Nejděsivější filmy všech dob: Které horory vám nejvíc rozbuší srdce?

Strach, hrůza, zděšení. Takové pocity v nás vyvolávají horory, zástupci jednoho z nejoblíbenějších a zároveň také nejproměnlivějších filmových žánrů. Pokud se v kině či u domácích obrazovek rádi bojíte, nejspíš vás nepřekvapí, že hororová díla lze rozdělit na dvě široké kategorie: nadpřirozené či psychologické horory. Zatímco u první skupiny přichází hrozba zvenčí, u té druhé se zlo ukrývá v nás samotných.

Ohrožující nadpřirozeno

Co je vlastně nadpřirozeno? Tento termín ze své podstaty evokuje cosi vymykající se běžnému chápání reality či přesahující možnosti našeho smyslového poznání. Duchové, zombie, vlkodlaci, upíři, démoni… všechny tyto nepřirozené entity v hororových filmech ohrožují hrdiny, kteří povětšinou patří do ranku zcela normálních, obyčejných lidí. Díky tomu nenormálnost předložené situace ještě vynikne, navíc se divák s takovými postavami snáze identifikuje – což v důsledku podpoří jeho ochotu se o figury bát.

Často se v těchto filmech řeší témata smrti, záhrobního života, náboženství a spirituality, dobra versus zla. V začarovaných domech straší duchové lidí, kterým bylo během života nespravedlivě ukřivděno; těla nevinných obětí osidlují pekelní zplozenci; a obří netvoři se nezdráhají ničit celé lidstvo. Pokud znáte filmy jako Poltergeist, V zajetí démonů, Kruh, Vymítač ďábla, Přichází Satan! nebo Godzilla, tak si jistě dokážete představit, o čem je řeč.

Duševní teror

Oproti tomu psychologické horory se zaměřují na odvrácené stránky lidské duše. Tvůrci těchto filmů se většinou drží reality, čímž je ještě umocněna hrůza vycházející z narušených, nestabilních (anti)hrdinů, kteří jsou nebezpečím pro své okolí i sebe sama. Často jsou zastoupeny některé psychologické fenomény jako potlačené vzpomínky, traumata, nepřiznané temné stránky. Nezřídka se vychýlenost postav promítá i do samotného způsobu vyprávění, který zahrnuje nespolehlivé vypravěče či audiovizuální vodítka dávající jasně na zřetel, že sledujeme příběh z pohledu nebezpečně rozervané duše.

Fobie, úzkosti, násilné chování, samota, případně i sociální nepřizpůsobivost – to jsou jen některá z témat, jimiž se mohou psychologické horory zabývat. Zařadit sem můžeme třeba Mlčení jehňátek, Osvícení, Rosemary má děťátko, Misery nechce zemřít, Černou labuť, Uteč, ale i složitější filmové konstrukty jako třeba Funny Games.

Měření děsu

Která z těchto dvou kategorií je tedy děsivější? Dosavadní výzkumy se na tuto otázku snažily odpovědět pomocí měření srdečního tepu během sledování vybraného vzorku filmů, což pochopitelně zvýhodňuje první jmenovanou skupinu, jejíž děs stojí především na rychlých lekačkách. A skutečně, právě u těchto snímků se srdce dobrovolníků při výzkumu rozbušila nejčastěji.

Výzkumy z let 2020 a 2021 postavily do čela žebříčku duchařiny Sinister, respektive Host. Na dalších příčkách se umisťovaly filmy Insidious, V zajetí démonů, Děsivé dědictví a Paranormal Activity. Zatímco psychologické horory ve vás tedy spíše zanechají znepokojivé pocity a podněty k přemýšlení, horory z nadpřirozeného ranku procvičí váš srdeční sval poněkud rychleji.

Zdroj: Bloody Disgusting