6 slavných pokusů, při kterých si lidé hráli na Boha

Den co den se vědecké novinky stále více přibližují realitě sci-fi bijáků. Ať šlo o tvorbu života či oživování mrtvých, nejméně šestkrát jsme se již přiblížili na dosah schopností toho, co bylo donedávna připisováno leda tak nadpřirozeným bytostem.

6) Vyrobení umělé spermie

Jakkoliv si zhruba 50 % lidstva myslí, že jejich nejvzácnější bílé buňky jsou nenahraditelné (nemluvíme o těch mozkových), spermie jsou buňky jako každé jiné – také ony vznikají ze zárodečných buněk, stojících na počátku našich těl. Čínští vědci takto dovedli ze zárodečných buněk manipulací různými chemickými spouštěči vyvolat proces, při němž se daná buňka promění ve spermii. Vzniklými vzorky oplodnili pokusný subjekt (test probíhal logicky jenom na myších) a výsledkem bylo zdravé potomstvo!

5) Vypouštění geneticky modifikovaných organismů

Velkým zabijákem na světě jsou i dnes tropické nemoci jako malárie, ale i zika. Všechny mají společného nositele – moskyty. V poslední dob se však objevuje šance právě tohoto kurýra v jeho smrtícím jobu zastavit. Na Floridě se tak připravoval pokus, při němž měli být volně vypuštěny roje geneticky upravených samců komára, kteří svým potomkům předají gen, po němž začnou nově narozené samičky předčasně umírat. Mělo by tak dojít na omezení či vyhubení celého druhu v oblasti. Kvůli protestům milovníků malárie (zřejmě) byl test nakonec zastaven, ve státě New York se však připravuje podobný polní test s místním invazivním plemenem motýla.

4) Tvorba umělého života

Doktoru Craigu Venterovi se přezdívá "Steve Jobs" genetiky, a není tomu tak náhodou – Venter má na triku nejen celou řadu revolučních objevů včetně nalezení nejmenšího počtu genů potřebného pro biochemické fungování organismu, ale se svými kolegy v roce 2010 rovněž vytvořili první zcela syntetický organismus. S pomocí genů nejmenší bakterie světa byli s to celou původní DNA zamíchat a vytvořit zcela novou šňůru sekvencí – a tak de facto i nový organismus. Výsledná buňka, jakou svět ještě neviděl, se dokázala dělit, čímž splňuje nejzákladnější definici života, schopnost se rozmnožovat. Vytváření podobných organismů na zakázku by jednou mohlo změnit medicínu i boj se znečištěním.

3) Editování lidské DNA

Revoluční genový editor CRISPR, kterým disponujeme již přes pět let, byl již několikrát použit k editování lidské DNA. Zejména v Číně, kde nejsou natolik zatížení obavami ze zneužití technologie, před dvěma lety s pomocí CRISPRu demonstrovali možnost editovat lidské embryo (ačkoliv se z tohoto pokusu žádné nenarodilo), loni pak již editovali i DNA dospělých lidí, když se tým vědců (zřejmě převážně úspěšně, na výsledky čekáme) jal vylepšit imunitní systém lidí nemocných s rakovinou tak, aby se nádorů zbavily přímo bílé krvinky pacientů.

2) Oživení mrtvého druhu

O lidech a zvířatech se nejčastěji mluví ve smyslu hubení druhů – již jsme však dovedli zrealizovat i přesný opak! Několik let poté, co se ze světa ztratilo vzácné plemeno Pyrenejské kozy, se vědcům podařilo ve stylu Jurského parku přivést na svět klon posledního kusu. Mládě sice nežilo déle než 10 minut (takže jsme technicky vzato tentýž druh vyhubili DVAKRÁT!), budoucí snahy podobného typu však budou mít snad delší úspěch.

1) Oživení (mozkově) mrtvého člověka

Tento pokus je momentálně prozatím ve stadiu příprav a první částí realizace, takže ještě celý neproběhl, jeho příslib je však příliš velký, než abychom jej nezmínili. Kontroverzní společnost ReAnima totiž plánuje pomocí bioaktivních molekul a dalších terapeutických nástrojů obnovit vědomí u mozkově mrtvých pacientů. Existuje prý naděje, že by s pomocí technologie vědci mohli nastartovat procesy spojování odumřelých sítí mozkových buněk a daného pacienta probrat k životu. Ačkoliv by daný pacient dost možná měl úplně jinou osobnost, do první skutečné realizace pokusu to nevíme jistě – ReAnima přitom zápolí s tím, který stát jí povolí klinický test na člověku.