Jsou manévry stíhaček v Top Gunu 2 pravé, nebo počítačové?

Leckdo se těší na volné pokračování původního Top Gunu, které pod názvem Top Gun: Maverick vletí do kin už 16. července 2020. Tom Cruise je zpět a filmaři se pyšní i tím, že se natáčelo se skutečnými stíhačkami. Spisovatel a vojenský pilot C. W. Lemoine si na svém YouTube kanálu však posvítil na to, co o druhém Top Gunu víme, a informace nejspíš řadu lidí nepotěší. Jsou tedy stíhačky v Top Gunu 2 reálné nebo počítačové?

Odpověď poněkud nepřekvapivě zní: obojí! Tom Cruise a další herci rozhodně létali na palubě skutečných stíhaček, i když je samozřejmě nepilotovali. Tuhle práci zastali skuteční piloti. Řada scén je tak zřejmě do značné míry skutečně autentická – jak je jen možné mluvit o autenticitě filmu s fiktivními postavami.

Digitální efekty ale velmi pravděpodobně přikreslily a mnohdy překreslily celou řadu scén. Například hned první záběr F-14 Tomcat není téměř jistě reálný. F-14ky nejsou v americkém letectvu ve službě od roku 2006. Je sice možné nějaký kus znovu zprovoznit, to však bude pravděpodobně mnohonásobně dražší i nebezpečnější než provést nostalgický render. Cosi podobného pak bude platit i pro piloty a vzdálenosti letounů.

Cruise ani jiné postavy ve filmu doopravdy nepilotují jednomístné letouny – létali ve dvoumístných strojích. Vnější záběry na Mavericka/Cruise uvnitř jednomístní stíhačky (pár jich ve filmu určitě bude) tak nutně musejí být digitálně upravené – buďto byl na chvíli přimontován Cruiseův obličej na skutečného pilota (což je pravděpodobnější), anebo potřebný záběr vznikl na zeleném pozadí a jediný pravý je v něm jen Cruise.

Něco podobného velmi pravděpodobně platí i pro letadla samotná. Skutečné letecké zápasy, zvláště dnes, nejsou prováděny na vzdálenost několika desítek metrů, ale spíš kilometrů. Stíhačky si "nehoní ocasy" a nelétají kolem sebe v těsné formaci, alespoň ne v simulovaném anebo opravdickém souboji. Z logických důvodů jsou přitom podobné manévry dost riskantní, zvláště ve vysokých rychlostech. Řada záběrů ve filmu tak nejspíš sice obsahuje skutečné stroje, ale nebylo by překvapivé, kdyby filmaři digitálně umazali velkou porci vzdáleností, které tyto stroje dělily. Anebo po bok jednoho reálného letounu přikreslili druhou, digitální stíhačku. Nikomu nejde o to během natáčení riskovat životy.

Lemoine to demonstroval na několika scénách. Například okamžik, kdy jedna z postav pozoruje stíhačku, která se postavila do stoupání, záběr ukazuje dvě jednomístné stíhačky v jednom střihu – a poté pohled herce nad sebe, jak stíhačku míjí. Herci však létali ve dvoumístných strojích, takže logicky nemohly být oba záběry natočeny najednou. I kdyby chtěl někdo pochybovat o tom, že herci létají na zadním sedadle dvoumístného stroje, Lemoine vypíchne detaily v kokpitu, které jsou vlastní jen zadní pozici zbraňového speciality Super Hornetu.

Druhý záběr (herec pozorující stíhačku nad sebou) tak nejspíš vznikl kombinací záběrů herce, který se díval nad sebe (i když tam v době natáčení nic nebylo) a digitální nebo reálně natočené stíhačky z jiného záběru. Podobně těsné průlety by totiž žádné pojišťovny (v počtu nutném pro celý film) nikdy nepovolily.

Digitální triky dovedou být pro běžného diváka prakticky neviditelné, pokud se chtějí maskovat. A z hlediska techniky je takový přístup i jednodušší. Udělat animaci draka je složité už kvůli tomu, že draci neexistují. Nemáte tak co okopírovat. Ale pokud chcete udělat přesvědčivý trik s letadly, je to ve fotorealistické kvalitě mnohem snazší. A Top Gun 2, ačkoliv rozhodně nabízí velkou porci autentičnosti, toho rozhodně využije ke svému prospěchu.

"Svůj komentář nemyslím jako negativní kritiku, mluvíme totiž o filmu," připomíná nicméně Lemoine hned v úvodu videa. "Je to jenom jako, je to Hollywood. Thor taky nemá magické kladivo, Harry Potter neovládá doopravdy magii a Marťan se netočil na Marsu."

To, že si filmaři po boku skutečných stíhaček vypomůžou jinými technikami, by nemělo být k jejich škodě, ale ke cti. Pokud jsou totiž digitální triky správně využité, jde o další zásadní nástroj v režisérově repertoáru (stejně jako se naplno využívá střih, hudba nebo herci samotní). To vše má přitom sloužit k jedinému cíli – režijnímu záměru. A v případě Top Gunu 2 hlavně k napumpování spousty adrenalinu a zábavy do diváckých žil!

Koneckonců, mrkněte se na celý rozbor sami!