14. března 2016 11:21

Od Matrixu k X-Menům: 4 sci-fi filmy, které vědu neviděly ani z rychlíku

Řetězová reakce - upoutávka

Bijáky, které by Sheldon nepochválil.

Úterní program Prima MAX se rozzáří silou tisíce sluncí, ve 20.15 totiž startuje Řetězová reakce s Keannu Reevesem! Skupina vědátorů v ní dá na budku vědecké teorii tím, že jen tak mimochodem objeví perpetuum mobile – čili mašinu, která podle 99,9 % vědců na světě nemůže existovat. Filmaři však mají vůbec mnohdy problém ve svých dílech nepopřít učivo 4. ročníku základní školy. Ze sci-fi filmů, které vědu neviděly ani z rychlíku, nás zaujaly čtyři největší hříšníci.

Matrix

Parádní kyberpunk, dechberoucí premisa a neuvěřitelné, doslova revoluční akční bitky! To vše přinesl Matrix. Čeho se mu však už nedostalo, byla realističnost ústředního motivu robotů pro zotročení lidstva. Lidské tělo sice generuje teplo a elektrický proud, potřebuje k tomu však více energie než samo vydává. Jinak bychom ostatně nemuseli pro přísun této energie jíst. Robotí elektrárna by se tak velice rychle ocitla v červených číslech.

Ne nadarmo původně sestry Wachovské plánovaly zcela jiný důvod robotího zneužívání lidí: tvorbu superpočítače. Ve starší verzi scénáře potřebovali roboti lidské mozky pro svou vlastní neurální síť. Nejenže to dávalo smysl po technické stránce, ale navíc to lépe ladilo s celkovou ezoterikou Matrixu – jen ten, kdo se odpojil, mohl využít kapacitu svého mozku, která mu byla v Matrixu zapovězena, protože ji používali roboti. Bohužel, ignorantským producentům to celé nedávalo smysl, a tak ve finálním sestřihu došlo na změny a Morpheus namísto procesoru ve své odhalující řeči držel elektrickou baterku.

Vodní svět

Ach, je toho tolik, co lze vytknout Costnerovu Vodnímu světu! Vedle filmařských přešlapů film činí zdaleka největší provar u celé filmové potopy. Jednoduše řečeno, v polárních oblastech Země je sotva tolik vody na to, aby hladina moří oproti dnešní výšce stoupla tak o 200 metrů, nikoliv 8 kilometrů. Dostatek vody, aby mohla kdy utopit většinu pevniny, není nikde k mání, a to zřejmě i pokud započteme nově objevené rezervoáry dehydrované vody hluboko pod povrchem. Nedostatek vody na Zemi je ve skutečnosti dost zásadní problém nejen pro filmaře a hnidopichy, ale i americké kreacionisty, kteří skutečně věří v existenci biblické potopy, a situaci tak vysvětlují pádem milionů komet a dalšími apokalyptickými “řešeními”. Při zvýšení vodní hladiny nad 8 kilometrů by navíc došlo nejen na drastický úbytek pevniny, ale i zvýšení atmosférického tlaku, který by pro přeživší nebyl jen nepříjemný, ale přímo fatální...

Dalším velkým nešvarem jsou rovněž zdejší filmové hříchy proti evoluci. Costnerova postava si sotva pět set let po apokalypse vymutovala žábry, jenže lidé jsou zcela schopní přežít na vodní ploše. A evoluce vážně nefunguje jako videoherní RPG systém, který dává stvořením výhodné mutace čistě na základě daného prostředí. Vodní svět však rozhodně není jediný, kdo v přírodopise nedával pozor.

X-Men

Eh, nebojte se, nebudeme vypichovat, že v X-Menech existují zcela nadpřirozené schopnosti jako teleportace nebo létání. Problémem filmu není fantastika, nýbrž nepochopení přirozeného výběru. Hlavním cílem evoluce je přežití organismů. Ten, kdo se na přežití lépe adaptuje (skrze genetické mutace, například lepší zrak nebo obarvení), získává výhodu a přenáší své adaptované geny na další generaci. Neexistuje tedy něco jako “devoluce”, protože dané výhody vždy závisejí na kontextu – mutace černé srsti na bílou může zachránit medvěda žijícího v Arktidě, jehož potomstvo známe jako lední medvědy, ale naopak pro medvěda v džungli bude znamenat nevýhodu, takže jeho potomstvo znát zřejmě nebudeme. Zároveň to ale také znamená, že “evoluce” není cestou vstříc dokonalosti, za niž je často vydávána.

Jinými slovy, nejenže je totální hovadinou, aby si někdo laserový zrak vypěstoval bez jeho předešlé potřeby pro přežití. Evoluce není šplháním po žebříčku vstříc lepším schopnostem. I kdybychom připustili, že se lidem může hodit laserový zrak nebo teleportace, takové změny by musely probíhat postupně, napříč generacemi a v široké populaci. Regenerujících se lidí by v x-menovské realitě muselo být mnoho, ale třeba jenom Wolverine by z nich mohl být ten nejsilnější.

Armageddon

Utahovat si z Armageddonu je sice příliš snadné, nemůžeme však jinak. Vlastně by ani nevadily pochybné elementy řešení zápletky, jako vyslání utajených titanových raketoplánů s partou naftařů, aby v asteroidu o velikosti Texasu vyvrtali dvousetmetrovou díru pro atomovku. Jasně, Bruce Willis by ve skutečnosti potřeboval atomovku silnější více než miliardkrát, aby asteroid rozlouskl – ve filmové vzdálenosti k Zemi by tím zároveň zřejmě upekl nejméně přivrácenou stranu planety. Willisův asteroid by ovšem paradoxně byl tím nejmenším problémem celé zápletky nahlížené perspektivou reality.

Nesedí totiž ani základní nezbytnosti zasazení. Ve sluneční soustavě například neexistuje asteroid o podobné velikosti jako ve filmu. Tedy alespoň co víme. I kdyby se mohl nacházet v Kuiperově pásu za dráhou Neptunu a zůstat tu neodhalen, v okamžiku cesty k Zemi bychom si toho všimli. V zápletce Armageddonu asteroid z jeho dráhy totiž vyhodí kometa prolétající pásem asteroidů. Jenže asteroid o velikosti Texasu, de facto už planetka, by ze své dráhy musel být vyhozen kometou řádově větší. Film je, pravda, poněkud vágní, jestli došlo na kolizi obou, nebo ne. V praxi by jen výskyt komety o planetární velikosti prolétající skrze pásmo asteroidů byl astronomickou událostí století, natožpak srážka obou! Sama planetární kometa by však svou gravitací rovněž způsobila nevratný chaos oběžným drahám Země i dalších planet, z něhož by nás už naftaři nevyvrtali...

Řetězová reakce začíná v úterý ve 20.15 na Prima MAX!

Populární pořady na Prima Cool

RE-PLAY

Esport / Publicistický / Zábavný