5 naprostých hloupostí z Pána prstenů, o kterých jste si mysleli, že jsou pravdivé!

Filmové zpracování knižní ságy Pán prstenů je legendou, mnoho diváku si díky tomuto třídílnému počinu režiséra Petera Jacksona zamilovalo i jiné fantasy světy, ale za tím vším leskem a rozesmátými obličeji je i armáda temnot. Složená převážně z oddaných fanoušků knihy, která brojí proti všem, kdo považují nesmyslné události z filmu za dogmata. Pokud vás zajímá, jaké úvahy a filmové momenty stojí v přímém rozporu s filmem, nebo celý odkaz posouvají do zcela jiných rovin, mrkněte na náš seznam.

1) HOBITI JSOU SLABOU RASOU

Pohled na hobity je v očích většiny lidí spojen s láskou k přírodě, jídlu, dýmkovému koření a dobrému bydlu. Bezstarostně žijící národ nezasahuje do konfliktů velkých lidí a užívá si poklidu. Jenže jen málokdo tuší, čeho jsou tihle pidižvíci doopravdy schopní. Když je třeba, brání své milované domovy podobně jako na konci Návratu krále, kdy se zlomený Saruman snaží ovládnout alespoň Kraj. V bitvě o tohle údolí padnou dvě třetin uzurpátorů (kolem 70 lidí) a zbytek je z Kraje vyhnán. Nejoblíbenější zbraně hobitů? Sekery a vidle!

2) SAM JE JEN ROZPUSTILÝ PRŮVODCE

V souladu s prvním bodem se můžeme zaměřit i na Sama Křepelku. Ve filmu působí sice oddaně, ale veskrze hloupě a bezbranně, jenže Sam dokázal něco, co před ním nedokázal nikdo z jiných lidí, kterým v danou chvíli historie připadl Prsten moci. Když je Frodo po souboji s Odulou paralyzován jedem a Sam už se smiřuje s tím, že je jeho pán mrtev, vezme si od něj Žihadlo a Prsten a odhodlaně pokračuje za dokončením úkolu. Když později zjistí, že Frodo stále žije, zcela bez váhání mu všechny věci včetně Prstenu vrátí. S takovou lehkostí, která je pro ostatní nepředstavitelná!

3) ORLI VŠECHNO VYŘEŠÍ

Ruku na srdce – kolikrát jste si řekli, že by bylo všechno mnohem jednodušší a rychlejší, kdyby Gandalf zavolal Gwaihira a jeho orly a následně by se nechali převézt do Mordoru, aby vhodili prsten do Hory osudu? Nemáme vám to za zlé, ale tenhle na první pohled očividný plán má mnoho trhlin. Nejdůležitějším aspektem toho, proč vzniklo Společenstvo prstenu, je snaha uchovat odvážnou misi v naprostém tajemství. Jedině tak je možné nepozorovaně projít přímo pod nosem Saurona a jeho vojsk až do středu Mordoru a zbavit se Prstenu jednou pro vždy. Umíte si představit, kdyby se po obloze rychle pohybovalo hejno přerostlých orlů? Hlavně nenápadně…

4) FARAMIR JE ZLÝ ZÁPORÁK

Scéna s Faramirem, bratrem Boromira a následníkem Gondorského trůnu (tedy lépe řečeno – správcovské stolice), patří ve filmu k jedné z nejdivnějších. Faramir je totiž vykreslen naprosto opačně, než tomu bylo v knize. Tedy jako přesná kopie svého bratra, lačnícího po moci a nikoliv uvědomělého a umírněného člověka, který dělá všechno z lásky k zemi, ve které se narodil. Takže zatímco ve filmu takřka překazí Frodovy plány, v knize je nápomocen a ihned pochopí, co dva malí hobiti v doprovodu Gluma do Mordoru nesou. Projevte Faramirovi trochu té lásky!

5) VALINOR JE NEDOSTIŽNÝ RÁJ PRO ELFY

Ptali jste se, co mají elfové s tím odchodem ze Středozemě? A kam vlastně na konci filmu Gandalf, Frodo, Bilbo a spousty dalších plují? Pak vězte, že jejich cílem je Valinor – můžete tuto zemi chápat jako ráj či nebe, kam se vrací děti zdejších bohů, elfové. Čas od času se tam ale najde místo i pro zástupce jiných ras a převážně ti, kdo jsou nadosmrti svázáni s osudem Prstenu. Jenže je Valinor tak nedostižnou zemí, jakou se tváří? Je odchod definitivní a nikdy už nikdo tyhle cestovatele nespatří? Ne! V poznámkách Návratu krále se píše, že Legolas prostě postavil loď, vzal s sebou Gimliho a společně tam odpádlovali. Takže ano, kdokoliv může sednout na loď a jet do nebe…