů v prosinci 1935 zůstala Škoda Hispano-Suiza v hradních garážích až do 17. března 1936. Poté byl vůz vrácen výrobci, jeho další osudy jsou bohužel zahaleny tajemstvím.

Automobily Škoda Hispano-Suiza vynikaly řadou zajímavých prvků. Ke kultivovanému běhu řadového šestiválce o zdvihovém objemu 6654 cm3 napomáhalo uložení klikového hřídele v sedmi ložiskách, samotný hřídel byl vyráběn z 350kilogramového odlitku, obráběním redukovaného na pouhých 45 kg. Unikátní posilovač brzd až 2,7tunové limuzíny využíval kinetické energie vozidla a měl progresivní účinek.

Po složitém období druhé světové války a hlubokých společenských změn se automobily Škoda do služeb československých prezidentů vrátily v roce 1950, a to pancéřovaným vozem Škoda VOS (Vládní osobní speciál). V prodloužené verzi, s pancéřováním a neprůstřelnými skly o tloušťce 52 mm vážil sedan Škoda VOS až 4440 kg při celkových rozměrech 5700 x 1950 x 1750 mm. V letech 1950–1952 bylo vyrobeno přibližně 100 kusů této řady v různých modifikacích, z československých prezidentů je používali Klement Gottwald a Antonín Zápotocký.

Po dlouhé éře, kdy na Pražském hradě sloužila převážně sovětská vozidla ZIS a ZIL, se automobily Škoda vrátily do služeb hlavy státu až po vzniku samostatné České republiky. Prezident Václav Havel byl velkým příznivcem motorismu a osobně si vyzkoušel řadu novinek domácí automobilky, včetně modelové řady Felicia a první generace řad Fabia, Octavia i Superb. Jeho nástupce ve funkci, Václav Klaus, využíval vozy Superb I a Superb II prakticky po celá dvě funkční období (2003–2013). Současný prezident České republiky Miloš Zeman se 5. června 2015 se stal vůbec prvním uživatelem vozu Škoda Superb třetí generace.