Co je sakra vampíří čičina? Vybrali jsme 4 nejdivnější mytologické potvory!

I když většina lidí zná Tasmánského čerta především jako nabroušeného zlouna z klasických animáků, v hororu Tasmánští démoni se tyhle potvůrky předvedou v docela jiném světle. Ďábel medvědovitý, jak se druh jmenuje v reálu, jitří představivost už dlouhé roky, a to navzdory faktu, že jde o veskrze roztomilou bytost. I on však může jen šoupat nohama vedle jiných, povětšinou (snad!) čistě mytologických potvůrek. I když folklór disponuje řadou hororových hrůz, my jsme tentokrát po boku Tasmánského čerta vypíchli čtyři nejroztomilejší zrůdičky.

4) Lešij, ten pravý Krakonoš

Pokud stejně jako my znáte postavu Krakonoše jenom z večerníčků, pak vás možná překvapí mytologické pozadí tohoto lesního hipstera. Je jím původní primárně slovanský mýtus o lešijech, lesních duších chránících les a zdejší zvěř před pytláky a lidmi obecně. Lešij mohl mít podobu vysokého člověka, ale dílem připomínal i démony skrze drápky, malé růžky nebo nelidské oči, popřípadě se uměl metamorfovat ve zvířata či zvětšit do velikosti obra.

Lešij je sice hlavně součástí ruské pohanské mytologie, v proměnách se však mýtus objevoval po celé středověké Evropě zarostlé hustými lesy. Do dnešních dnů přežily jenom některé populární, zuby času semleté reprezentace lesních duchů na způsob lešijů, například právě Krakonoš.

3) Karakasa-Obake, chodící slunečník

Ještě roztomilejší potvory nabízelo svého času Japonsko. Jednou z nejdivnějších byla Karakasa-Obake, v zásadě duch vdechnuvší život do neživého objektu – v tomto případě papírového slunečníku.

Navzdory grotesknímu vzhledu a pohybu po jediné noze nebyl Karakasa-Obake nikterak bezbranný, disponoval totiž dvojicí pařátů a především odzbrojujícím zjevem. I přesto byl ale považován za veskrze přátelské stvoření.

2) Pravý bazilišek alias kohoutodlak

Podobně jako u lešijů existovaly odlišné lokální variace slavných potvor po celém starém kontinentu. Jednou z nich byl i původní bazilišek zvaný cockatrice, tedy tak trochu cosi jako kohoutkodlak. Zatímco dnes většina výjevů ukazuje baziliška jako nebezpečnější verzi plazů, například varana, dříve vypadala tahle potvora notně jinak.

Bazilišek se objevoval ještě relativně nedávno ve freskách alžbětinské Anglie, přičemž byl jakýmsi křížencem draka a kohoutí hlavy. V některých verzích však vypadal zcela jako kohoutí mutant, což by i přes jeho údajné nebezpečí pro poutníky dnes vedlo nejspíše k záchvatům smíchu.

1) Vampíří čičina

Jako důkaz, že Japonci byli vždy národ rázovitý, následuje i jejich druhá potvůrka, tentokrát pomstychtivý duch v kočičím těle. Může ale být něco tak roztomilého jako kočka zároveň vražednou bytostí? Majitelé koček nejspíše z vlastní zkušenosti přikyvují, a to ani neznají japonský mýtus o upíří micině.

Ta má navštívit každého člověka, který zabije kočku bez důkladné přípravy. Nešťastník nakonec pod její kletbou postupně chřadne až skoná, sám napodobujíc kočičí mňoukání. I když – nakonec zůstává otázka, jestli je vampíří kočka skutečně jenom smyšleným tvorem...

Zdroj: Listverse.com

Tasmánské démony uvidíte v pátek ve 22.20 na Prima COOL.

(lol)