Konkurence Živých mrtvých: 6 nejoriginálnějších filmů se smrtící epidemií

Zápletka se prohlubuje. Ve středeční Poslední lodi dojde ve 20.15 k jednomu z největších zvratů v historii seriálu - svět po zničující pandemii se ukáže být ještě nebezpečnější, než se na první pohled zdálo. Filmy o virové apokalypse však mají tradici v nečekaných šokantnostech – vybrali jsme šest snímků, které nás dovedly totálně uzemnit.

28 dní poté

Variace žánru: Globální apokalypsa

Do roku 2002 byla většina filmů o virové infekci čistě lokálního ražení. Jak zombie filmy, tak i občasné „tradiční“ virové epidemie postihovaly pouze lokální oblasti jako osamocený dům v pustině, osamocenou vesnici na Středozápadě anebo osamocený supermarket v generickém městě. A když už někdo zmínil, že zasažený je celý svět, stejně z toho nikdo nic neukázal. Právě to změnil biják 28 dní poté, kde jsme poprvé mohli vidět dramaticky vylidněné ulice velkoměsta jako je Londýn. Bylo to mrazivé, bezútěšné a fantastické!

Já, legenda

Variace žánru: Příběh jednoho chlapíčka

Přežít – to je asi tak jediné, o co většině lidí v příbězích o virové pandemii jde. Robert Neville z Já, legenda, variace na zombie/upíří infekční příběhy, je na tom však zcela jinak. I když si žije uprostřed vylidněného (ale bohužel nikoliv dezombifikovaného) New Yorku, furt se snaží najít protilátku proti infekci. K tomu si navíc dovede i užít prázdných ulic při jízdě (pravděpodobně ne svým) sporťákem nebo si třeba zahrát golf z paluby letadlové lodi. Přiznejte si, nebyli byste jiní!

Nákaza

Variace žánru: Ultrarealistické vykreslení potenciálního scénáře

99 ze 100 pandemických filmů je stejných – virus, často zombický virus, ohrožuje nebo přímo vyhladí 99% lidské populace. Jenže na to by prakticky nikdy v reálu dojít nemohlo. Pardon, lidé jsou příliš odolní a ani v přírodě infekce nepostihuje celý druh. Nákaza od Stevena Soderbergha je na tom však docela jinak. Režisér se totiž nebál inspirovat se u autentických projekcí a reálných scénářů, ani likvidace pár procent světové populace (= stamilionů lidí) však v jeho pojetí nevyznívá jako nudná vize. Klobouk dolů před jeho umem a odvahou procpat tohle přes producenty hladové po fantastických apokalypsách.

Podivní

Variace žánru: Člověk člověku vlkem

I když jsou Podivní další variací na zombies, tentokrát vražedné chování nezpůsobuje virus nebo kletba, ale prostě chemikálie, která v lidech aktivuje touhu zabíjet. Zdejší hrdinové tak nestojí proti anonymním masám ploužících se hord – infikování si stále zachovávají svou inteligenci a záludnost, dovedou tak překvapit stejně jako vrahouni ze slasherů. Výsledkem je městečko plné bestií jako z Texaského masakru motorovou pilou – a do toho je tu netradičně vykreslena i armáda. Ta totiž panikaří, jak jen může, takže ani únik z pekla není automaticky řešením, vojáci totiž preventivně střílejí lidi na potkání. Co si budeme nalhávat, Podivní jsou díky tomu psychologickou drsárnou, jaká se jen tak nevidí.

Stalo se

Variace žánru: Nákaza nebiologického původu

Virus, bakterie, přinejlepším fungicidní infekce – to je asi tak vše, na co se obvykle scenáristé pandemie zmůžou. V Shyamalanově filmu Stalo se jsou však věci odlišné. V první řadě, za zdejší „epidemii“ může nejspíše chemikálie vytvářená stromy. V řadě druhé, namísto tradičních krvácivých horeček anebo zombie běsnění způsobuje zdejší nakažení jednoduše sebevražedné chování postiženého. Vlna za vlnou lidí se tak vrhá ze střech, celé rodiny se nechávají přejet sekačkami, popřípadě si stoicky předávají nabitou zbraň. Stalo se sám o sobě možná není dobrý film – nápad v jeho jádru je však mrazivější než noční blizard na Sibiři!

Pontypool

Variace žánru: Nákaza nebiologického původu (znova)

Konečně poslední netradiční nákaza, opět připomínající zombické fantasmagorie, přichází z komorního filmu Pontypool. Celý příběh, stopovaný z rozhlasové stanice, totiž popisuje „lingvistickou epidemii“. Na divné, časem i vražedné chování, totiž dojde, když člověk uslyší jistou specifickou sérii slov. Viru se možná dá bránit mytím rukou, jak se však bránit něčemu, co je zcela nové? Pontypool tak dokonale emuluje stejné pocity, jaké asi z Černé smrti mohli mít lidé ve středověku – věděli totiž, že někde kolem nich se můžou čímsi vražedným nakazit, nechápali ale teorii mikrobů, a tak se děsili vody, pověr i každého přespolního. Nevíme, jak vám, ale nám tohle přijde děsivější než tucet tradičních zombies.

Poslední loď vyplouvá již ve středu ve 20.15 na Prima COOL.