Čtyři nejdivnější filmy Nicka Cage
Nicolas Cage ve filmu Potíže s Arizonou Zdroj: archiv Prima COOL
Aneb není nic horšího, než když se zblázní váš agent.
V pondělí večer ve 22:50 budete mít tu čest vidět na COOLu prapodivný snímek Potíže v Arizoně.
Nick Cage si zde střihne roli zlodějíčka (tak trochu jako Earl Hicks), který spolu se svou manželkou (bývalou policistkou, Holly Hunter) jistému bohatýrovi ukradne dítě.
Co následuje, je 94 minut ujetých honiček, postaviček a dalších srandiček.
O prapodivné atmosféře Potíží v Arizoně nejspíše řekne nejvíce jméno režisérů – Joela a Ethana Coenů, tedy dvojice, která by za každý svůj film dostala Oscara za Filmový úlet, kdyby se nějaký takový dával...
Nic to však nemění na skutečnosti, že rovněž Nicolas Cage za svou kariéru natočil pořádnou porci bizarních celovečeráků. Dokonce tak moc, že je z něho internetový mem. Vzpomněli jsme na některé z nich.
4) Ghost Rider
A začneme silným kalibrem. Jenom Cageův agent, zjevně se těšící z utrpení svého svěřence, by totiž mohl někomu doporučit hrát ve snímku o hořícím kostlivci lovícím duchy a jezdícím na motorce. Krom zjevné nerealističtnosti zápletky (co může na kostlivci furt hořet?) mimo jiné i proto, že v nejklíčovějších scénách nemá herec žádnou paletu ke hraní – a to je dvojnásob škoda u expresivního talentu páně Cage.
Ghost Rider by však na míle smrděl, i kdyby se hořící lebka hýbala akurátně k mimickým svalům. Nesympatické postavy a nevypointovaný příběh působící jako by při strojené drsnosti byly určeny pro předškolní děti, lámou vaz jakékoliv další snaze. Když ve filmu fandíte Satanovi, aby konečně vyvolal apokalypsu, tak zkrátka něco neklape.
3) Polibek upíra
Aby bylo jasno, v Polibku upíra je Nicolas možná tak to jediné, co film zachraňuje. Jeho maniakální přehrávání totiž dává divákovi dojem, že sleduje unikátní kolorovaný a ozvučený film z dob němé éry. Podobně přehnané totiž zdejší herectví je.
Nemůžeme to Polibku upíra mít úplně za zlé – vyšel teprve rok po Potížích s Arizonou a je jasné, že producenti měli stále ještě popletené hlavy Coenovskou atmosférou. Ani herecký koncert jako z prken Národního divadla ale nezachrání film, který je ve svém jádru prostě praštěně nudný.
2) Drive Angry
Jestli je něco smutnějšího než shakespearovská tragedie, pak je to svého času kultovní herec, který se na stará kolena rozhodne parodovat Stevena Seagala. Tedy právě tak jako Nick v Drive Angry.
Tenhle mix Lovců duchů a Ghost Ridera o zločinci, který se vykašle na práci pro Satana a začne pracovat proti němu, by za jiných okolností působil jako příjemný akční únik – i Grindhouse vedle něho však působí jako seriózní látka!
Řada akčních scén je navíc pojata jenom polovičně cool, takže například zdejší přestřelka souložícího Nicka je o několik řádů horší, než podobná přestřelka souložícího Cliva Owena ze Sejmi je všechny. A to se neodpouští!
1) Rituál
Zlatý grál všech podivnofilmů plných pitvoření však zůstává trčet až na samém chvostu našeho seznamu. Snímek tak populární, že zdejší scénu s uječeným Nickem, na kterého barbaři nalévají digitální vosy, viděl snad každý, je jednak znásilněním své předlohy (jedná se o remake), a jednak diváckým utrpením nejvyšší míry. Situací, v nichž měl štáb dle Cageova projevu zjevně zavolat pro uspávací pušku a svěrací kazajku, je však Rituál doslova nabitý.
Nickovo pitvoření v Rituálu každému připomene smutné momentky jako ze čtvrté ranní v opilém klubu – víte, že lidé kolem vás dělají příšerné skopičiny, za které se budou později hrozně stydět, ale přesto se nemůžete zvednout a odejít pryč z toho cirkusu...
(lol)
