Úskalí čínského justičního systému odhaluje Rudý labyrint

V roce 1997 byly americko-čínské vztahy předmětem vzrůstajícího politického napětí, a svou cestu si tak našly do mnoha filmů a knih. Jedním z nich je konspirační thriller Rudý labyrint, který ukazuje Čínu jako zemi, jež se pomalu otevírá západnímu světa, nicméně stále tu panuje tvrdá diktatura a staré pořádky.

Režie snímku se chopil Jon Avnet, tvůrce mnoha nezapomenutelných filmů (Strom snů, Intimní detaily, Země slepých, 88 minut), a divákům představil slušně vystavěný působivý příběh z prostředí čínského vězení a nejvyšších politických špiček.

Jack Moore (Richard Gere) je poradce amerického zábavního koncernu, a právě se v Číně chystá uzavřít obchod století. Po úspěšné obchodní schůzce stihne ještě návštěvu módní přehlídky a z té si do svého hotelového pokoje odvede půvabnou modelku. Místo romantického rána ho však čeká probuzení do noční můry. Je vzburcován policejním komandem, které vtrhne do jeho pokoje, aby tu našlo jeho milenku mrtvou, Jacka samotného v šatech od krve a s vražednou zbraní. Všechno vypadá jasně, a jak je Jackovi vysvětleno jeho přidělenou obhájkyní: „Když se okamžitě ke všemu přiznáte, budete žít. V opačném případě vás čeká kulka do hlavy a účet za ni dostane vaše rodina.“ Úskalí čínského justičního systému jsou značná, stejně jako snaha politických špiček Jacka zlikvidovat. Naštěstí ale Jackova přidělená obhájkyně postupně odhaluje nesrovnalosti ve vykonstruovaném obvinění a přidává se na stranu svého klienta.

Možná jste o filmu Rudý labyrint netušili, že...

• Z pochopitelných důvodů nemohli filmaři natáčet přímo v Číně. Museli si tedy pomoci počítačovými triky a důmyslně propracovanými exteriéry. Například dlouhá honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela ve studiích kousek od losangeleského mezinárodního letiště.
• Richard Gere získal spolu s Martinem Scorsesem od dalajlámy řád Světlo naděje.