Čtyři české děti ze sta mají příznaky herní závislosti. Podle čeho ji poznáte?
Třetina českých dětí je ohrožena rizikem závislosti na videohrách.
Řadu lidí určitě zajímá, kolik času tráví české děti hraním počítačových her – a právě tímhle tématem se zabýval průzkum od poskytovatele internetu netbox. Podle nejnovějších čísel tráví třetina dětí do 15 let u her až třetinu dne. Rozhodně tak sedí u počítače déle než jen pár hodin, což může snadno vést k závislosti.
Světová zdravotnická organizace loni zařadila závislost na počítačových hrách mezi psychické poruchy. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu vědců z Palackého univerzity v Olomouci přibližně čtyři české děti ze sta vykazují příznaky této závislosti. Naměřená hodnota je v rámci Evropy mírně vyšší, alarmující je však, že se jedná především o žáky druhého stupně základních škol.
Před nebezpečím závislosti varují i někteří influcenceři, například Petr Čížek, který se sám věnuje organizování mistrovství v hraní počítačových her. Hraním her tráví průměrně jednu až dvě hodiny denně. „Myslím si, že každý by si měl určit svůj limit, kdy už je toho moc. Ale je to velice individuální, například profesionální hráči tráví hraním celé dny, ale je to jejich práce,“ připustil Čížek.
Při hraní ubíhá čas úplně jinak... hodina sem, hodina tam. Zdroj: istock.com
Jenže v hráčské komunitě je taková střídmost spíš výjimkou a průměrný čas hraní bývá spíše kolem osmi hodin denně. „Každý má nějaký zlozvyk. Někdo bere drogy, někdo hraje hry,“ myslí si Marek Krejčík známý pod přezdívkou Krewca, který taky pořádá různé herní akce. „Dokud to člověk dokáže ovládat, stýká se s kamarády i mimo online svět, má jiné záliby, a hraní nezasahuje do školy nebo práce, tak podle mě nejde o závislost,“ domnívá se Krejčík.
Podobně to vidí odborníci. Jako příznaky závislosti popisují ztrátu kontroly nad časem stráveným u počítače, pocit prázdnoty, nervozitu a neklid při dlouhodobé nepřítomnosti u počítače nebo zhoršující se prospěch ve škole. Extrémem je zanedbávání zevnějšku nebo nedodržování jídelního či pitného režimu – výsledkem bývá fyzická zchátralost či obezita.
Pařanská závislost však často vychází z rodiny. „Setkala jsem se i s tím, kdy přišel žádat o terapii svého dítěte rodič a ukázalo se, že on sám je závislý na komunikaci na sociálních sítích nebo hrách na internetu,“ upozornila psycholožka Zdeňka Košatecká.
Jak to vidíte vy?