Třístovka nám lhala! Odhalte 3 totální filmové bláboly o starověkém Řecku!

Pokud nemáte ve skříni schovaný stroj času nebo se zrovna neživíte archeologií a historií, pravděpodobně znáte starověké Řecko výlučně z toho, co jste viděli v kině nebo televizi. Jenže filmaři jsou na tom stejně jako vy, ani je nebaví procházení skutečných historických studií, často si tak své „skutečnosti“ tahají minimálně z paty. K sobotnímu opusu Válka bohů, který servíruje svérázný pohled na putky uvnitř dávné řecké mytologie, jsme naštěstí studium dohnali za vás. Čtěte 3 filmové bludy, které jednoduše nejsou pravda.

I) Řekové si ujížděli na světle šedé

Mrknete-li se na libovolné znázornění starověkého Řecka, většinou to na něm vypadá jako v katalogu Ikea. Samé ladné tvary, obvykle světle šedé barvy, esteticky mírné, minimalistické, vše skrz naskrz nudné. Přesně takhle nějak ale řecké stavby ani oděvy s nejvyšší pravděpodobností vůbec nevypadaly.

Když se totiž vědci na stavby podívali pod infračerveným světlem, ukázaly se jim zbytky starého zabarvení, které pod tíhou tisíců lety nakonec fatálně vybledlo. Sochy, chrámy a zřejmě i oděvy nedisponovali minimalistickou, uniformní šedí, ale naopak působily, jako kdyby je projektovali designéři festivalu v Riu.

II) Bitvy probíhaly muž proti muži

I když jsou filmy jako Troja nebo 300 plné velkých bitev, nakonec v nich stejně dojde na duely jednoho proti jednomu, jako kdyby byly dobové armády zoufale poloprázdné. Jasně, skrývá se v tom epika, jenom ten nejnasvalenější borec je totiž schopný porazit zbytek padouchů. Zároveň je to ale vcelku kravina. Už starověké armády totiž věděly, že klíčem k vítězství v bitvě je síla formací, nikoliv osamocený frajer.

Tohle je prosím makedonská falanga, naježená formace, díky které Alexandr Veliký dobyl vše, na co se jen podíval. Ale i kultovní Bitva u Thermopyl, znázorněná ve filmu 300, je asi tak věrné vykreslení reality jako filmy Michaela Baye. I když se bojů proti Peršanům zúčastnilo několik stovek Sparťanů, kteří drželi klíčovou část pláže, ve skutečnosti je jistilo a pomáhalo jim až 20 tisíc dalších bojovníků z dalších řeckých měst.

III) Řekové žili mytologií

I když starověké Řecko položilo základy dnešní vědě a filozofii, mnohem častěji než jejich komplikovaná jména je ve filmech citována řecká mytologie – střety bohů a hrdinů. Ostatně, tehdejší lidé byli přece tak hloupí, že když Řekové nechali Trojanům po desetiletém obléhání před branami obrovského dřevěného koně, Trojany nenapadlo nic lepšího než si ho natáhnout k sobě domů...

Byť byl folklor v Řecku jistě dost hmatatelný, krom občasných obětin, modlení a vyznavačů toho či onoho boha nediktovaly mýty ani stav politiky ani pokrok vědy. Míra první industrializace a relativního pokroku byla ve starověkém Řecku mnohem notnější, než se dnes může zdát. Řekové nejenže rozlouskli celou řadu kosmologických a filozofických hádanek sami od sebe, ale vyvinuli třeba i věcičku jménem aeolipilie (první parní stroj vůbec), stejně jako vymysleli mašinku skládající se z ozubeného soukolí, tzv. mechanismus z Antikythéry, čili jakýsi první "počítač" schopný simulovat postavení Země, Slunce a Měsíce.

Svého času si Řekové užívali doslova vědeckotechnickou revoluci, která dala základ jak Římské říši, a tak i nám. Do dnešních dnů se však namísto toho dochoval obraz nebožáků, kteří žijí především svým krutým panteonem…

Zdroj: Listverse.com

Válka bohů začíná v sobotu ve 22.05 na Prima COOL.

(lol)