V hlavě na Prima COOL: Nádherný animák od Pixaru vás rozesměje i dojme
Období dospívání může být velice komplikované a život Riley, která je vytržena ze svého starého života na americkém Středozápadě poté, co se její otec musí kvůli novému zaměstnání přestěhovat do San Francisca, není žádnou výjimkou.
Stejně jako my všichni, i Riley je ovládána svými emocemi – Radostí (Amy Poehler), Strachem (Bill Hader), Hněvem (Lewis Black), Znechucením (Mindy Kaling) a Smutkem (Phyllis Smith). Emoce žijí v Řídícím centru, centrále uvnitř Rileyiny mysli, odkud jí pomáhají vypořádat se s nástrahami všedních dní.
Jak se Riley se svými emocemi společně pokoušejí vyrovnat s problémy nových začátků v San Franciscu, propuká v Řídicím centru zmatek. Ačkoliv se Radost, Rileyina hlavní a nejdůležitější emoce, pokouší zachovat všem pozitivní myšlení, objevují se mezi jednotlivými emocemi neshody v tom, jak se co nejlépe vypořádat s novým městem, domovem a školou.
Režie: Pete Docter, Ronnie Del Carmen
Scénář: Pete Docter, Meg LeFauve, Josh Cooley

Zajímavosti
- Film sklidil na premiéře v Cannes standing ovation v délce osmi minut.
- Tvůrci filmu si přizvali psychology a další experty, aby jim pomohli uspořádat Rileyinu (Kaitlyn Dias) mysl tak, aby fungovala z technického hlediska správně. Příkladem je proces, kdy se během spánku mění krátkodobá paměť na dlouhodobou.
- Tvůrci se původně shodli na 27 emocích, z nichž se do filmu nakonec dostalo jen pět. Kromě nich ještě vážně přemýšleli o Pýše, Překvapení a Důvěře.
- Režisér a scenárista Pete Docter se při tvorbě tohoto filmu inspiroval tím, že sledoval, jak jeho dcera prochází bouřlivým obdobím dospívání.
- Režisér a scenárista Pete Docter uvedl, že tento film byl „jedním z nejnáročnějších, které kdy musel dát dohromady“, protože musel vyprávět, co se děje s dívkou a co se děje v její mysli zároveň.
- Scéna večeře, při níž se Rileyina matka (Diane Lane) snaží upoutat pozornost svého manžela (Kyle MacLachlan), vychází z osobní zkušenosti režiséra Petea Doctera.
- Kaitlyn Dias (Riley) v jednom z rozhovorů prozradila, že při natáčení scén, kde Riley pláče, plakala i ona v nahrávacím studiu. Představovala si, jak její kočka May umírá, aby vyvolala autentickou emocionální reakci.

- Scénograf Ralph Eggleston pracoval na tomto filmu pět a půl roku. Řekl, že je to nejdelší doba, jakou kdy pracoval na jednom filmu, a byl to také nejsložitější proces.
- Riley (Kaitlyn Dias) odmítá jíst brokolici, protože to tak např. v USA dělá mnoho dětí. V japonské verzi filmu byla ze stejného důvodu nahrazena zelenou paprikou.
- Emoce Rileyina otce (Kyle MacLachlan) sledují buď hokejový nebo fotbalový sportovní přenos. To, který z nich, záleží na tom, v jaké zemi se film promítá/vysílá.
- Radost (Amy Poehler) jako jediná z postav nemá žádný stín. Tvůrci tím chtěli poukázat na to, jak je šťastná a pozitivní.
- Masivní zakroucené regály ve Dlouhodobé paměti mají připomínat mozkové záhyby ve vnější mozkové kůře.
- Nechuť (Mindy Kaling) měla být původně mužského pohlaví.
- Škola, kterou Riley navštěvuje, je založena na skutečné střední škole Jamese Licka v San Francisku.
- Barvy na květině Bing Bonga představují barvy emocí: žlutá – radost, zelená – nechuť, červená – vztek, modrá – smutek, fialová – strach.
Animák V hlavě začíná na Prima COOL v sobotu ve 20.15.