Peklo v Pacifiku: nej fakty o tichomořské válce

Po Souboji generálů přichází Peklo v Pacifiku!

Dokumentární cyklus plný autentických záběrů na celé krvavé tažení napříč Asií i Tichomořím, navíc doplněno vzpomínkami pamětníků.

Sledovat jej můžete každou středu ve 20:15 na Prima COOL nebo v repríze následujícího dne v 10:50.Proč by vás však měla zajímat válka, která se odehrávala před skoro sedmdesáti lety?

Vybrali jsme sedmero zajímavostí, jež vám konflikt Pekla v Pacifiku přiblíží!

1) Západ za počátek války považuje 7. prosince 1941, datum útoku na Pearl Harbor. O tři dny později Japonci rovněž potopili dvě britské bitevní lodě, HMS Repulse a HMS Prince of Wales. Z čínského pohledu však válka s Japonskem zuřila už od 7. června 1937 masivní japonskou invazí na čínské území.

2) Součástí konfliktu tedy nejsou jenom souboje o tichomořské ostrovy, ale i námořní půtky Japonska s Británií či velké pozemní kampaně v Číně – o jejich rozsahu hovoří už jen skutečnost, že Čína přišla ve válce o více jak třicetinásobek vojáků než USA. Celkově v Číně zahynulo 35 milionů lidí, zhruba 10 % celé její populace – čínská vojska však zároveň způsobila Japoncům 70 % jejich celkových vojenských ztrát...

3) V moderní době se rozšířila konspirační teorie, podle níž se o útoku na Pearl Harbor na spojenecké straně vědělo ještě před jeho provedením, plány však byly utajeny před veřejností, aby USA definitivně vstoupily do války. USA by tím však v jeden den mohla přijít až o 80 % své flotily, a kdyby Japonsko postupovalo rázněji, Ameriku mohl počátek války na roky ochromit.

USA skutečně tušila, že Japonsko někde zaútočí, čekali však spíše provokace či napadení amerických kolonií, nikoliv útok na hlavní sídlo své flotily, navíc daleko od fronty.

4) Nejznámější jsou sice americké námořní bitvy, především bitva o Midway, ani Britové však nespali. Na konci války měli v Pacifiku celkem 12 letadlových lodí a podpůrných plavidel. Pro srovnání, když válka začínala, měli Američané pouhé tři letadlovky…

5) 1. ledna 1942, ani ne měsíc po vstupu USA do války, poprvé zazněl termín "United Nations", z něhož později vzniklo OSN (v angličtině United Nations…). Stalo se tak při společné deklaraci spojeneckých národů (primárně USA, Británie, Austrálie a Nizozemí) a vytvoření společného nadnárodního velení proti japonské straně.

6) Plánované vylodění do Japonska, jemuž zabránilo atomové bombardování a sovětská intervence, mělo nést název "operace Downfall" a svými rozměry by zastínilo vylodění v Normandii. Odhadované ztráty jenom Američanů byly někde mezi půl milionem až čtyřmi miliony padlých vojáků. Japonské ztráty by byly násobně vyšší. Součástí vylodění mělo být i svržení sedmi jaderných bomb jen při prvním dnu vylodění, s osmi dalšími bombami v záloze.

7) Přesto není jednoznačné, že bombardování Hirošimy a Nagasaki mělo hmatatelně pozitivní efekt. Určité kruhy japonské armády zvažovaly omezenou kapitulaci dávno před svržením bomb, definitivním argumentem pro Japonsko byl navíc vstup Sovětského svazu do války. Ani USA přitom nedosáhly bezpodmínečné kapitulace – japonský císař si totiž nakonec zachoval svou moc, čemuž se Amerika původně bránila.

(lol)