Hry se superhrdiny jsou propadáky! Tady je 5 důvodů, proč tomu tak bude vždycky

Zatímco filmy se superhrdiny zpravidla trhají rekordy, odnášejí si pozitivní recenze a lidé na nich ujíždějí, s hrami už to tak slavné není. Vlastně je to úplně naopak a drtivá většina superhrdinských videoher nestojí za nic. Jistě, existují výjimky, jakou je například Batman od vývojářů z Rocksteady, kvůli následujícím pěti důvodům se ale situace do budoucna pravděpodobně nijak extra nezlepší.

1) SNAŽÍ SE BÝT JAKO FILM

Jednou z největších bolestí her se superhrdiny je křečovitá snaha stát vedle filmu a snažit se jej „doprovázet“. Bohužel, takové hry bývají často spíchnuté horkou jehlou a právě v porovnání s filmem působí lacině až hloupě.

2) SOUSTŘEDÍ SE NA JEDINOU HLOUPOU VĚC

Vývojáři her jsou v porovnání s filmaři značně omezení. Většinou si totiž vezmou do hlavy, že musí hráči za každou cenu podsunout jejich vlastní vizi a klidně i na úkor zábavy. Proto třeba hrajete se Spider-Manem tak, abyste odvrátili smrt všech civilistů, u jejichž hlav tikají bomby. A zkuste si to na čas, ve městě a hned v kombinaci s pěti potenciálními oběťmi!

3) NOVÁ TECHNOLOGIE POTÁPÍ HRU

Dalším nešvarem je neukojitelná touha protlačit do popředí nejnovější gadget či schopnost hrdiny, nejlépe pak v již několikátém díle slibně rozjeté série. Řeč je například o Batmanovi, v rámci kterého jste mohli používat tzv. detektivní režim, v němž se vám zobrazily všechny aktivní prvky, včetně nepřátel, klidně i přes zeď. Arkham City tak většina hráčů hrála v tomto režimu, protože k němu neexistovalo žádné omezení.

4) AŽ PŘÍLIŠ MOŽNOSTÍ A VYLEPŠENÍ

Hry se superhrdiny se nad rámec všeho vyřčeného snaží nabídnout co nejvíce možností v boji či pohybu městem, přitom vám obyčejně stačí základní typy útoků a k těm pokročilým ani nečichnete. Proč? Protože je to zbytečně složité a neefektivní. O to víc, když vám hra prostě umožní vyčistit lokaci od nepřátel tak, jak jste se to naučili během úvodních 20 minut.

5) NEMASTNÉ FILMOVÉ SCÉNY

Pokud se superhrdinské hry chtějí přiblížit filmům, musí se tak začít chovat i během filmových animací. Krátké filmečky, sloužící jako lepidlo mezi misemi, totiž zpravidla postrádají jakoukoliv hloubku, a když máte štěstí, že je hrdina alespoň částečně uchopitelným materiálem, zbytek postav je uboze dutý…