Recenze Flashe: Nová komiksovka se starým Batmanem vyvolává hodně smíšené pocity
Nový Flash chce oběhnout pořádně rozsáhlé komiksové území, ale bohužel si sám sobě staví pod nohy překážky, přes které pak klopýtá.
Flash je určitě lepší, než by se od něj po všech problémech a kontroverzích dalo očekávat. Jenže i kdyby byl ještě výrazně povedenější, stále to nesmaže pachuť, která zůstává po dvouletém řádění představitele hlavní role Ezry Millera i podivnému postoji studia k celé situaci. A plný rozporů je vlastně i celý film.
Samotná zápletka o tom, jak bláhové je chtít změnit bolestnou minulost, sice není nijak originální a plná dějových paradoxů – ostatně jako všechny filmy s cestováním v čase – ale v první polovině zvládá svižné a docela zábavné hrátky s realitami a identitou jejích obyvatel. Miller, který každé hlášce dodává nervní energii a drzost, je pro (dvoj)roli deadpoolovsky porouchaného supehrdiny jako stvořený... tedy, když vám u některých dialogů nebude naskakovat mrazivá souvislost s hercovou realitou.
Film dosáhne svého vrcholu při prvním setkání s Batmanem v podání Michaela Keatona, ale pak už následuje jen dost předvídatelný sešup až k otravně přepálené snyderverse bitvě digitálních figurek v poušti. Nutností je množství geekovských vtípků a odkazů, jako by více automaticky znamenalo lépe. Nechybí přehlídka komiksových hrdinů minulosti, kteří se však jen mechanicky míhají jako na orloji.
Režisér Andy Muschietti (To, Mama) jako by se pro některé scény nadchnul a jinými zase chtěl jen prosvištět. Něco podobného by se dalo říct o kolísající úrovni triků, třeba scény odehrávající se v „časové bublině“ jasně ukazují, jak podivně dnes může vypadat film s rozpočtem více než dvou stovek milionů dolarů... tohle inflací nevysvětlíš!
Nakonec jsme se dočkali něčeho, co je sice nad standardem DC komiksovek posledních let (Black Adam, druhý Shazam nebo Wonder Woman 1984 jsou určitě horší) a vlastně projeví ambice ponořit se hlouběji do svého hrdiny, ale všechno nakonec utopí limonádou. Vedle vrstevnatosti a scénu po scéně budovaných emocích obou posledních Spider-Manů (hraného i animovaného) tak dostáváme méně sympatického a otravnějšího příbuzného lunaparkového Aquamana, s nímž si Flash mimochodem střihne jen titulkovou scénu.
Zdroj: Autorský text
