4 největší nesmysly ve filmech o Marsu: Jak by ve skutečnosti vypadala slavná scéna z Total Recall?

V pátek večer se na COOL přiřítí sci-fi biják Mise na Mars. Režisér Brian De Palma v něm kdysi vykreslil futuristický rok 2021, kdy k Marsu vyrážejí poprvé lidé. Něco se ale na Rudé planetě ošklivě pokazí a musí být vyslána záchranná mise, která má spasit jak případné přeživší, tak objasnit, jaké šílené mimozemské plány za zkázou první mise stojí. A to je ideální čas si připomenout, proč by skutečná mise na Mars byla malinko odlišná od té filmové...

04) Bouře nejsou bouře

Marťanské bouře jsou komplikací nejednoho astronautského života – právě kvůli jedné takové bouři byl na Marsu údajně zapomenut i sám Matt Damon v Marťanovi. Bouře jsou populární důvod, kdo by totiž ze Země netušil, jak nepříjemnou taková bouřička musí být. A o to je prapodivnější, že na skutečném Marsu naše bouře vlastně nejsou.

Existuje sice jev označovaný jako „marťanské bouře“, kdy skutečně atmosférou Rudé planety divoce putuje mračno prachu! Ale kvůli tomu, že na Marsu neexistuje tak silná a hustá atmosféra jako na Zemi, se výsledek podobá spíše čemusi jako putování oranžové mlhy než skutečné bouři s masivním foukáním. Ale když už jsme u atmosféry, dostáváme se k dalšímu bodu.

03) Dekomprese trochu jinak

Hned na úvod tohoto bodu napíšeme jednu překvapivou věc – scéna dekomprese v Total Recall není nesmysl! Lidské tělo by v nízkém tlaku skutečně provádělo podobné psí kusy – podtlak by v zásadě vše, co „není přibité“, tlačil z těla ven. Potud tedy v pořádku, přesto není scéna z Total Recall přehršle věrná tomu, co by se na Marsu skutečně tělo.

Na Marsu totiž není úplné vakuum, proces by tedy zřejmě nebyl tak brutální jako ve filmu. V případě, že byste šli na procházku bez skafandru, vaším prvním problémem by nebyly ani tak utíkající orgány jako spíš vařící se krev než oči (jazyk, plíce…) deroucí se ven. Vařící se krev spolu s nízkými teplotami by vás nejspíš zabila dávno před tím, než byste vypadali jako chudák Arnold.

02) Radiační blues

Co naopak filmové astronauty vůbec netrápí, je radiace na Rudé planetě. Kvůli absenci měřitelně aktivního jádra má Mars sotva znatelné magnetické pole – právě to pole, co nás na Zemi chrání před silným kosmickým zářením. Očekává se proto, že skuteční kolonisté Marsu budou bydlet spíše v zemljankách přikrytí několika metry zeminy.

Radiace dopadající na Mars není tak silná, jako byste vešli do černobylského reaktoru. Jde však o dlouhodobý problém, který by časem vedl k rakovině a/nebo neplodnosti. Ve filmech jako Rudá planeta, kde je Mars záhadně naplněn kyslíkovou atmoškou, jde však pořád o tak malinkatý problém, že není ani zmíněn.

01) Mars nebyl jako Země

Ale zřejmě největší mýtus se pojít s tím, jaká byla minulost Marsu. Třeba Mise na Mars okatě ukazuje (spoiler z 22 let starého filmu!) Mars jako místo, kde se původně zrodil život – a právě odtud migroval kvůli zdejší katastrofě na Zem. Představa, že byl Mars jakýmsi zeleným rájem, kde bylo líp než na Zemi, pak panuje v řadě dalších filmů nebo v knihách či hrách.

Problém s touto vizí je, že Mars nikdy nebyl zelenou zahradou. Planeta je o víc jak polovinu menší než Země, takže má (a vždycky měla) menší množství vnitřního tepla. Tedy méně vulkanismu. Tedy řidší atmosféru. Na povrchu sice asi byla tekutá voda – jenže zůstala ukryta pod obřími ledovci. Mars byl zkrátka vždycky pustý jako šrajtofle před výplatou a i na Sahaře by vám nejspíš bylo podstatně lépe.

Mise na Mars začíná na Prima COOL v pátek ve 20:15.