Sestřičky. Po stopadesáté, ale pořád úžasné

Příběh mladé zdravotní sestřičky Marie Sahulové (alias Aleny Mihulové), která je po maléru v nemocnici přeložena na venkovní zdravotní středisko, asi není nutné dlouze představovat. Na její osobitou průvodkyni v podání Jiřiny Jiráskové, která ji svérázným způsobem zasvěcuje do praxe a připravuje na úskalí profesního i osobního života, si vzpomeneme asi taky všichni.

Co ale možná nevíte, je...

• že Jiřina Jirásková a Alena Mihulová se v průběhu natáčení natolik sblížily, že Jirásková dokonce připravovala svoji mladší kolegyni na talentové zkoušky na AMU. Po každém odvysílání filmu v televizi si herečky zvykly telefonovat a vzájemně se chválit. Alena Mihulová v jednom rozhovoru přiznala, že si takto volaly nejméně třicetkrát.
• že při natáčení přeskočila mezi Karlem Kachyňou a Alenou Mihulovou jiskra, kterou se snažili dalších deset let skrývat. Kachyňovi bylo v roce uvedení snímku (1983) rovných šedesát, Aleně dvacet. Vzali se v roce 1993, když se jim narodila holčička Karolína.

• že po scéně, kdy obě hlavní hrdinky kráčí po hnoji a padají do něho, se herečky neměly pořádně kde umýt. Až když jim prodavačka z místního obchodu poskytla modré přepravky na mléko s horkou vodou, mohly si opláchnout aspoň nohy.
• že Alena Mihulová původně odmítala zahrát slavnou scénu, ve které vyskočí na postel, zazpívá a sundá si podprsenku. Nepřesvědčil ji ani režisér Kachyňa výhrůžkou, že jinak bude muset zaplatit celý natáčecí den ze svého. Když to slyšela Jiřina Jirásková, vyskočila na postel, před celým štábem zazpívala a zatancovala do půl těla nahá a zavelela: „Teď ty.“ A Alena Mihulová to následně bez problémů zopakovala.