Pod černou vlajkou: Pravý Charles Vane byl jedním z nejkrutějších pirátů všech dob

V neděli večer na COOLu pokračuje premiérová 2. série pirátského seroše Pod černou vlajkou. Pokud jste si v minulé řadě oblíbili drsného pirátské kapitána Vanea, v dalších dílech vás čekají žně. Byť totiž Vane dobrou půlku 1. série strávil na dně, v pokračování se triumfálně vrátí a dá Flintovi všechno sežrat i s úroky! Fiktivní Vane je libovým záporákem, ale i jeho historická předloha, skutečný Charles Vane z 18. století, byl tuhým protivníkem nejen pro obchodníky a vojenské námořnictvo, ale i pro piráty samotné. Poznejte jeho skutečný příběh i pravděpodobnou podobu.

Jak to u pirátů chodilo, Vaneova pirátská dráha neměla dlouhého trvání. Sám byl sice protřelým námořníkem, rozbití piráti však nemohli dlouho odolávat společné snaze Královského námořnictva. Ale nepředbíhejme...

Na počátku své "kariéry" byl Vane zkušeným mořeplavcem, který se v pětatřiceti přidal ke kapitánovi Henrymu Jenningsovi. Osud tomu chtěl, že smír mezi velmocemi nahrál tomu, aby se korzáři (do té doby typicky pracující jako žoldáci pro tu či onu stranu) museli vydat "na volnou nohu" a Vane toho ochotně využil. Zpočátku s Jenningsem raboval jen španělské lodě vyplavené na břeh vlivem hurikánu, nemělo tomu tak ale zůstat navěky.

Pánům se zjevně dařilo. Ví se, že Vane v létě 1717 poprvé velel vlastní lodi a začal se zařazovat mezi nejvlivnější piráty v Nassau. Na rozdíl od seriálu Pod černou vlajkou samozřejmě nesoupeřil s kapitánem Flintem, žádný takový pirát totiž neexistoval. To však neznamená, že Flintův fiktivní plán pro Nassau nemá žádnou oporu v realitě. Stejně jako Flint totiž (ještě za svých mladých let, jak uvidíte ve 2. sérii) prosazoval myšlenku amnestie pro piráty, něco podobného se skutečně stalo v roce 1718.

Anglický král Jiří I. totiž nabídl pirátům operujícím z Nassau právě amnestii, tedy svobodu, výměnou za ukončení činnosti a odevzdání bohatství. Vaneův mentor, kapitán Jennings, nabídku přijal. Vane ale nikoliv.

Na okamžik se zdálo, že nebude mít jinou možnost, z kraje roku 1718 Vanea zajala britská loď a pirátům tak poprvé hrozil špagát. Vane však naoko přijal dříve slíbenou amnestii a díky přímluvě dalších kapitánů, kteří ji získali dříve, byl nakonec s posádkou propuštěn. Již za pár týdnů ale se svou lodí Lark opět začal plenit obchodní trasy, čímž porušil první a nikoliv poslední pravidlo své profese.

Odchod části pirátů do legality Vaneovi nicméně hrál do karet. Stal se nepsaným vůdcem pirátů v Nassau, a to ačkoliv porušoval celou řadu běžně dodržovaných úmluv. Vane byl pověstný nejen svou krutostí v bitvách, ale i po nich – jak proti nepřátelům, tak proti vlastním mužům. Mučil zajatce, kteří se chtěli k pirátům přidat, a co hůře, namísto rovnoprávného dělení kořisti si jí více nechával pro sebe. Prozatím se jej však ostatní příliš báli, než aby s tím něco dělali.

Pomoc jistého druhu přišla zvenčí. Slavný anglický kapitán Woodes Rogers, sám původně korzár, dostal za úkol vyčistit Karibik od pirátů a vrátil se do regionu s novou nabídkou amnestie. Tentokrát však podpořené druhou možností, kterou byl provaz.

Vane musel se svými nejbližšími utéct z Nassau směrem na sever. Rogersovy lodě jim blokovaly únik z přístavu, Vane ale zapálil jednu ze svých lodí a vyslat ji sebevražedně k Rogersově formaci. Mnoho škod tam samozřejmě nenadělala. Donutila však útočníky rozbít sevření, díky čemuž obránci mohli pláchnout.

Pobřeží Ameriky bylo tehdy stále značně prořídlé, pořád na něm ale bylo dost prostoru na to, aby si Vane našel nové sídlo. A chvíli se mu i dařilo, třeba když v srpnu 1718 zajal loď plnou černých otroků a vydal je guvernérovi Jižní Karolíny výměnou za milost.

Pak ale Vane udělal chybu. Možná to bylo únavou, možná šlo jen o otázku času. Při útoku na francouzskou loď ale zavelel k ústupu, ačkoliv většina jeho mužů ustoupit nechtěla. Iniciativu tak převzal jistý Jack Rackham, který Vanea nakonec sesadil.

Jen o pár měsíců později přišla finální rána. Vaneova loď ztroskotala a on sám byl vyplaven s pár přeživšími na pustý ostrov. Jedna z lodí, která ho mohla zachránit, patřila kapitánu Hornigoldovi, který se za Vanea přimluvil během jeho dřívějšího zajetí z kraje roku 1718. Hornigold věděl, že Vaneovi nelze věřit, a slíbil, že jej vezme akorát tak na Jamajku, kde by s ním koloniální úřady udělaly krátký proces. Vane s díky odmítl a zůstal na ostrově. Později jej zachránila jiná loď, jejíž kapitán nevěděl, že jde o piráta. Plavidlo se však záhy potkalo s Hornigoldovou lodí, Vaneova identita byla prozrazena a on sám tak definitivně skončil v poutech.

A už se z nich nedostal. Proces byl krátký, ve vězení si však Vane do své popravy pobyl nečekaně dlouhé dva roky. Nejspíš to byla součást jeho trestu. Oběšen byl v Port Royale 22. března 1721, tedy zhruba šest let po začátku své pirátské dráhy. Bylo mu čtyřicet let. V součtu platí, že byl Vane jedním z nejdrsnějších pirátů své éry. Zároveň však byl také jedním z těch, kteří pirátům získali tu nejhorší pověst proradných ničemů!

Bude se seriálovém Vaneovi dařit podobně jako tomu pravému? Všechno se dozvíte v dalších dílech Pod černou vlajkou, které mají na COOLu premiéru už v neděli ve 23.10.