Jak Jaromír Hanzlík k outěžku přišel, uvidíte v komedii Dva muži hlásí příchod

Jelikož však psal příběh ze současnosti, obrátil to celé vzhůru nohama a hlavním hrdinou udělal nezkušeného vojáčka Valentu, přezdívaného pro jeho lásku k vyšívání na Švadlenku, jenž podlehne svodům zkušené Julky, ožení se s ní, a tím se stane otcem jejího syna Martínka. Když mu Julka uteče a jemu skončí vojna, vezme Martínka s sebou domů ke svým rodičům, protože nemá to srdce nechat ho samotného u babičky.

Hanzlíka role Švadlenky těšila

Jaromír Hanzlík byl v době natáčení, tedy v polovině sedmdesátých let, na vrcholu popularity. Měl za sebou titulní roli neúplatného právníka v komedii Jak utopit dr. Mráčka, kterou s ním točil Václav Vorlíček, a právě ten samý režisér se ujal i filmu Dva muži hlásí příchod. Oplustil prý už při psaní scénáře věděl, že Švadlenku bude hrát Hanzlík a ten se na něj těšil. Rok nato si pak zahrál dalšího sympaťáka, traktoristu a pasáka krav Honzu Macháčka v komedii Léto s kovbojem.

„Každý můj scénář vždycky vycházel z nějakého reálného základu a výjimkou není ani tenhle. Na vojně jsem poznal podobné typy naivních kluků z venkova, ale ten příběh už jsem si samozřejmě přimyslel,“ vzpomíná po 40 letech Gustav Oplustil.

Se schvalováním prý tehdy dělal potíže ústřední dramaturg Filmového studia Barrandov Ludvík Toman, ale šéf skupiny Miloš Macourek scénář prosadil i s ironickými výroky, které pronáší otec Švadlenky, zubní lékař Valenta, v podání Čestmíra Řandy.

Kam zmizela Jorga Kotrbová?

Při sledování filmu vás jistě zaujme i postava lehké holky Julky, kterou si zahrála Jorga Kotrbová. Její výraznou tvář si vybavíme z legendární televizní pohádky Vlasty Janečkové o Zlatovlásce, kde jí prince Jiříka hrál mladičký Petr Štěpánek, a z několika komedií (Pátek není svátek, V podstatě jsme normální). Později se věnovala hlavně divadlu a dabingu. Po listopadu 1989 zrestituovala majetek a hereckou kariéru postupně utlumila.

Podobně zmizela z očí i „neherečka“ Jaroslava Schallerová, která má v komedii menší roli dívky ze spořitelny, marně usilující o Švadlenkovu pozornost. V sedmdesátých letech byla hojně obsazovaná u nás i v bývalém východním Německu. Zazářila ve filmu Valerie a týden divů, My ztracený holky či Třicet panen a Pythagoras.

Vojáci ve filmu

Prostředí vojny se v československé kinematografii uplatňovalo poměrně často i z osvětových důvodů. Ve filmu Dva muži hlásí příchod máme zastoupeny „hodné“ i „zlé“ vojenské velitele. Toho nejprotivnějšího – Čečetku – si zahrál Tomáš Töpfer, toho nejvíc otcovského – kapitána Sychru – pak Josef Somr. Podobně i mezi řadovými vojíny se najdou protřelá esa jako byl Šupík v podání Vítězslava Jandáka nebo Hudeček, kterého si zahrál Jan Kraus.

V knížce Pravdu, prosím! Kraus své angažmá ve filmu shrnul: „Stal jsem se hercem dřív, než jsem se začal zaobírat tím, čím bych chtěl být. Poznal jsem díky filmu svět dospělých dřív, než bývá obvyklé. Ztratil jsem tak iluze o většině dospělých také velmi brzy.“ Jestli přišel o nějaké iluze i při natáčení tohohle filmu, netušíme, ale dívat se na něj dá i 40 let od vzniku snímku. Mimochodem – na place prý byli přítomni dva vojenští poradci, takže scény z výcviku jsou zcela podle tehdejších regulí. I to by mohlo dnešního diváka zaujmout.

(kov)