4 překvapivé důvody, proč by i děti měly hrát videohry! Tohle dejte přečíst rodičům!

Máte děti a nejste si jistí, zda je vůbec chcete pouštět k počítači? Anebo naopak – ještě žijete s rodiči a neustále od nich slyšíte, abyste šli radši ven? Tady jsou čtyři nejdůležitější důvody, proč je hraní prospěšné i v útlém věku a zároveň článek, který byste měli dát rodičům přečíst! Vychází ze článku, zveřejněném na portálu The Health Style a cituje opravdu hodně odborných zdrojů.

1) HRANÍ ZLEPŠUJE FUNKCE MOZKU

Hry jsou obvykle směsicí problémů, které je nutné řešit. Z toho důvodu hráči zpravidla dosahují lepších výsledků při testech a při střetu s problémy a nástrahami moderního života. Ať už se to týká plánování, nebo přímého řešení problému. Vědecké studie navíc uvádí, že takto osvojené přemýšlení je srovnatelné s tím, jak se lidé učí fungovat na vysoké škole. Videohry navíc podněcují kreativitu a představivost.

2) MOTIVACE K NAPRAVOVÁNÍ CHYB

Jak už bylo řečeno, videohry jsou v zásadě o řešení problémů, mnohem důležitější je ale schopnost, přijmout porážku a hlavně – problému se opakovaně postavit, dokud nedojde k jeho zdolání. To je natolik důležitý mind-set, že ho některé studie vyzdvihují úplně nejvýše. Podobně důležitý je ale i optimistický přístup k řešení problému, se kterým k nim hráči přistupují.

3) VÍCE, NE MÉNĚ SOCIÁLNÍ SVĚT

Hry nejsou jen o hraní v jednom. Existuje celá řada multiplayerových titulů, ve kterých na sobě zkušeností a umění jednotlivých hráčů přímo závisí. Hraní v partě přátel tak podněcuje snahu k týmové spolupráci a přizpůsobování se stylu práce ostatních. Samozřejmě je při tom nutné komunikovat, umět se rychle vyjádřit a v příslušných chvílích také plnit příkazy někoho jiného.

4) HRANÍ TŘÍBÍ EMOCIONÁLNÍ VYROVNANOST

V závěru je nutné zmínit, že hraní jako takové je podle studií jedním z nejvhodnějších způsobů, jak posilovat pozitivní pocity. Hra odměňuje hráče dobrým výsledkem, může se těšit z vlastního rozvoje a získává větší důvěru ve vlastní schopnosti. Podle vědců je dítě po vyhrané hře velice pyšné a podobný přístup se projeví i v reálném životě.

POZOR NA ZÁVISLOST

Obecně je ale férové dodat, že hraní má i negativní dopady a zejména rodiče by se měli zajímat o to, co jejich ratolesti hrají. Střídání činností, pozitivní přístup a určitá podpora v činnostech dětí by měla být samozřejmostí a základem vztahu mezi dětmi a rodiči. Nakonec, všeho s mírou!