Krátká historie pirátství: Jeho opravdový zlatý věk trval jen pět let

Další dva díly Pod černou vlajkou začínají na Prima COOL v neděli ve 22.40. Kapitán Flint se stále pokouší najít španělskou loď, která je narvaná zlatem až k prasknutí - ostatně stejně, jako se o to snažili i reální historičtí piráti! Ačkoliv pirátství rozhodně nebylo jenom kratochvílí v Karibiku, existuje jedna velmi specifická pirátská éra, která inspirovala nejen Pod černou vlajkou, ale i celou řadu dalších fiktivních děl! Sesumírovali jsme, jak skutečný vrchol pirátství vypadal.

Pirátská historie je dlouhá a plná hrůz (doslova). Zhruba ve stejném okamžiku, kdy lidé vynalezli lodě, se objevili i první filutové, které napadlo zbrusu novou technologii použít k útoku na jiné lodě, vesnice či zkrátka cokoliv, co mělo nějakou hodnotu. Pirátství tak můžeme vystopovat i ve starověku a středověku - už jsme ostatně několikrát zmínili, že i Vikingové byli de facto piráti. Platí to občas i dodnes: nejslavněji ve vodách Somálska, pirátské útoky lze ale najít i v moderní Indonésii.

Protože však nemá smysl popsat celou historii pirátství na padesáti stranách (otevřeli jste si článek, ne knihu...), rozebereme si jen nejslavnější éru pirátství, která se v podstatě odehrála v 17. a 18. století v Karibiku. V popkultuře se právě tato éra stala synonymem Skutečných Pirátů (TM) a zdrojem inspirace pro mnoho, mnoho filmů, románů, her a, ano, občas i serošů!

Zlatá éra pirátství v Karibiku trvala zhruba od roku 1650 do 20. let 18. století - tedy circa 70 let. Souvisela s prudkým rozvojem koloniálních ambicí Španělska, Francie a Anglie, které začaly na světových oceánech zápasit o to, kdo si urve více kolonií. Zlato a jiné cenné komodity plundrované z držav proudily do Evropy ve velkém - a to znamenalo, že šlo o potenciální kořist! Právě o tu pak všechny mocnosti víceméně válčily - někdy otevřeně, někdy skrytě, v jakési variaci na studenou válku koloniální éry. Skutečnost, že ještě neexistovala instantní komunikace (jako ve studené válce 20. století), a že byl Atlantik vzdálený týdny plavby, přitom znamenalo i to, že se svoboda a moc násobily s tím, jak se člověk vzdaloval Evropě.

První "moderní" piráti v Karibiku vznikli právě poté, co Anglie dobyla od Španělska Jamajku. Místní samosprávy přímo podporovaly loupeživé snahy na lodích "konkurenčních" velmocí. První piráti tak vlastně pracovali s přímou podporou guvernérů Karibiku - šlo totiž o jakési žoldáky či partyzány ve větším konfliktu o koloniální rozdělení. Ostrovy, které pirátění podporovaly, díky kořisti získávaly na moci. Spolu s tím si však upevňovali postavení i bukanýři sami. Bylo tak jen otázkou času, než si to uvědomí a přestanou si vybírat kořist jen u nepřátelských plavidel.

Karibik se tudíž stal jakousi světovou základnou pirátů. Operovali jak ve zdejších vodách, tak i jinde po světě - typicky se však vraceli právě sem. Ve zbytku 17. století tento stav mnohým vyhovoval, piráti totiž byli užitečnou "asymetrickou zbraní" ve válce tehdejších velmocí. Vlastně by se dalo říct, že byli chvílemi jedinou zbraní. Oceány a obchod se na nich v 17. století doslova globalizovaly, žádné námořnictvo ale na přelomu 17. a 18. století nedrželo ve světových vodách dominanci (tak jako Královské námořnictvo v 19. století a americké námořnictvo ve 20. století). Být na tomto "divokém západě na vodě" za dobře s bukanýry a nasměrovat je vstříc vašim nepřátelům tak nebylo pro kolonie jen výhodné. Bylo to mnohdy to jediné, co šlo s pirátstvím dělat.

Ta skutečně slavná éra pirátství přišla v roce 1714 a trvala vlastně jen několik dalších let. Evropská impéria tehdy ukončila svou vleklou válku o španělská dědictví, což znamenalo především to, že bukanýři jako "námořní žoldáci" přestali být pro velmoce potřební. Tisíce námořníků, kteří si vydělávali "oficiálně posvěcenými" útoky na nepřátelské lodě, se ocitly na volné noze. Není tedy moc překvapivé, že se v éře laxního dodržování zákonů nerozhodli přeorientovat svou živnost na budování karibských kaváren a restaurací a namísto toho začali napadat lodě i bez posvěcení úřady.

Rok 1715 značil rapidní vzestup tohoto pirátství. Kapitáni jako Charles Vane, Edward "Černovous" Teach, Jack Rackham nebo Henry Jennings si žili jako "nezávislí králové" svých flotil .Spolu s vzestupem jejich moci totiž piráty vyloučila i doposud bezpečná Jamajka. Nezávislí bukanýři si tak založili novou základnu v Nassau, která se po několik dalších let stala jejich hlavním sídlem.

Po příštích pět let měli piráti své žně! Jenže (dočasný) mír mezi velmocemi také znamenal, že pirátství ve velkém poškozovalo obchodování. Když evropské vlády nemusely řešit vzájemné války, piráti se stali jejich novým předmětem zájmu. Většina legendárních pirátů tak byla nejpozději kolem roku 1720 dostižena a oběšena. Zcela to sice pirátství neutišilo, ona zlatá éra však byla nejpozději v roce 1730 u konce.

Situace kolem mnohých z pirátů byla během jejich zlaté éry v reálu notně komplikovanější - například Vane a Rackham dostali zpočátku amnestii, jen aby se o pár měsíců později k pirátství zase vrátili. Jak to celé víceméně proběhlo a dopadlo ale můžete zjistit sami. Stačí, když se budete koukat na náš nový pirátský seriál!

Výprava Pod černou vlajkou bude na Prima COOL pokračovat v neděli ve 22.40. A to hned dvěma novými epizodami!