8 výborných hororů z posledních let, které jste neviděli a měli byste to napravit

Co jsme viděli, co jsme slyšeli (Things Heard and Seen, 2021)

Zápletka je víc než klasická – šťastný manželský pár se přestěhuje do rozlehlého domu. V rámci žánrových pravidel má dům pár nadpřirozených tajemství, film se ale z běžného vzorce vymyká způsobem, jakým dává na obvyklý hororový motiv důraz. Není ani tak důležité, jaká tajemství skrývají duchové řečeného domu, jako spíš vnitřní temnota, kterou si manželé přinesli s sebou. Pomocí subtilního našeptávání astrálních sil se tak odhaluje tíživá studie toxického vztahu a zvolna vyprávěný film slušně osciluje mezi hororem a psychologickým thrillerem.

Médium (Rang Zong, 2021)

Tento thajský kousek je dost možná nejlepším vymítačským hororem od… no, Vymítače ďábla. Drsná found footage začíná jako dokument o životě vesnické šamanky, která musí během natáčení odjet na pohřeb, kde se znovu setká se svou rodinou. Přitom ale musí řešit podivné chování své neteře. Médium začíná jako obyčejný dokument, následně pokračuje jako rodinné drama, vymítačský horor a překračuje hranice zombie hororu. Atmosféra postupně přituhuje, a jak se vrší démonické aktivity v thajské komunitě, razantně přibývá beznaděje a hnusu. Vyprávění je navíc posíleno tím, že se v něm objevují nadějné momenty naznačující, že by vše mohlo dopadnout dobře, tvůrci si ale vždycky najdou způsob, jak přicházející naději podtrhnout koberec pod nohama. Tuhle depresivní pecku si nenechte ujít.

Daniel Isn’t Real (2019)

Když byl Luke dítě, potřeboval kamarády tak zoufale, že si jednoho vymyslel. Imaginární kamarád Daniel mu byl největší oporou a oddaným společníkem, jeho vliv na Luka ale začal nabírat dost znepokojivý spád, a tak musel zmizet. Nyní je Luke na vysoké škole, opět jako kůl v plotě a navíc zcela sám na psychicky labilní matku. A tak se Daniel objeví znovu, o něco starší a s tváří Patricka Schwarzeneggera. Brzy ale začne charismatický Daniel ovlivňovat Lukův život víc, než by hrdinovi bylo milé, a věci naberou hodně temný směr. Psychologický horor sází na efektní surrealistické momenty, zpochybňující realitu viděného, Schwarzeneggerův skvělý výkon a ještě lepší práci s efekty a hudbou.

We Need to Do Something (2021)

Zdánlivě obyčejná rodina se během ohlášeného hurikánu schová v koupelně. Když jim na dům spadne strom, jenž jim tím zatarasí cestu z místnosti, rozehraje se absurdní psychologické peklo. Během něj se odhalí nejen dávné křivdy, ale také nebezpečná labilita postav. Jak celá rodina propadá nástrahám izolace ve zničeném městě a postupnému šílenství, ukazuje se, že za událostmi filmu možná stojí víc než jen obyčejná bouře.

1BR (2019)

Sousedské vztahy jsou někdy horor. Ví to i hrdinka tohoto filmu, která se přestěhuje do perfektního bytového komplexu s přátelskými nájemníky. Když ale poruší jedno z mála pravidel, mění se její život i celý film v jedno velké psychologické peklo, zahrnující fyzické i psychické týrání a pořádně bezvýchodnou situaci.

Come True (2020)

Osmnáctiletá Sarah nemá úplně na růžích ustláno a k tomu ji ještě sužují bizarní noční můry. Naštěstí existuje placený univerzitní výzkum spánku, kde dostane zaplaceno čistě za to, že se vyspí. Co zatím netuší, je to, že univerzita tajně testuje novou technologii umožňující monitorovat sny. Zápletka zhoustne, když se ukáže, že všechny výzkumné subjekty navštěvuje ve snu stejná tajemná entita. Zobrazení snů může mít ve filmu hodně podob, tvůrci si ale vystačili s nejasnými obrazy temných chodeb a nejasných obrysů, částečně navíc nazíraných přes nespolehlivou techniku zrnitých monitorů. Zároveň film využívá surrealistické obrazy evokující nesmyslnost horečnatých snů. Obrazotvorná podívaná vrcholí nečekanou pointou.

Host (2020)

Film je pozoruhodný spíše okolnostmi svého vzniku než námětem. V 80. letech spustil ultralevný horor Evil Dead vlnu DIY hororů, když ukázal, že kvalitní strašidelný film může natočit prakticky každý, kdo má pár peněz a základní vybavení. Jak technologie postoupily vpřed a základní vybavení se stalo prakticky součástí běžného života téměř všech, ztratily horory natočené v provizorních podmínkách trochu kouzlo – už proto, že se nedalo moc mluvit o omezujících provizorních podmínkách. Pak ale přišla epidemie covid-19, která filmovou produkci dost limitovala, a z těchto limitů vzešel tento hororový klenot. Příběh je dost jednoduchý, parta přátel se během lockdownu pokouší o seanci přes Skype. Protože ji ne každý z nich bere dostatečně vážně, stane se to nejlogičtější, co se v hororu stát může – objeví se agresivní démon a jednoho hrdinu po druhém začne zabíjet. Snímek byl natáčený kompletně přes tuto komunikační platformu, přičemž každý z herců natáčel ze svého domova. Tvůrci je kromě režijního vedení zároveň instruovali, jak mají pracovat na nezbytných efektech. Na průběhu vyprávění se zároveň dost podepsalo nutné dodržování karanténních pravidel a dnes už některé jednání postav, které se je snaží dodržovat, i když jim jde o život, vypadá úsměvně. V každém případě jde o zdařilou věc, více než důstojného následníka Pátrání nebo Odebrat z přátel, vzbuzující obdiv nad tím, jak si filmaři ve značně limitujících podmínkách dokážou poradit.

Ono (Pahanhautoja, 2022)

Finský psychologický horor prosvištěl českými kiny v rámci festivalu Scandi. Rodina dvanáctileté gymnastky Tinji je na první pohled až nechutně šťastná a dokonalá. Videa ukazovaná její matkou na Instagramu ale už nedodávají, že Tinjin bratr je nezvladatelný spratek, otec apatický ňouma a podpantoflák, jenž má do rodičovské opory daleko, a matka hysterická psychopatka, tlačící dopředu své zájmy i za cenu utrpení ostatních. Tinja to ale pořádně nevnímá, a tak se náročné matce snaží za každou cenu zavděčit. Jednoho večera najde v lese podivné poškozené vejce, které vezme domů, a záhy se nestačí divit, co se z něj vylíhne. Drásavý monster horor tematizuje týrání dětí a jako hlavního padoucha staví do vyprávění nezpracovaná traumata, která jsou destruktivní jak pro jejich nositele, tak pro celé okolí. Snímek se dá vnímat jako taková drsnější alternativa ke známější současnici M3gan, jelikož pracuje s podobnými motivy. Zatímco však americký snímek nabízí ztotožnitelné postavy jako záchytné body pro možné zlepšení, Ono ukazuje pouze dysfunkční figury, jejichž akce přibližuje děj k tragédii.

Zdroj: Autorský text