Zachraňte vojína Ryana vychází ze skutečného příběhu bratrů Nilandových

V neděli večer vás na COOLu pohltí epická válečná drsňárna Zachraňte vojína Ryana. Nejspíš znáte její příběh – Tom Hanks je jako kapitán Miller vyslán najít v invazí zkoušené Normandii Matta Damona jako vojína Jamese Ryana, jehož tři bratři padli ve válce. Ačkoliv je filmový děj fiktivní, vychází ze skutečné politiky USA ve druhé světové válce. Politiky, jíž předcházela jedna velká tragédie a jeden skutečný příběh.

Bratři sobě

Psalo se ráno 13. listopadu 1942, když japonská ponorka v teplých vodách Guadalcanalu vypustila svá torpéda vstříc trupu USS Juneau. Americký křižník byl brzy nato zasažen a zanedlouho se potopil. Na jeho palubě toho dne zahynulo pět bratrů z jediné rodiny – George, Francis, Joseph, Madison a Albert Sullivanovi.

Všichni se zapsali k námořnictvu po útoku na Pearl Harbor a vyžádali si přitom, že chtějí sloužit na jedné lodi či základně. Dávalo to smysl – armády a námořnictva se na podobnou službu dívaly pozitivně, jelikož spolupráce mezi sourozenci (typicky tedy bratry) prospívala morálce. Na palubě lodi bylo dokonce 30 skupinek bratrů, nešlo tedy rozhodně i výjimečnou praktiku.

Jenže ve věku médií a dynamitu se objevilo i úskalí takové sdílené služby. Pokud jediné torpédo mohlo najednou zabít (nejen) všech pět bratrů z celé jedné rodiny, začalo to doma výrazně škodit morálce. A tak přišla v platnost „politika posledního přeživšího“ alias „sole-survivor policy“, také známá jako Directive 1315.15.

Dle ní měl být v případě smrti jiných sourozenců poslední přeživší sourozenec zbaven vojenské služby a odeslán domů. Direktiva 1315.15. se později několikrát měnila, po válce třeba vzala explicitně v potaz i sloužící ženy anebo neposlala posledního sourozence nutně mimo službu, ale jen mimo místo bojů. To je teď ale asi zbytečné rozebírat, důležité je, že to celé pomalu vedlo k příběhu vojína Ryana.

Zachraňte vojína Nilanda

Ještě podstatnější je totiž druhý příběh související s Direktivou 1315.15, který byl i dílčí předlohou Spielbergova filmu. Jde o story Fredericka Nilanda, jehož lze s přimhouřením obou očí k fiktivnímu Jamesi Ryanovi přirovnat.

Frederick byl jedním z několika bratrů Nilandových, jeho starší sourozenci Preston a Robert byli v armádě ještě před vstupem USA do války, po něm se do ní zapsal i Edward a nakonec také Frederick. Direktiva již tehdy zakázala všem vstup do stejné jednotky. Preston tak sloužil jako pěšák ve 4. pěchotní, Robert jako výsadkář v 82. výsadkové, Edward jako pilot v Tichomoří a Frederick jako výsadkář ve slavné 101.

Následovalo pak to, co znáte i z filmu, jen to bylo o něco víc rozprostřeno v čase. V květnu 1944 byl Edward sestřelen nad Barmou a pohřešován, což typicky znamenalo velmi vysoké riziko smrti. Robert zemřel o měsíc později během Dne D. Preston jen o den později rovněž v rámci invaze. A Frederick jako výsadkář také seskočil do Normandie...

Potud je film notně inspirován smutnou realitou. Namísto dramatické dvouhodinové mise Toma Hankse však v rámci Direktivy Fredericka po armádním nařízení jednoduše našel kaplan jeho blízké jednotky a poslal jej nedramaticky (relativně vůči dané éře a místu) do Anglie. Odtud Frederick nakonec putoval i domů. Frederick tedy nebyl ztracen a nebyla pro něj vyslána celá jednotka. Navíc přežil válku i Edward, dostal se sice do krutého zajetí, ještě před koncem války se však vrátil do Ameriky.

Ačkoliv si tak Spielberg přimyslel k Nilandovic příběhu jistou porci dramatu, jeho jádro je stejně akurátní jako filmem vykreslené válečné krutosti. A to i přesto, že všechno může někdy skončit nečekaným (a relativně) šťastným koncem.

Zachraňte vojína Ryana začíná na Prima COOL v neděli ve 20:15.