14. května 2024 14:35

Česká střílečka porazila Counter-Strike. Vojenský veterán popsal zábavné kompromisy při vývoji Gray Zone Warfare

Brněnské studio Madfinger Games oznamuje střílečku Gray Zone Warfare

Z české taktické střílečky Gray Zone Warfare se stává celosvětově úspěšný hit. Brněnské studio Madfinger Games oznámilo, že prodalo přes půl milionu kopií. Titul se také nachází mezi nejprodávanějšími hrami na platformě Steam. Hráči si vedle povedené grafiky také chválí realistické ztvárnění boje v jihoasijské džungli. Na něm se podílel i vojenský veterán Ondřej Spisar, který sbíral zkušenosti na misích v Afghánistánu či Mali. Pro CNN Prima NEWS popisuje, s čím vývojářům pomáhal a nabízí cenné rady pro virtuální boj v nehostinném prostředí nebo na městském bojišti.

Téměř dvacet let byl součástí elitní jednotky české armády. Během své služby se Ondřej Spisar zúčastnil pěti misí v Afghánistánu a jedné v Mali. Bývalý člen 601. skupiny speciálních sil generála Moravce v současnosti pořádá soukromé kurzy střeleckého výcviku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jde dohrát, ale zítra to nemusí platit. Víme, v jakém stavu je Kingdom Come: Deliverance II

Vedle trénování ještě pomáhá brněnskému hernímu studiu Madfinger Games ve vývoji realistické střílečky Gray Zone Warfare. Ta vyšla na konci dubna v takzvaném early accessu, tedy nejde o zcela hotovou hru. Přesto boří zavedené pořádky na poli videoher pro více hráčů a zároveň se těší obrovské oblibě.

Vývojáři se na sociální síti X pochlubili, že během prvních čtyř dní po vydání prodali 500 tisíc kusů kopií. Na dotaz CNN Prima NEWS tento počet ještě upřesnili a uvedli, že na svém kontě mají 780 tisíc kopií základní hry a 420 tisíc prodaných balíčků s dodatečným obsahem, které jsou ve videoherním světě známé jako DLC.

Během prvního květnového týdne se Gray Zone Warfare dokonce stalo nejprodávanějším titulem na herní platformě Steam. Česká střílečka dokázala sesadit z trůnu krále tohoto žánru, slavný Counter-Strike.

Jak se ale bývalý elitní voják dostal k vývoji ambiciózní české videohry? Spisar není typickým vášnivým pařanem. Naposledy zkoušel videohry, když svému synovi pořídil konzoli PlayStation. A pak samozřejmě když testoval jednu z raných verzí Gray Zone Warfare. Do Madfinger Games ho však přivedla hudba.

„Hraju v kapele Dark Gamballe a baskytarista je Tomáš Šlápota, který je jedním ze spolumajitelů Madfinger Games. Před třemi, čtyřmi roky mě oslovil. Věděl, co dělám a říkal, že pracují na nové hře, ale nezmiňoval nic konkrétního. Pak jsem na to zapomněl a on se později znovu ozval, že by mě chtěli na motion capturing zbraní, poradenství a co by si bojovník vzal za vybavení na různé typy misí,“ říká Spisar.

Se zbraněmi a vojenskou výbavou přicházel do kontaktu každý den po dobu téměř dvaceti let. Zná tedy sebemenší detaily. Přesto přiznává, že vývoj Gray Zone Warfare byl i pro něj výzva. „Manipulace se zbraněmi v herním světě je trošku jiná než v reálném. Jako hráč se nemůžete mrknout očima dolů, abyste se podívali, jak přebíjíte. Musí to být dělané před obličejem. To je prostě divné a blbě,“ poznamenává Spisar a uvědomuje si, že ve hře to tak musí být.

Při debatě s vývojáři ale nenarazil na problém, u něhož by nedokázali najít kompromis. U některých herních principů se dokonce hodně nasmáli. Typickým příkladem je pohyb v podřepu. Pro střílečky jde o jeden ze základních způsobů pohybu, při němž postava nevydává žádné zvuky a jde potichu.

„Takovou pozici v realitě nevyužijete. Máte na sobě vestu, batoh a dohromady to váží 30 kilo. V podřepu se s tím chodit nedá,“ směje se Spisar.

Z druhé strany však přicházel logický argument. „Je to standardní pohyb, na který jsou hráči zvyklí,“ vysvětluje bývalý voják, jakou odpověď dostal od vývojářů. Proto jim navrhl, ať podřep zachovají, ale herní postavě uberou na výdrži.

Tohle není nic pro uctívače Fortnite a lidi, kteří chtějí jen tupě střílet. Gray Zone Warfare si spíš užijí jedinci toužící po hře, která je posune dál v trpělivosti, taktičnosti a uvažování.

Spisara také překvapilo, nakolik podrobnou přípravu a znalost zbraní nebo bojových konfliktů měli autoři Gray Zone Warfare. Do sebemenších detailů řešili výbavu a úpravy zbraní. Ve hře jsou desítky zbraní, od pistolí přes útočné nebo odstřelovací pušky až ke kulometům. Každá z nich se dá ještě dodatečně upravit. Chcete jiné hledí, optiku, pažbu nebo dokonce tlumič? Nic není problém, hráči si jen musí jednotlivé komponenty najít nebo koupit a ujistit se, že pasují na jejich konkrétní zbraň.

Nebezpečná asijská džungle

Hráči jako členové jednotlivých frakcí musí plnit úkoly a získávat cennosti, které v Lamangu zůstaly. Jejich protivníky jsou jak skuteční hráči z celého světa, tak počítačem ovládaní nepřátelé.

Ačkoliv jde o střílečku, tak Spisar upozorňuje, že pro úspěšnou misi není potřeba vystřílet všechny nepřátelé. Spousta úkolů spočívá v získání dokumentů nebo dalších předmětů. „V Afghánistánu jsem byl rád, když jsem se vrátil z mise a nemusel jsem během ní střílet,“ říká Spisar a snaží se hráče nabádat k maximální ostražitosti.

Protivníci se totiž skrývají v křoví a často mohou překvapit nepřipravené hráče. Dále ve virtuálním boji zkouší i různé psychologické prvky, kdy pokřikují a snaží se hráče vyprovokovat nebo vyděsit.

Proto je podle Spisara klíčová komunikace a plánování. Platí to pro vojáky v reálném boji, ale také i na herním serveru. Každý v jednotce by měl vědět, co se kolem něj děje a kam se celá skupina pohybuje.

„Pokud chce někdo být ve hře úspěšný, tak by měl mít tým, který spolu funguje a je sehraný. Vždy je důležité zvažovat, na jakou misi a na jak dlouho jdu. Podle toho si vyberu výstroj, zbraň, optiku, pozorovací zařízení, množství vody a jídlo. Samozřejmě vybavím si lékárničku,“ doporučuje.

Během pobíhání v džungli radí, ať hráči využívají terénní nerovnosti a snaží se skrývat za překážkami. Gray Zone Warfare není tak arkádovou záležitostí jako střílečky typu Battlefield, Call of Duty nebo Fortnite. Tady stačí jedna dobře mířená rána a hra končí.

„Tohle není nic pro uctívače Fortnite a lidi, kteří chtějí jen tupě střílet. Spíš si to užijí jedinci toužící po hře, která je posune dál v trpělivosti, taktičnosti a uvažování,” říká Spisar.

Boj v obydlených oblastech je podle něj ještě těžší disciplína. V herním týmu mohou být maximálně čtyři lidé, pro které je průzkum města skutečná výzva. „Musíte držet hodně u sebe, jakmile se tým začne trhat, tak je to špatně. Ve hře samozřejmě záleží, jak jste šikovní s klávesami,” usmívá se Spisar a uvědomuje si, že se stále bavíme o virtuálním bojišti.

Asi to není pro milovníky Fortnite

Vývojáři z Madfinger Games během příprav na své nové hře navštívili i britské muzeum zbraní Royal Armouries v Leedsu. Jejich ambicí bylo přinést co nejvěrohodnější ztvárnění zbraní.

Ocení něco takového vůbec hráči? Podle Spisara ano, především lidé z ozbrojených složek nebo zájemci o vojenství. Ti se pak mohou kochat do detailu vymodelovaným vybavením.

„Vývojáři to fakt mají hezký. Já se jim snažil spoustu věci dodat. Kluci si všechno skenovali a řešili každý šroubek. Optiku si fotili asi z padesáti stran, až jsem si říkal, že to je psychopatické a není to možné,” popisuje pečlivost autorů videohry.

První dva týdny po vydání Gray Zone Warfare ukazují, že hráčů lačnících po české videohře jsou vyšší stovky tisíc. S tím přichází i stamilionové tržby. Nejlevnější edice se prodává za 35 eur. Na základě této ceny se dá odhadovat, že studio Madfinger Games tak jen za 14 dní utržilo přes 27 milionů eur. S tržbami tak atakují téměř třičtvrtě miliardy korun. Částka však bude mnohem vyšší, protože v prodeji jsou i edice s cenovkou od 58 do 100 eur a také dodatečné DLC balíčky.

Firma ale oficiálně příjmy nekomentuje. Pouze šéf studia Marek Rabas na sociální síti X uvedl, že z každého prodeje jim po odečtení daní, provize platformě Steam za prodej a poplatku za licenci herního enginu zbyde zhruba polovina částky. Z té pak musí pokrýt náklady na provoz serverů, na mzdy zaměstnanců a na další vývoj.

Zkušení vývojáři tak slaví prvotní úspěch a nejspíš si ověřili, že přesun od mobilních her zpátky k těm počítačovým byl správný krok. Již zmíněný Rabas v minulosti pracoval v českých studiích Illusion Softworks nebo 2K Czech a stál u zrodu známé české hry Hidden & Dangerous II. I další vývojáři mají mnoho zkušeností z kultovních videoher jako jsou Mafia, Operace Flashpoint nebo Vietcong.

VIDEO: Od mobilních her zpátky ke kořenům. Reportáž z brněnského studia Madfinger Games

Jan Hrušovský

redaktor FTV Prima, CNN Prima NEWS

Všechny články autora

Populární pořady na Prima Cool

RE-PLAY

Esport / Publicistický / Zábavný