Dlouhý Spider-Man a krátcí Transformers jsou jen začátek. Známe obří stopáže nadcházejících velkofilmů
Spider-Man: Napříč paralelními světy a Transformers: Probuzení monster Zdroj: Columbia Pictures, Paramount Pictures
V kinech se stále objevují filmy, na které se můžeme těšit, přičemž nabídka diváckých zážitků je skutečně různorodá. V jednom ohledu má ale množství očekávaných filmů něco společného, a sice výraznou délku.
Nedávno si diváci poseděli 3 hodiny a 2 minuty na filmu Avatar: The Way of Water, 2 hodiny a 49 minut pak bezuzdně zabíjel Keanu Reeves ve čtyřce Johna Wicka. Letmý pohled na současné premiéry přitom naznačuje, že diváci stráví v kinosálech ještě více času.
Velmi dlouhé bijáky
Tříhodinové délky dosáhne i vyhlížený Oppenheimer, jenž svou premiéru odpálí v červenci a půjde tak o nejdelší film Christophera Nolana. Extrémní stopáži – 3 hodiny a 26 minut – se dál nevyhne ani novinka Martina Scorseseho Killers of the Flower Moon, v níž se J. Edgar Hoover ve 20. letech 20. století zúčastní vyšetřování rozsáhlé série vražd příslušníků indiánského kmene Osedžů.
Nejdelším dílem své série s délkou 2 hodiny a 22 minut bude zároveň Indiana Jones a nástroj osudu, pátý díl dobrodružné ságy, v němž se Harrison Ford snad naposledy vrátí do jedné ze svých nejslavnějších rolí. Paradoxní výjimkou mezi letošními blockbustery je naopak snímek Transformers: Probuzení monster, jenž bude s 1 hodinou a 57 minutami nejkratším přírůstkem do robotí série.
A ještě delší trend
Přemrštěná délka se podle všeho týká i superhrdinských filmů. Po tříhodinových Avengers: Endgame a dvě a půl hodiny dlouhých třetích Strážcích Galaxie nás už za měsíc čeká animovaný Spider-Man: Napříč paralelními světy, s nímž strávíme 2 hodiny a 16 minut. Žádný mainstreamový animák v historii nebyl delší! Skoro by se tak mohlo zdát, že se z uvádění dlouhých filmů postupně stává trend. To se ale nejspíš opravdu jen zdá.
V první řadě je poměrně složité definovat, co znamená „dlouhý film“. Dvě a čtvrt hodiny není na film zase tak málo, za standardní délku se obecně považuje devadesátiminutová stopáž. Přitom ale ze současnosti neznáme tolik úspěšných filmů, které by devadesátou minutu nepřekročily. První dobrodružství Johna Wicka je 114 minut dlouhé, což rozhodně přesahuje devadesátiminutový standard, filmy Christophera Nolana se zase svou stopáží běžně pohybují mezi dvěma a třemi hodinami, nevyjímaje jeho oslavovanou ságu o Temném rytíři.
Ostatně nejoceňovanější superhrdinské filmy se stopáží, při níž označujeme film jako dlouhý, přímo vyznačují. Kupříkladu už první superhrdinský film uvedený v kině, Donnerův Superman z roku 1978, trvá 2 hodiny a 23 minut. Tříhodinové a mnohem delší filmy navíc provázejí kinematografii v podstatě od jejího vzniku. Snímky D. W. Griffitha se s délkou při zemi rozhodně nedržely, například dnes kontroverzní Zrození národa z roku 1915 rozvíjelo svůj příběh po 3 hodiny a 10 minut. Za jeden z nejslavnějších případů může platit i čtyřhodinové drama Chamtivost z roku 1924. V následujících dekádách platila delší stopáž za příznak tzv. velkého filmu, a protože ambiciózní filmy se prakticky točit nepřestaly, provázejí nás filmy s délkou dvě a půl až tři hodiny logicky až dodnes.
Zdroj: Games Radar, Comic Book Movie
