David Matásek
Pražský rodák a nejstarší z herců i postav v cyklu Přešlapy se narodil v roce 1963 ve znamení Vodnáře. Jeho otec byl výtvarník, on vystudoval hereckou konzervatoř. Před revolucí byl bez stálého angažmá, objevil se např. ve Studiu Bouře jako Cassio v Othellovi.
Od roku 1991 působil v činohře Národního divadla, v polovině devadesátých let nastoupil do Divadla Komedie (Petruccio ve Zkrocení zlé ženy), pak se vrátil do Zlaté kapličky. Před kamerou ho proslavila především role Kendyho v „básnické pentalogii“ Dušana Kleina.
Rozhovor s Davidem Matáskem čtěte ZDE.
S barevným tetováním na ruce a v pověstných „martenskách“ se stal na prknech naší první scény zjevením z jiného světa. Z dalších filmů si David Matásek zahrál např. v Čekání na Patrika nebo ve snímku Davida Ondříčka Jedna ruka netleská. Na Primě hrál v Letišti, kde byla jeho partnerkou Zuzana Norisová. Ve skutečnosti se létání bojí. Ani nechápe, jak se mohl stát hercem, protože se považuje za velmi nesmělého člověka. David Matásek také režíruje, podílel se na několika inscenacích v prozatímní scéně Bouda. Nesnáší hulvátství a k penězům prý nemá žádný vztah.
Herec má z prvního manželství s novinářkou a dramaturgyní Simonou Matáskovou již dospívající dceru. S druhou ženou má dcerku Marušku. V Přešlapech hraje tedy otec dvou dcer otce syna. David má ale rodičovské zkušenosti poměrně bohaté, takže má z čeho čerpat. Věří v sílu genů a stejně jako jeho jmenovec a postava z Přešlapů také na trénink a usilovnou práci, protože „člověk je sval, který se musí trénovat“.
Jak známo, David Matásek se věnuje hudbě, i když je to prý už minulost. Koncerty miloval pro jejich rychlost, výdej a příjem energie, v divadle se může zklidnit, je to spíš „příliv než příboj“. Dnes prý hraje, kde může, na imaginární kytaru nebo banjo. Třeba v dlouhé frontě nebo doma.