7 nejlepších noirových filmů: Od Blade Runnera k L. A. – Přísně tajné
To nejlepší z nejtemnějšího žánru!
Ve čtvrtek ve 22.20 se na COOLu rozjede komiksový biják Sin City: Město hříchu. Opět se vám tak připomene jedinečné panoptikum vrahounů, detektivů, zločinců, prostitutek a vůbec všeho neřádstva ze slavného Sin City. Film na motivy komiksu Franka Millera lvím podílem čerpá z estetiky noir filmů, které se proslavily ve 30. a 40. letech minulého století. Stalo se tak zejména tím, že ukazovaly hyperdrsný svět podsvětí, typicky nahlížený deprimovaným detektivem, a to všechno navíc za temné chladné noci. Vzpomněli proto jsme na staré i nové nejlepší zástupce žánru.
07) Sin City: Město hříchu
Když se řekne "noir", Sin City bude nejspíše pro většinu moderních diváků prvním a nejzásadnějším představitelem žánru. Zdejší noir je samozřejmě už oproti kořenům tohoto stylu mírně přestylizován. V Sin City je problém vyjít do krámu pro rohlíky a nenarazit na tucet megadrsných supertvrďáků. Tak už však vypadá evoluce žánru, a alespoň je jasné, že v Sin City nikdy není o "zábavu" nouze!
Sin City: Město hříchu Zdroj: Miramax Films
06) Blade Runner
První noir filmy přitom mohly připomínat cosi jako Hříšné lidi města pražského, kdyby měl Vacátko baloňák, trochu víc kouřil a vše se natáčelo v noci. Zdejší detektivové málokdy vyhráli případ, a i špatný konec byl součástí apelu noirovek. A právě to platí i pro Blade Runnera, který je sice zasazen do futuristického roku 2019 (!), ale noirové kořeny ani trochu nemaskuje.
Blade Runner Zdroj: Warner Bros.
05) L. A. – Přísně tajné
Ačkoliv noir začínal zasazen do minulosti, svého druhu rozhodně nemusí být jen historickou podívanou – jak ukazuje nejen Blade Runner, ale třeba i Minority Report a podobné bijáky. Přesto onen původní, krystalický noir patří i do své původní éry. Parádní detektivní akčňák L.A. – Přísně tajné přitom ukazuje, že lze takovou mňamózní podívanou natočit i moderní éře.
L.A. Přísně tajné Zdroj: Warner Bros.
04) Sedm
Mainstreamově nostalgický náhled na noir však ztrácí zároveň cosi z oné původní drsnosti. Jsou ale i filmy, které můžou někdejší tvrdost (v kontextu tehdejšího filmu) přetlumočit pro nové diváky! Jako blesk z čistého nebe udeřil v roce 1995 film Sedm režiséra Davida Finchera, který také nezapře noirový původ... Pustit jej však zkušeným divákům v roce 1940, nejspíš by všichni v hrůze utekli z kina!
Sedm Zdroj: New Line Cinema
03) Drive
Dalším a ještě modernějším příkladem téhož je Drive. Zdejší noc je temná a plná synthu, namísto detektiva je v hlavní roli padouch, existenciální rozměr ale stále tíhne ke starému dobrému Bogartovi. Drive je příkladem tzv. neonoiru, který mixuje původní noirové myšlenky (takže občas je ve filmu i den!) a ukazuje, jak moc se může žánr od svého původního já vzdálit, aniž by přijal úplně novou identitu.
Drive Zdroj: FilmDistrict
02) Hluboký spánek
Pokud však hledáte skutečně prototypálního představitele noirovek, nemůžete opomenout klasiku Howarda Hawkse z roku 1946. Krutopřísný černobílý thriller, jehož předlohou byl přímo román Raymonda Chandlera, má stále co říct – svého času, ve věku filmové cenzury nevhodného obsahu, šlo však doslova o zjevení. Snímek, který jde do kin a má eroticky svůdnou, leč také značně temnou atmosféru? Kéž by se takové točily ještě dnes!
Hluboký spánek Zdroj: Warner Bros.
01) Čínská čtvrť
Kdybychom však měli vybrat film, který toho má nejvíc z původního noiru, ale nebojí se ani nápadů z éry neonoiru (třeba barvy), musela by jím být Čínská čtvrť. Skoro dokonalý biják, v němž si Jack Nicolson střihl detektiva se zlomeným nosem, jenž se dostane na stopu typicky noirového případu, totiž umí své diváky i po všech těch letech pořádně kopnout do břicha. Jak se ostatně na správný (neo)noir sluší a patří!
Čínská čtvrť Zdroj: Paramount Pictures
Sin City: Město hříchu začíná na Prima COOL ve čtvrtek ve 22.20.