Jak spolehlivě zabít Vetřelce? Největší slabinu ikonického monstra skoro nikdo nezná

Vetřelec i Predátor patří k nejslavnějším figurám sci-fi hororu – a jako u ostatních skvělých hororových figur i v jejich případě je součástí kouzla určitá tajemnost, nevysvětlitelnost a pochyby o tom, odkud se tajemná příšera vzala a o co jí přesně jde. První Vetřelec děsil tím, jak nečitelný a nevyzpytatelný je postup titulní příšery, která diváka nepříjemně překvapí s každým dalším vývojovým stadiem. U Predátora je to především jeho maskování, co budí divákovu hrůzu. Fakt, že z mimozemského lovce vidíme především jeho obrys, nevíme, jak funguje jeho jazyk a neznáme rozsah jeho schopností, potvrzoval, že čím méně o hororové příšeře víme, tím je děsivější a zajímavější.

Nindžové vs. Vetřelci

Atraktivní tajemnost obou postav vzala za své s nápadem, že by oba ikoničtí padouši měli existovat v jednom univerzu, a následnou potřebou vymýšlet záminky, proč obě monstra postavit proti sobě. Tohle všechno si vyžádalo stavbu komplexnější mytologie, což znamená detaily stran biologie a života xenomorfa a společenský život Predátora. Sdílené univerzum ustavilo, že jsou xenomorfové společností mimozemských lovců chováni coby cvičná lovná zvěř, přičemž je jejich lov spojený s určitým rituálem dospělosti. Ten vidíme v prvním filmu Vetřelec vs. Predátor a na první pohled nás v něm zaujme jedna skutečnost – Predátoři si proti xenomorfům chystají bodné a sečné zbraně, a pro ně typické plazmové palné zbraně většinou nechávají doma. Na otázku, proč tomu tak je, odpovídá komiks Symfonie kopí (Aliens: Music of the Spears) z roku 1994, jenž u nás vyšel v roce 2011 ve čtvrtém vetřelčím omnibusu.

Komiks sleduje skupinu nindžů, kteří jsou najatí na vloupání do sídla jisté farmaceutické firmy. Ta uchovává několik xenomorfů za účelem extrakce živin potřebných k výrobě farmaceutických produktů. Úkolem nindžů je vniknout do budovy, ukrást vetřelčí vejce, zabít všechny xenomorfy, kteří jim zkříží cestu, a rychle zmizet. Nindžové jsou pro splnění úkolu ideální nejen pro jejich dovednost vniknout nepozorovaně do cizího objektu, ale i proto, že jsou sečné zbraně proti xenomorfům účinnější než palné. A to ze dvou zásadních důvodů!

Pořádné porcování

V první řadě je ta skutečnost, že xenomorfové mají místo krve kyselinu. Jak by vám potvrdili desátník Hicks z Vetřelců nebo pirát Christie z Vetřelce: Vzkříšení, je dost nepříjemné, když takového tvora střelíte zblízka. Podobně nebezpečné to může být, pokud do xenomorfa seknete mečem. Šplíchanci kyseliny do tváře se však můžete daleko lépe vyhnout, pokud jej seknete správně.

S tím se pojí druhý stěžejní důvod. Komiks vnáší do vetřelčí mytologie určitý zajímavý detail, a sice že Vetřelci mají sice extrémně tvrdý a neproniknutelný skelet, jejich slabinu ale představují klouby, které lze relativně snadno přeseknout. Nindžové se tak snaží Vetřelce likvidovat tím, že jim usekají končetiny a následně jim zarazí meč do hlavy.

Je samozřejmě otázkou, jak moc byl Paul W. S. Anderson s komiksem obeznámený, když chystal filmový střet Vetřelců a Predátorů. Obava z vytrysknutí kyseliny po střelné ráně by na druhou stranu dávala smysl stejně jako to, že řez napříč xenomorfovým tělem představuje menší riziko vlastního zranění.

Zdroj: Screen Rant