Všechno, co potřebujete vědět o Morbiovi: Jak se točila upíří komiksovka s Jaredem Letem?

„Přitahují mě role, které mi umožňují podstoupit proměnu – fyzickou, ale i duševní, emocionální, jakoukoliv,“ říká Jared Leto, který je svými filmovými proměnami skutečně proslulý. Ať už jde o oscarový výkon v roli Rayona ve filmu Klub poslední naděje, nebooroli Paola Gucciho ve filmu Klan Gucci, Leto do svých postav zcela vžije a ztělesní je na plátně způsobem, který může být dojemný, děsivý nebo záhadný, ale vždy je nezapomenutelný.

V novém filmu Morbius, natočeném podle komiksových příběhů antihrdiny společnosti Marvel, Leto všechny tyto charakteristiky spojuje v roli doktora Michaela Morbia, geniálního lékaře se vzácným a smrtelným onemocněním krve, který je odhodlán najít lék. Geniální Morbius nakonec najde způsob, jak nemoc vyléčit, a lék mu současně poskytne nepředstavitelnou sílu a moc, ovšem za strašlivou cenu: nekontrolovatelnou touhu po lidské krvi.

„Doktora Michaela Morbia jsem měl možnost ztvárnit v jeho nejzranitelnějších chvílích, ale také v těch, kdy se cítí nejsilnější, i po situace, kdy je naopak nejzrůdnější,“ pokračuje Leto. „To je velice široký rozsah, takže to byla opravdu zábava. Nejenom že tu máme akční film plný kaskadérských a bojových scén, ale i role samotná byla náročná. Kdykoli bojuje s tím, co ho postihlo, ocitá se na rozcestí různých aspektů své osobnosti. Je to jako abstinenční proces, postihuje celé jeho tělo.“

„Jared Leto byl jediným hercem, který dokázal roli Morbia skutečně zahrát. Nebyla to volba – šlo o předurčení,“ říká Daniel Espinosa, který film režíroval.

„Michael Morbius projde v tomto filmu několika proměnami,“ říká producent Lucas Foster. „Začíná jako někdo, kdo má jen malou naději na přežití. V průběhu svých experimentů, při kterých posouvá hranice a činí rozhodnutí na hraně lékařské etiky, dosáhne toho, co si předsevzal – ve skutečnosti nejenom vyléčí svou nemoc, ale léčba mu zajistí i špičkovou fyzickou zdatnost. Zároveň ho však vede k proměně, kterou nezamýšlel – stává se z něj monstrum, které má schopnosti a choutky, jež nelze ovládat.“

„Morbius hledá dobro – lék na nemoc. Hodlá ho najít bez ohledu na to, kolik to bude stát jeho samotného nebo okolní společnost,“ dodává Espinosa. „A při tomto hledání dobra se promění v něco, co se mu hnusí. Musí přijmout obludnost, kterou v sobě nosí, a uvědomit si, že je na ní něco krásného. To se stane jeho vnitřní silou, tím, co ho činí jedinečným.“

Morbiův stále zoufalejší výzkum ho přivede ke kombinaci lidské DNA s DNA upíra – tedy toho netopýřího, jediného savce, který se živí výhradně krví. Zjistí totiž, že se u těchto netopýrů vyvinuly protisrážlivé látky – genetická mutace, o níž je Morbius přesvědčen, že vyléčí jeho i ostatní nemocné. Nejenže se mu podaří díky této terapii vyléčit, ale získá navíc nadlidskou sílu, obratnost olympijského atleta, a dokonce i netopýří echolokační schopnosti – možnost „vidět“ předměty kolem sebe prostřednictvím zvuku. Lék však Morbia také promění v (doslova) krvežíznivé monstrum – obludné stvoření s touhami, které je schopen ovládat jen v omezené míře.

„Je to hrozivý tvor,“ říká Foster. „Má nejrůznější pudy, které nejsou lidské, a Morbius se proto musí vypořádat s následky toho, pokud se monstrum začne projevovat.“

Podle Espinosy, který se označuje za druhého největšího fanouška komiksů ve Švédsku, je to právě vnitřní lidskost této postavy, její rozpolcenost, vlivem které dochází k neustálému vnitřnímu konfliktu mezi ctnostným člověkem a brutálním stvořením, důvodem toho, proč je tak přesvědčivá. „Michael Morbius je jedním z nejpozitivnějších hrdinů komiksového světa společnosti Marvel,“ říká. „Je jedním z mála, kteří skutečně věří v dobro. Tenhle dobrý člověk ale trpí strašlivou nemocí a v rámci svého úsilí o záchranu sebe samotného i těch, na kterých mu záleží, se mění v monstrum.“

Ve většině filmů o superhrdinech se setkáváme s klasickou sekvencí, kdy hrdina objevuje své nově nabyté schopnosti. V případě Michaela Morbia tomu tak nění. „Když Morbius objeví monstrum, které se v něm ukrývá, začne se ho obávat – a protože se ho bojí, bojí se i svých schopností. Bojí se, že ho ovládnou a změní, takže se jim neustále brání,“ říká Espinosa. „Aby se stal hrdinou, musí přijmout svůj osud: Morbiův vývoj jakožto postavy spočívá v tom, že se smíří s tím, kým je, ale získané síly se musí naučit ovládnout.“

Jako někdo, kdo strávil nespočet hodin čtením a přemýšlením o komiksech, Espinosa prohlašuje, že není tak překvapivé, že si Morbius svou dvojznačností získal příznivce. „Většina významných hrdinů patří mezi antihrdiny,“ říká. „Většina z nás se brání připustit, že jsme byli k něčemu vyvoleni, a Morbius je na tom stejně. Nejzajímavější postavy v marvelovském vesmíru byly vždycky ty, které stály na pomezí dvou soupeřících stran: Magneto, Rogue, Wolverine, svým způsobem i Venom. Všechny tyto postavy jsou pro nás jako filmové diváky a čtenáře komiksů v podstatě nejzajímavější.“

Leto říká, že o Morbiově osudu nakonec rozhodne jeho skutečné vnitřní já. „Ve své podstatě je to velice dobrý člověk,“ říká. „Využívá svého talentu, svých schopností, vzdělání i inteligence, aby dosahoval ušlechtilých cílů. Není dokonalý – porušuje některá pravidla – ale dělá to proto, aby našel lék a pomohl lidem, jako je on sám.“

Leto je známý tím, že si role, které hraje, pečlivě vybírá. Espinosa prohlašuje, že to dělat musí, protože jeho příprava na každou roli je velmi intenzivní.

„S Jaredem se pracuje skvěle – na natáčení přichází dokonale připravený, zcela zanořený do své postavy,“ říká režisér. „Je známý svým přístupem k postavám, ale bylo opravdu překvapivé, kolik emocí dokázal z doktora Michaela Morbia vytěžit. Pracuje od začátku do konce s intenzivním nasazením a je víc než jen další herec. Je to kolega a tvůrčí partner.“

„Byli jsme nadšeni, že jsme mohli být přímými svědky Jaredova hereckého umění,“ říká Foster. „Je opravdu odhodlaný a pracuje nesmírně tvrdě. Bylo zajímavé sledovat, jak postavu vytváří – připravuje se a tráví spoustu času přemýšlením o tom, jak se právě tato postava dostala do této situace, hloubá nad dialogy, která jsme pro ni napsali, rozvíjí své úvahy o jejím vzhledu a o tom, jak se bude pohybovat a procházet okolním světem, nejprve jako nemocný člověk a později jako někdo, kdo se neočekávaně takříkajíc podruhé narodil. Rozdělí tohle vše na malé části a sleduje, jak se všechny postupně rozvíjejí. Je to fascinující.“

„Bylo skutečně úžasné, že jsem mohl tuto výzvu přijmout a přivést na filmová plátna postavu, která se ve filmu ještě nikdy neobjevila,“ říká Leto. „Je stále těžší a těžší takové postavy najít, a to bylo na téhle příležitosti jedinečné – jde o postavu společnosti Marvel, která se kromě několika epizod animovaného seriálu o Spider-Manovi mimo stránky komiksů nikdy nikde neobjevila.“

Leta tato postava přitahovala příslibem toho, že ji diváci budou objevovat v průběhu její proměny, a také výzvou pokusit se tyto neobvyklé proměny ztvárnit. „Líbilo se mi, že má takový vznešený cíl a zároveň je velice nemocný. Ale pak najde lék a získá neuvěřitelnou moc a sílu – podaří se jeho poslání naplnit jen proto, aby se všechno pokazilo,“ říká. „O této postavě se toho dá hodně zjišťovat. Bylo zábavné objevovat jeho nadlidskou sílu a rychlost. A také schopnosti echolokace – jakým způsobem po herecké stránce pojmout schopnost ‚vidět‘ pomocí sluchu?“

Morbiovým celoživotním nejlepším přítelem je Milo – jejich přátelství je tak silné, že Milo Morbiovi dokonce vděčí za své jméno. Milo se původně jmenoval Lucien a trpěl stejným onemocněním krve, jakým trpí Morbius, a když se ještě jako malí chlapci setkali, pojmenoval ho Morbius Milo. Na základě jejich společného onemocnění vzniklo celoživotní bratrské pouto.

Z Mila, který pochází z opravdu velicebohaté rodiny, se stal muž, který se rozhodl žít naplno a užívat si všeho, co život nabízí, dokud ještě může – většinou tak, že utrácí peníze luxusním životem v New Yorku. „Je to bonviván, velice okázalý, a je skutečně neuvěřitelně zábavný,“ říká Foster. „Užijete si s ním spoustu zábavy – i když je nemocný, pořád se snaží žít naplno, využít každou chvilku z času, který mu ještě zbývá, aby si všeho co nejvíce užil.“

„Michaelův život se vždy podřizoval vědě. Milův život je naopak prostoupený prožitky a uměním,“ prohlašuje představitel role Mila Matt Smith. „Zatímco Michael studoval strukturu atomů a prvky, které dávají vzniknout životu, Milo popíjel tu nejlepší whisky, sledoval Bergmanovy filmy a jedl v luxusních restauracích. Je pro něj důležité, aby si každý okamžik co nejvíce užil.“

Morbius své nebezpečné experimenty realizuje díky Milově velkorysosti. Když Morbius objeví lék, který současně představuje i prokletí, jeho přirozenou reakcí je chránit svého umírajícího přítele – což Milo nechápe a ani trochu jeho rozhodnutí neoceňuje. Milo nakonec Morbiovo sérum ukradne a sám se promění ve stejné monstrum, jakým je Morbius.

Ale zatímco Morbius má ze se svých schopností obavy, Milo je vítá. „Oba mají stejné schopnosti – jen se každý z nich vydá opačným směrem,“ říká Smith. „Vůbec poprvé v životě se Milo cítí skutečně naživu a svobodný, proudí jím intenzivní energie. Dostane se vám daru, o jakém se vám ani nesnilo – jak na něj zareagujete? Zvlášť pokud je řeč o člověku, který mnohé vytrpěl a teď má nečekané možnosti.“

Espinosa prohlašuje, že když Morbia a Mila začnou ovlivňovat monstra, která se v jejich nitru ukrývají, ukáže se, kým ve skutečnosti jsou – a kontrast mezi nimi je následně odcizí. „Milo se rozhodne pomstít všem, kteří ho vždy pronásledovali,“ říká režisér. „Objevuje své schopnosti s jakousi animalistickou energií – nikdy je nedokáže ovládnout tak detailně jako Morbius. Morbius vnímá své schopnosti mnohem meditativněji – skutečně pochopí, čeho je schopen, zatímco Milo vidí jen to, co má přímo před sebou.“

„Morbius by si v některých ohledech přál být víc jako Milo, který žije naplno, a Milo by si přál být víc jako Morbius, který má vyšší cíle a etické zásady. Ale jsou takoví, jací jsou. Jsou takoví už od dětství,“ pokračuje Foster. „Mila všichni zbožňují, protože Milo je člověk, jakým bychom všichni chtěli být. Kvůli Morbiovým experimentům dostane druhou šanci a skvěle ji využije – v mnoha ohledech důkladněji než Morbius. Nakonec se stává odstrašujícím příkladem – jeho život se skládá jenom z extrémů. Nedokáže a nechce najít kompromisy. Většinu života byl obrazně řečeno držen v zajetí, a jakmile se mu podařilo uniknout, už nikdy se jeho život nevrátí do starých kolejí.“

„Touha po větším množství krve, po silnějších vjemech, po větší moci – Milo se ničemu z toho nevyhýbá,“ říká Smith. „Nesnaží se zpomalit. Nesnaží se svou závislost zvládat tak, jako se o to pokouší Michael. Představa, že se Michael po svém přerodu snaží popřít vlastní instinkty, je pro Mila nepochopitelná. Proč? Celý život jsme se omezovali a cítili se jako odpadlíci. A najednou jsou z nás bohové. A on se toho chce zbavit jen proto, že by to tak bylo správné?“

Espinosa říká, že Smith, který je známý především díky své roli v seriálu Pán času a v seriálu Koruna, ve kterém si zahrál prince Philipa, se chopil příležitosti naplno si vychutnat roli padoucha. „Je to úžasný herec – kombinuje v sobě klasickou anglickou eleganci s trochou Iggyho Popa,“ míní režisér. „Má klasické herecké vzdělání, ale abyste se stali opravdovou hvězdou, musíte mít v sobě také jistou dávku punku. Matt právě tu má, takovou sexy provokativnost. Milo se proměňuje z roztomilého chlapce v umírajícího mladého muže, který celý život prožil utlačován lidmi kolem sebe – a útlak se mění ve vztek, vztek v nenávist a zbytek si domyslíte.“

„Daniel mě povzbuzoval, abych se po herecké stránce nebál experimentů,“ říká Smith. „Když se podíváte na slavné padouchy, mají poměrně výrazné osobnosti. Takže jsem se snažil Mila posouvat právě tímto směrem. Vložil jsem do něj jistou dávku chování iluzionisty – fyzické magie, oblečení s náznakem okázalosti. Zahrát si padoucha je pro mě splněným snem – zajímají mě padouši, u kterých si na konci filmu řeknete, že ho máte docela rádi. Nesuďte ho příliš přísně. Ale jo, proč ne. Měl jsi dost mizerný život. A baví tě žrát policajty.“

Martine Bancroftovou, geniální lékařku, která spolupracuje s doktorem Morbiem při hledání vytouženého léku, si zahrála herečka Adria Arjona. Pro Arjonu byla tato role přitažlivá tím, že její postava v sobě velice lidsky spojuje autoritativnost a zranitelnost. „Když Martine mluví, lidé jí naslouchají. Je hezké vidět něco takového i u ženské postavy. Nejde jen o to, že je hezká, silná nebo houževnatá. Jde o to, že je mezi přítomnými obvykle tou nejchytřejší,“ říká. „Zároveň je velmi zvědavá a také laskavá, její motivací je za všech okolností pomáhat ostatním, a Morbius je na tom stejně. Neustále se o něj stará, jen jiným způsobem, než jakým se stará on o ni. Hodně se toho od něj naučí, ale je pro něj velkou oporou.“

Při ztvárnění postavy, která tohle všechno dokáže, se Arjona inspirovala překvapivým zdrojem: kongresmankou Alexandrií Ocasio-Cortezovou. „Když jsem se do téhle role pouštěla, říkala jsem si: ‚Hraju po boku úžasných herců, ale nejsem jako Martine – jsem praštěná a neohrabaná a Martine je velmi realistická a sebejistá – když hovoří, je to jako frontální útok.‘ Takže jsem hledala inspiraci,“ vysvětluje. „Vzpomínám si, že jsem s Alexandrií viděla rozhovor a říkala jsem si, že je ztělesněním Martine. Působí mladě, je zábavná, záleží jí na tom, jak vypadá, ale ještě víc jí záleží na kvalitě informací, které přijímá. Je vášnivá. Když hovoří, je vidět, že se pečlivě připravila. Druzí jí budou naslouchat, ať už před hovoří s kýmkoliv. Takže právě ona se stala mým výchozím bodem a představovala příjemný začátek, jak se do této role pustit.“

Pro Arjonu není vztah mezi Martinou a Morbiem – a skutečnost, že by mohl přerůst v něco víc než jen v profesní vztah – žádným překvapením. „Jde o krásný vztah,“ říká. „Začíná tím, že se víceméně zamiluje do jeho mysli, do toho, jak funguje, a do všeho, co představuje. Jediné, po čem opravdu touží, je zachraňovat druhé. Je nesobecký a myslím, že Martine právě to u vědce obdivuje. Na počátku jde o vzájemný respekt a vlivem toho, že spolu tráví tolik času, mezi nimi vzniká cosi více, ale problém představuje Morbiova nemoc – může kdykoliv zemřít. Mají strach, že jeden druhého ztratí, a tak se neodvažují svůj vztah přiznat.“

Doktora Nicholase, lékaře, který se ujme Mila i Morbia již v dětství, aby se pokusil jejich onemocnění vyléčit, a který se pro oba stane celoživotním mentorem, přítelem a morálním vzorem, ztvární herecký veterán Jared Harris. Je to do jisté míry znovushledání – poté, co si v seriálu Koruna zahrál Jiřího VI., tchána prince Philipa v podání Matta Smithe, hraje Harris ve filmu Morbius Smithovi opět otcovskou postavu. „Doktor Nicholas se ujme mladého Mila a mladého Michaela – mají vrozenou nemoc přenášenou krví, která je pomalu zabíjí,“ vysvětluje Harris. „Chroba jim ničí těla. Nicholas je vedoucím ústavu, kde pečujeme o lidi s nemocemi, u kterých je jen malá naděje na vyléčení.“

Podle Harrise představuje jeho první role ve filmové adaptaci komiksu naplněním příprav již z dětství. „Jsem velký fanoušek komiksů. Jako chlapec jsem jich měl stohy a chodil jsem na všechny filmy,“ říká. „Když jsem vyrůstal, vlastnil můj otec dům na Bahamách, kde nebyla televize – žádné videokazety, žádná DVD. Takže když nás dospělí měli plné zuby, četli jsme komiksy, abychom se zabavili. Četl jsem prostě všechno – a skutečně tím myslím všechno. Myslím, že neexistuje jediný komiks, který bych nečetl. Deathlok. Vampirella. Swamp Thing. Archie. Richie Rich. I klasické jako Batman, Superman, Hulk, Fantastic Four, X-Meni, Daredevil, prostě všechno, co se nám dostalo do rukou.“

V roli dvou agentů FBI Simona Strouda a Alberta Rodrigueze pověřených vyšetřováním podivných aktivit, se objevují Tyrese Gibson a Al Madrigal. Stroud a Rodriguez jsou členy oddělení FBI pro vyšetřování případů souvisejících s lidmi s nadlidskými schopnostmi. Dohlížejí na ně a sledují, jaké jsou jejich úmysly.

„Zabýváme se neobvyklými, bizarními a mimořádně zvláštními případy. A doktor Morbius do této kategorie patří,“ říká Madrigal.

„Když se někde objevíme, možná jde o problémy s mimozemšťany nebo upíry – zkrátka se objevili nějací padouši a my hodláme přijít na kloub tomu, kdo je co zač a kdo za tím stojí,“ říká Gibson.

„Vzájemně se doplňujeme,“ říká Madrigal. „Stroud je velký drsňák, který měl v Afghánistánu smůlu. Rodriguez je také drsňák, ale jiným způsobem. Působí na vás spíš jako Columbo – ví mnohem víc, než dává najevo.“

Obsazení Arjony a Madrigala do klíčových rolích filmu, který režíroval, bylo pro Espinosu důvodem k jistému zamyšlení. Šlo o skutečnou rozmanitost, které je ve světě třeba vídat více. „Adria, Al i já jsme všichni původem z Latinské Ameriky,“ říká. „Vzpomínám si, že jsme společně točili jistou scénu, a když byla hotová, poznamenal jsem, že je to skutečně zvláštní – režisér latinskoamerického původu, oba herci latinskoamerického původu, ale netočili jsme přitom ‚latinskoamerický‘ film. Ocitli jsme se tam prostě proto, že jsme byli dost dobří na to, abychom se ujali jeho režie nebo abychom ztvárnili dané role.“

Samozřejmě se ale ve filmu objevují i další známé tváře a odkazy, které diváci znají z širšího světa filmů společnosti Marvel. „Jednou ze skvělých věcí na tom, že točíte film, který se odehrává v rozsáhlejším filmovém světě, je to, že můžete divákům chystat nejrůznější překvapení – můžete využít další postavy, které se ve vašem filmu objeví a diváky překvapí,“ říká Leto. „Těžko bych si dokázal představit někoho, s kým bych spolupracoval raději než s Michaelem Keatonem – je to jeden z mých oblíbenců.“

Když Morbius svou DNA propojí s DNA upířího netopýra, získá nadlidské schopnosti – ale také se promění v obludné monstrum. Nejenže má větší sílu a je mnohem mrštnější, ale získá také schopnost používat echolokaci – netopýří schopnost „vidět“ ve tmě, protože se spoléhá na zvukové vlny kolem sebe. Nos se mu ale také změní v netopýří čenich, má propadlé tváře a zuby má ostré jako břitvy.

Všechny popsané věci – jak vzhled tohoto stvoření, tak i vyjádření jeho schopností – měl na starosti vedoucí týmu vizuálních efektů Matthew E. Butler. Ve spolupráci s Espinosou měl Butler vytvořit vizuální vyjádření, které by divákům zprostředkovalo Morbiovy smysly. Šlo o výzvu, kterou Butler dokázal splnit na jedničku. „Když za námi Daniel poprvé přišel, jedna z věcí, které ho obzvlášť zajímaly, byla vizualizace některých Morbiových neobvyklých zvláštních schopností, z nichž jednou je jeho schopnost vnímat vizuálně proudění vzduchu a využívat toho k echolokaci, podobně jako to dělá netopýr,“ říká Butler. „Protože jsem se dříve věnoval letectví a zaměřoval jsem se na výpočty směsí kapalin a vizualizaci jejich proudění, oslovilo mě to dvojnásob. Jde o něco, co jsem si dokázal představit. Chtěl jsem to vizualizovat působivým, ale nikoliv samoúčelným způsobem. Našli jsme vizuálně úchvatnou možnost, jak jeho schopnost na plátně zobrazit, podobně jako jeho schopnost vnímat velice citlivě proudění vzduchu.“

Leto a Espinosa se shodli na tom, že vzhled postavy bude vycházet spíše z vizuálních efektů než z protetiky a make-upu. „Když postavu poprvé uvádíte na filmová plátna, máte velkou příležitost tvořit. Od začátku jsem byl neoblomný v tom, že využijeme možností technologií k tomu, abychom proměnu zejména samotného Morbia vylepšili a podpořili, protože jsem se domníval, že právě tak budeme co nejméně omezováni,“ říká Leto. „S využitím některých nových technologií máme neomezený potenciál, takže je zajímavé se toho zúčastnit a posouvat laťku možností výše.“

„Vizuální efekty nikdy nejsou jediným univerzálním řešením – snažíme se pro každý úkol použít ten správný nástroj, a každý úkol je trochu jiný,“ popisuje Butler, který jako člen týmu Digital Domain vytvořil vizuální efekty pro snímek Avengers: Endgame a tedy se dobře vyzná v práci s digitálními postavami filmového světa společnosti Marvel. „Ve filmu Morbius naši upíři předvádějí herecké výkony, přednášejí dialogy a projevují se a musí působit, vypadat i vonět přesně jako daný herec. Jared Leto a Matt Smith musí být ve své upíří podobě identifikovatelní. Snažili jsme se zachovat co nejvíce jeho rysů, abyste se na to stvoření jednoduše podívali a řekli si, ano, to je Jared – přesto se na počátku objevuje v podobě pohledného muže, který se mění v děsivou postavu.“

Konkrétní řešení také záviselo na potřebách filmového příběhu. „Morbius se dokáže proměnit z lidské podoby do upírské a zpět, takže se jeho podoby střídají. Může se takto přeměňovat – obvykle je důvodem pro tuto přeměnu hněv,“ vysvětluje Butler. „Potřeboval být schopen přeměnit se do různých podob.“

„Jedním z řešení je natáčet herce tak, jak jsou, a poté s jejich obličejem manipulovat,“ pokračuje Butler. „To může fungovat, ale někdy musíme obličej upravovat velice zásadně a stále přitom potřebujeme zachytit všechny specifičnosti, detaily, povědomé rysy naznačující to, kým ten člověk je, a také jeho charakteristiky, i když jde o bytost po fyzické stránce zcela odlišnou. Rozhodli jsme se, že herci budou hrát na jevišti a my toto vystoupení zachytíme pomocí sady bodů připevněných na jejich obličeje a také pomocí kamer na helmách, které dokážou zachytit všechny nuance jejich výrazu. Software dokáže tento herecký výkon převést na bytost, která je zcela odlišná. Poměrně dobře se nám to podařilo například v případě Thanose.“

Vedoucí týmu kaskadérů Gary Powell byl pověřen úkolem vytvoření akčních scén snímku Morbius. To zahrnovalo i přijít na to, jakým způsobem bude bojovat – a to s ohledem na skutečnost, že předtím, než získal své schopnosti, nikdy nebyl schopen žádného podobného tréninku.

„Postavu Morbia jsem znal, protože jsem kdysi četl komiksy o Spider-Manovi,“ říká Powell. „Jde o temnější svět, je to antihrdina. Trochu temnější, než jsme ve světě superhrdinů zvyklí.“

Prvním místem, kde Powell hledal inspiraci, byly tedy komiksy. „Kaskadérské scény vycházejí z toho, kým Morbius je a co dokáže. Takže jsme se podívali do komiksů na jeho fyzické dovednosti, abychom se ujistili, že ho divákům zprostředkujeme správným způsobem,“ vysvětluje Powell. „V komiksech je velmi silný – možná silnější než Spider-Man. Kromě toho jsme chtěli, aby byl co nejvěrohodnější, i když se nacházíme v superhrdinském světě, chceme, aby byl pro diváky uvěřitelný.“

Jedním ze způsobů, jak toho docílit, je zdůraznění skutečnosti, že Morbius není zkušený bojovník – alespoň ne zpočátku. „Když Morbius poprvé získá své schopnosti, nemá sám nad sebou příliš velkou míru kontroly. Je jako divoké zvíře, které likviduje lidi a chová se nekontrolovaně,“ říká Powell. „Jak příběh filmu postupuje, učí se svou zuřivost ovládat a využívá ji ve svůj prospěch. Útočí pomocí pařátů jako zvíře – takže využívá spíše takových útoků než běžných úderů pěstí.“

Morbiovo experimentování s nově nabytými schopnostmi ukazuje, že je také neuvěřitelně mrštný. Pro tyto scény Powell povolal Grega Townleyho, jednoho z nejlepších světových akrobatů, aby se ujal před kamerami role Morbiova dvojníka. „Je ohromující, co ve vzduchu dokáže,“ popisuje Powell, který dále vysvětluje, že návrh těchto konkrétních kaskadérských scén byl ovlivněn také diskusemi s Letem. „Již v rané fázi práce na filmu nám Jared v rámci jednoho z rozhovorů vysvětlil, jak by se při ztvárnění této postavy pohyboval, a to nám poskytlo jisté prvky, na které se zaměřit. Sledovali jsme se například, jak na sebe útočí netopýři.“

Někteří filmoví diváci v odpovídajícím věku si možná vzpomenou na New York 80. let – respektive na to, jak byl velice často v komiksech ztvárněný. Byl drsný, záludný, temný – právě tak se tato metropole objevovalo v mnoha komiksech, které Espinosa v té době četl, a právě to se nyní pokoušel znovu navodit. „Byl trochu nebezpečnější – inspiroval jsem se dobovými ilustracemi a navrhl něco, co působilo poněkud netradičně,“ říká. „Mohli jsme si vytvořit svůj vlastní New York, tak jako to dělali tehdejší výtvarníci, jako to udělal John Romita, Jr., když nakreslil první obrázky New Yorku.“

„Nechtěli jsme Morbia umístit do luxusního centra New Yorku,“ říká výtvarnice Stefania Cella. „Ocitá se na jeho rozhraní – v zapadlé postranní uličce –, ale není jeho součástí. To nám dalo možnost trochu jeho vizuální stránku nadsadit – neomezovat se přesným historickým pojetím New Yorku. Mohli jsme film zasadit do reálného světa pojetím jeho ulic, aut, poznávacích značek a vývěsních štítů, a pak jsme si mohli dovolit pracovat s barvami a architekturou poněkud volněji.“

„Stefania se podílela na filmech Paola Sorrentina, ale také na moderních kultovních klasikách jako Black Mass: Špinavá hra nebo Mladý gangster,“ vysvětluje Espinosa své rozhodnutí přizvat ji k dohledu nad vizuální podobou filmu. „Stefania má velice ojedinělý vizuální styl, do výtvarné stránky filmů vnáší téměř evropský nádech.“

„Bylo zábavné pohrávat si se světem prostoupeným takovou dávkou mytologie, ale současně mít poměrně velkou volnost, protože s touto postavou natáčíme teprve první film,“ říká Cella. „Můžete tak převzít konkrétní prvky, ale máte možnost si s nimi pohrávat.“

Cella prohlašuje, že výtvarná stránka filmu prochází podobným vývojem, podobnou proměnou jako samotný Morbius. „Protože se jedná o představení Morbia divákům jakožto nové postavy, chtěli jsme prostřednictvím kulis vyprávět jeho příběh, jak se z malého chlapce stane laureát Nobelovy ceny,“ říká. „Příběh začíná v Řecku, které je slunečné, šťastné, krásné a romantické. A pak se dostáváme do laboratoře – bílé a nevýrazné. A jak se Morbius proměňuje, mění se i vzhled filmu, stává se drsnějším. Ve větší míře se vše odehrává v noci, vidíme úzké uličky a temnější místa.“

Dobrým příkladem je laboratoř na nákladní lodi, kterou si Morbius postaví, aby v ní mohl provádět své eticky pochybné a ne zcela legální experimenty. „V laboratoři Horizon můžete vysledovat, kde studoval – najdete tu jeho knihy, výzkumy, ale i drobnosti jako třeba hračky, které si přivezl do New Yorku,“ říká Cella. „Přijde vám reálné, že by tam mohl bydlet, takže tam najdeme gauč, na kterém možná spí. Jde o postavu, která se vymyká své době, takže jsme jeho laboratoř vybavili nejen technikou, ale také křídovou tabulí. Všechny dekorace jsou takto komplexní, aby postavám dodaly další úrovně.“

Při návrhu těchto dekorací se Cella inspirovala místy na skutečných lodích. „Některé záběry jsme natáčeli na skutečné lodi – chodby a schodiště a jisté části honičky,“ poznamenává. Co se týče samotné laboratoře, „zabrali jsme továrnu a umístili do ní prvky ze skutečné lodi – červená zábradlí, kulatá okna, potrubí“.

Pravým opakem je Milův byt, který o jeho charakteru také podává jasné svědectví. „Milo je skutečně velmi bohatý Newyorčan. Chtěli jsme, aby žil v charakteristickém domě na Upper East Side, a hodně času jsme věnovali návrhu předsíně, schodiště, velkého obývacího pokoje, oken do parku i sbírky umění,“ říká Cella. „Jde o vyjádření člověka, který žije naplno pro danou chvíli a neřeší minulost ani budoucnost, ale také někoho, kdo chce žít navždy. Pokud nemoci podlehne, bude za sebou mít život prožitý na maximum – a jeho byt ho přežije jako vzpomínka na to, kým byl.“

Zajímavosti

• Natáčení filmu Morbius probíhalo ve Velké Británii v ateliérech Pinewood. Zde také vznikly největší a nejikoničtější dekorace celého projektu: laboratoř Horizon doktora Michaela Morbia, doplněná válcovou voliérou pro netopýry, která sahá od podlahy až ke stropu. Další dekorace byly vybudovány v ateliérech Fountain Studios ve Wembley.
• Záběry z exteriérů New Yorku se natáčely v Manchesteru, kde budovy a sklady z červených cihel z 19. století vytvořily pozoruhodnou náhradu reálné metropole. Nevyužívaná část londýnského nádraží Charing Cross zastoupila tunely newyorského metra, kde Milo rozpoutá vražedné peklo a Morbius se mu v tom snaží zabránit.
• Sekvence v nákladní lodi se natáčela po šest dní na třech různých místech, včetně vědeckého parku v Dagenhamu, který se přeměnil v lodní laboratoř, budovy Old Horlicks ve Sloughu, která posloužila pro scény z chodeb na lodi, a záběry z paluby se natáčely na lodi HMS Belfast na Temži.

• Vědecký park v Dagenhamu je obrovský areál. Bývalé sídlo chemické společnosti ICI bylo v roce 2000 přestavěno na vědeckotechnický park. Kdysi zde sídlilo více než 170 firem, které zaměstnávaly téměř 2 000 kvalifikovaných techniků, a nyní se toto místo využívá k natáčení filmů.
• Stará továrna Horlicks je ikonická budova továrny na čokoládu ve městě Slough na západ od Londýna.
• HMS Belfast trvale kotví na řece Temži jako muzejní loď. Po spuštění na vodu v roce 1938 se loď zúčastnila významných operací ve druhé světové válce a v korejské válce a poté byla v roce 1963 zařazena do zálohy.
• Milův extravagantní domov ve filmu zastoupil dům, který náleží k Whitehall Court ve Westminsteru. Toto panství bylo svědkem celé řady natáčení, mimo jiné se objevilo ve filmech Sloní muž, Jen pro tvé oči, Chobotnička, Highlander, Wings of a Dove, Špína Londýna, Nepohodlný, Velký den slečny Pettigrewové a Na hraně zítřka.

Zápletka filmu Morbius:

Jedna z nejzajímavějších a nejkomplexnějších postav komiksového světa společnosti Marvel přichází díky společnosti Sony Pictures na filmová plátna. Držitel Oscara Jared Leto v tomto filmu ztvárnil záhadného antihrdinu Michaela Morbia. Doktor Morbius trpí nebezpečným a vzácným onemocněním krve. Ve svém zoufalém odhodlání zachránit další, které postihl stejný osud, se pokusí realizovat velice riskantní plán. I když se zpočátku zdá, že bude mít obrovský úspěch, začnou se v něm probouzet temné myšlenky. Přemůže v Morbiově nitru nakonec dobro temnotu, nebo podlehne svým novým záhadným touhám?