Jak zabít Hitlera: Viděli jste 3 nejlepší filmy, které úspěšně přepsaly historii?

Říká se, že je velká škoda kazit dobrý příběh pravdou. Kde ale leží rozdíl mezi mírnou úpravou v mezích zákona a kompletním baronem Prášilem? O veskrze historické téma se třeba otírá i náš velmi solidní akčňák Ponorka U-571 (ČSFD 72%), jehož z prstu vycucaná story způsobila v roce 2000 i menší politické rozepře mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Vybrali jsme k němu dva další adepty, kteří si z historie udělali dočista omalovánky své fantazie - jak ale výsledné filmy ukazují, ne vždy musí být kompletní fikce na škodu!

3) Ponorka U-571

Film: Jednotka heroických amerických námořníků se vydává v upravené americké ponorce dopadnout poškozenou nacistickou ponorku U-571, na jejíž palubě je kódovací přístroj Enigma. Pokud se jim to podaří, může to znamenat obrat v celé válce, zisk vojenských šifer Třetí říše by totiž Spojencům umožnil znát polohu jednotek nepřítele, a tak je i dokonale překvapit. Nakonec se to po dlouhém zápase skutečně podaří a zbytek druhé světové je už asi brnkačka.

Historie: Ve skutečnosti Američané získali Enigmu až v roce 1944 - dávno poté, co Enigmu poprvé získali Britové. U-571 tak ani není upravenou historií, ale kompletní fikcí. Britští námořníci během války dokonce Enigmu získali třináctkrát, Američané jenom jednou. Na první a kritický zisk mašiny navíc došlo ještě před vstupem Spojených států do války v květnu 1941. Film trochu vykupuje skutečnost, že ho za drama pochválil i britský námořní důstojník David Balme - sám jeden z těch, kteří Enigmu zajali v roce 1941 - jeho premisa ale stejně působí trochu jako kdyby Američané natočili snímek o tom, že bitvu o Stalingrad vyhráli Sověti až díky kompletně fiktivnímu heroickému zásahu amerického komanda. Nebo tak něco.

Celá story o zajetí Enigmy a především jejích manuálů navíc trochu zapomíná na to, že získané materiály musel někdo dekódovat. Skutečným hrdinou prolomení nacistických kódů tak při vší úctě nebyli ani tak drsní námořníci té či oné strany, ale kryptografičtí nerdi z Bletchley Parku pod vedením Alana Turinga. Ano... Alana "Benedicta Cumberbatche" Turinga.

2) 300: Bitva u Thermopyl

Film: Kdo by bral vážně komiksovou nakládačku, v níž se se zpomalenými záběry plýtvá víc než v Matrixu? Jasně, filmová Třístovka je asi tak autentickým zážitkem starověku jako je Call of Duty vojenským simulátorem. A zvláště historické velkofilmy si realitu notně upravují po svém - kdyby se Gladiátor měl držet skutečnosti, tak pominem-li, že by postava Russella Crowea vlastně neměla existovat, musel by svého imperátorského soka zabít v lázních...

Na druhou stranu, sami bychom proti takovému konci nemohli říct ani hň!

Historie: Stejně ale nelze nevypíchnout, že 300: Bitva u Thermopyl zazdila historii ke své vlastní škodě - ve skutečné bitvě totiž nebojovalo jenom oněch tři sta Sparťanů, ale rovněž zhruba 7000 až 20000 dalších Řeků z různých městských států, což mohla být mnohem větší podívaná. U filmu, jehož závěrečnou pointou je sjednocení rozervaného Řecka proti invazi, jde o poměrně komické přehlédnutí. Jakkoliv byli navíc Sparťané vynikající bojovníci, jejich skromný příspěvek bitvě je vlastně i přes lví držení obranné linie co do počtů dost triviální. Zvláště, když řecko-perskou válku vyhrála až námořní bitva o Salamíny vymyšlená jako zoufalý plán B. A ta byla podstatně zajímavější, protože ji aténská flotila vybojovala až poté, co Peršané obsadili jejich vlastní město. Vlastně něco jako Battlestar Galactica ve starověku.

Autentická Třístovka by tak byla ekvivalentem válečného filmu z druhé světové, v němž sice cool, ale vlastně bezvýznamná malá jednotka frajeří v málo významné bitvě, zatímco jejich bratři ve zbrani dosáhnou vítězství i bez jejich oběti později.

1) Hanebný Pancharti

Film: Závěrečnou pointu filmu zná snad každý, a kdo ne, ten ať si zacpe oči, protože spoilery: na konci je zabit Hitler skoro o rok dřív než v reálu, a dochází tak na konec druhé světové války mnohem rychleji. Zvrat, při němž dvojice členů panchartího komanda vtrhne do jeho lože a rozstřílí ho na hadry, svého času nepřipraveným divákům masově způsoboval Syndrom pokleslé čelisti. A za to Panchartům patří velký dík.

Historie: I v historii samozřejmě Hitler několikrát unikl jen o vlásek atentátu, asi největší šanci na jeho svržení ale měla vzpoura vysokých důstojníků, jak ji vcelku věrohodně (i když krapet přehnaně) později zpracoval film Valkýra s Tomem Cruisem. Ten ale nebyl podnikem Spojenců, nýbrž přímo členů armády. I Spojenci ale, dle názorů některých historiků, měli šanci ukončit válku o roky dřív - ne přímo zabitím členů Hitlerovy smečky, ale nátlakem na úspěšnější puč. Tvrdí to alespoň analýza hypotetické operace Armageddon vojenského historika Charlese Messengera.

Ta vychází z toho, že by se Spojenci nějak dozvěděli, jak velký šok v německém velení způsobil naprosto devastující nálet na Drážďany - v reálu si Spojenci neuvědomili nacistické obavy z jeho opakování v jiných městech. Kdyby na to došlo, výsledkem by mohla být lavina konvenčního bombardování německých velkoměst ničivá jako atomové bombardování Hirošimy. Messenger hypotetizuje, že by nakonec spojenecké ultimátům mohlo vést až k německé kapitulaci, popřípadě velkému puči proti Hitlerovi rok až dva před skutečným koncem bojů.

Ponorka U-571 vyplouvá v sobotu ve 20.00 na Prima COOL.