Nejnechutnější scéna z druhého dílu Rodu draka není nesmysl. Mohla by se odehrávat i v současnosti

Rod draka dost šikovně míchá fantastické, historické i moderní prvky. Příběh díky tomu může překvapovat a zároveň působit nadčasově a univerzálně. Dokázal to i ve své druhé epizodě, v níž jsme mohli vidět dost hrůzostrašnou techniku léčení dosud neznámé nemoci krále Viseryse Targaryena (Paddy Considine), která se projevuje špatně se hojící a odumírající tkání.

POZOR, LEHKÉ SPOILERY

V krátké a nesmírně intenzivní scéně vidíme, jak strká svou nekrotizovanou ruku do nádoby plné červů a nechává je, ať si pochutnávají na jeho odumírajících prstech. Může to působit jako nějaká temná fantazie nebo bizarní relikt středověkého léčitelství – podobně jako třeba pouštění žilou –, jenže ve skutečnosti jde o metodu, která má stále své nezastupitelné místo i v současné medicíně.

Jde o takzvanou larvální terapii, při níž se používají larvy mouchy bzučivky zelené. Metoda je známa už od starých Mayů, hojně se praktikovala taky za napoleonských válek. Dlouhou dobu se považovala za odepsanou, ale v posledních letech zažívá velký návrat. Pro pacienty, kterým opravdu masivně odumírá tkáň, už totiž nedávají smysl chirurgické ani chemické způsoby – a nezbývá než se spolehnout na malé přirozené chirurgy.

Larvy se pěstují v čistých laboratorních podmínkách a k pečlivě obvázané a připravené ráně se přikládají ze speciálního kontejneru. Na nekrotické tkáni si pak pochutnávají tři až čtyři dny, přičemž dokážou dost přesně kopírovat hranici mezi tou zdravou a devitalizovanou. Mnoha lidem tím zachránili končetiny od hrozby amputace.

Nejde o žádnou alternativní léčbu, proplácí ji většina zdravotních pojišťoven. V případě krále Viseryse nám ale něco říká, že ho ani červi neoddálí od zřejmě nezvratného temného osudu...

Zdroj: Inverse, NursingTimes