Dá se lidské tělo využít jako „živý“ štít?

Ve čtvrtek ve 22.00 vyskočí z obrazovky Prima COOL harcovník 90. let Michael Dudikoff a ve svém cooltovním béčku Lidský štít (1991) půjde po krku Saddámovým gardám. To celé ve snaze osvobodit svého ilegálně zajatého bratra…

Protože snímek funguje hlavně jako akční mlátička (zvláště po dvou dekádách válek v Iráku mu ale přesto nelze upřít jistý šmrnc), rozeberme si teď raději, proč není dobrý nápad inspirovat se jeho názvem Lidský štít.

V reálu termín "lidský štít" častěji označuje využití civilistů nebo například zajatců jako "štítu" u cenného strategického objektu – nikoliv protože by jejich těla v případě bombardování pochytala všechny střepiny, ale s cílem odradit útočníka od vysokého počtu neplánovaných obětí. Podobné využití civilistů je mimochodem válečným zločinem, takže stanete-li se tedy jednou diktátorem, zkuste se ho vyvarovat.

Ve světě akčních filmů je však "lidský štít" daleko častěji použit doslova, a to nejenom ve smyslu výhružky jako při ojedinělých situacích, kdy bankovní lupič před sebou drží rukojmí, nýbrž na způsob neprůstřelné vesty...

Hrdina se ocitá na mušce komanda padouchů, kulomety začínají jeho směrem posílat smrtící projektily, v poslední chvíli však před sebe hlavní geroj strhne jednoho z bastardů, jehož tělo (a vesta) do sebe vcucnou celou dávku olova. Nezraněný hrdina přežívá, může obětovat stejnou mincí, den je zachráněn.

Pokud by se ale o něco takového někdo pokusil v reálném životě, sám by skončil jako ementál…

Otestovat, jestli je metoda využití člověka jako neprůstřelného štítu praktická, se pokusilo hned několik kutilů. V jejich čele jsou samozřejmě staří dobří Bořiči mýtů. Velmi rychle se v jejich pokusu ukázalo, že ani 40 cm tuku či 35 cm svalů nedovedou zastavit lovecký projektil ráže .223. Průraznost u útočných pušek je obdobná. Například AK-47 dovede bez větších problémů na krátkou vzdálenost prostřelit kmen stromu skrz naskrz – stěží by tak měl problém s lidským masem.

Dokonce i menší ráže pistolí zvládají bez problémů penetrovat až 30 cm ekvivalentu lidského těla (testováno však na balistické želatině). Šanci na zastavení projektilu by tak obránce měl jenom v případě, že kulka zasáhne kost nešťastného lidského štítu – v situacích, které zná fikce, však obvykle směrem k obránci prší celý déšť střel...

Přesto může průměrné lidské tělo když ne zastavit, tak alespoň výrazně zpomalit projektil. Je známá celá řada případů, kdy vojáci nebo civilisté přežili postřelení projektilem, který předtím prošel jiným tělem. Nešťastný lidský štít v tomto případě střelu zpomalí a sníží tak její smrtelnost.

Spíše než o naučený akt vzdoru se však podobné situace stávají náhodou. Například reportérka BBC Kate Adie, která byla na čínském Náměstí nebeského klidu, když čínská armáda v roce 1989 brutálně potlačila zdejší protesty, byla jen lehce zraněná projektilem, který předtím zabil minimálně jednoho dalšího člověka.

Nakonec tak vlastně nemůžete nic zkazit, pokud se v zoufalé situaci tváří v tvář elitní jednotce skutečně pokusíte uchránit lidským štítem. Jenom se pak nedivte, že i pokud přežijete, spíše než na koulervoucí opětování palby a ztrestání útočníků se zmůžete leda tak na kapitulaci, pokud možno rychlou hospitalizaci a dlouhou rekonvalescenci, pravděpodobně s trvalými následky.

Ne každý je totiž jako Michael Dudikoff.

(lol)