Jak vznikl první počítač: 3 filmy podle skutečných událostí, které ignorují skutečné události

Filmové happy endy máme rádi všichni – dokonce i jejich odpůrce štve snad jen to, že na šťastné konce nedochází častěji i v realitě! Právě proto jsou tak oblíbené filmy podle skutečných událostí, jako třebas naše středeční romance Anna a král startující na Prima MAX od 20.15. Háček je však v tom, že aby filmaři zhustili zápletku na dvě hodiny a nalákali na ni diváky, musejí často opomenout zdaleka největší část skutečných událostí. U tří vybraných filmů to zcela mění dojem z původního příběhu.

Anna a král: když je král tou méně zajímavou postavou

Milující spojení sofistikované učitelky angličtiny Anny a exotického krále Siamu (dnešní Thajsko) z druhé poloviny 19. století si nezískalo srdce diváků jen tak pro nic za nic. Muzikál z roku 1956 či dramatičtější verze z roku 1999 s Jodie Foster ovšem mnohdy zapomínají na celou baterii méně populárních skutečností ohledně hlavní hrdinky.

Historická Anna samotná například rozhodně nebyla žádnou vybranou dámou na způsob Marry Poppins na návštěvě Siamu. Poloviční Indka (!) z nízké třídy naopak musela po smrti svého manžela bojovat o každý kus žvance, což z ní nakonec ukovalo ženskou verzi Sawyera ze Ztracených. S nadějí, že začne nový život, se přestěhovala do Singapuru, kde lidem namluvila, že je důstojnickou dcerou z Walesu. K tomu se naučila britský přízvuk, což její z prstu vycucanou historku velmi dobře prodalo. Právě díky tomu, že měla Anna velký přirozený talent na jazyky (uměla jich pět), se pak snadno stala učitelkou v Siamu.

Dokonce ani po siamské epizodě nebyl Annin život zrovna nuda. Dala si za cíl propagaci ženských práv a feminismu, zcestovala svět a na konci svého života se usadila v Kanadě, kde bojovala za ženské volební právo. Pokud počítáme dobře, už z toho mohly být minimálně dva tři další filmy krom toho o Anně a jejího románku s králem!

Kód Enigmy: Turing byl nerdem, ještě než to bylo sexy

Geniální matematik Alan Turing se stal předmětem filmu, u něhož jsme už nedávno zmínili, že klade příliš velký důraz na Turingův přínos a ignoruje tak jeho kolegy. Neznamená to, že Turing sám nebyl výjimečně talentovaný – Churchill jej za "muže, který ke konci války přispěl nejvíce" neoznačil v legrandě. Vypsat ovšem kvůli jeho historickému docenění ze story jiná důležitá jména fakticky není cool. Tím spíše, že filmaři mohli Turingovi dodat cejch chodící parády i zcela jinak – zdůrazněním jeho fyzičky a komického podivínství!

Ač byl nerdem duší, rozhodně jím zároveň nebyl tělem. Turing lámal atletické rekordy stejně snadno jako náckovské šifry, a dokonce se skoro dostal na olympiádu v roce 1948 jako maratonský běžec! K tomu všemu byl notorickým podivínem, který si užíval dlouhé projížďky na kole... nosíc plynovou masku, a nebo svůj hrníček na kávu z obav před krádeží přimontoval řetězem k radiátoru. Když se příběhy z Turingova života nečtou jako špionážní drama anebo tragédie, znějí povážlivě podobně jako dobrý sitcom.

Přitom právě Turingova skoro až komická sociální fobie mohla filmařům sloužit k ještě brutálnějšímu konci filmu, kdy je Turing pro svou homosexualitu vládou vykastrován (!) a de facto donucen k sebevraždě. Ještě horší než umírající matematik, o němž jste slyšeli poprvé před dvěma filmovými hodinami, je totiž umírající kopie Sheldona Coopera!

Králova řeč: příběh krále, který pomohl prodat Československo

Žoviální příběh panovníka, který trpí koktáním a musí tak docházet za svérázným logopedem, před šesti lety zaujal pozornost miliónů diváků. Za své kvality, mimo jiné rozkošného krále Jiřího VI. ztvárněného Colinem Firthem, byl mimo jiné odměněn Oscarem. Ironií osudu však byla v reálu vada řečí tím zdaleka nejmenším problémem "Jirky šestky".

Snímek se sice lehce otře o skutečnost, že jeho bratr Edward fandí hitlerovskému Německu, díky předválečnému konci však nepitvá následky do důsledků. Ve skutečnosti se Edward netajil tím, že “až Německo porazí Ameriku”, svrhne Jiřího a ujme se trůnu. Sám Jiří byl ostatně notoricky neschopný vladař, který za Mnichovskou smlouvu oslavoval vizionářský talent Nevilla Chamberlaina... aby ani ne rok nato po vypuknutí války stál proti jmenování Winstona Churchilla premiérem. K dobru mu snad lze přičíst jen skutečnost, že tou dobou už měla královská rodina velmi malou, spíše symbolickou moc.

Aby toho nebylo málo, Jiřího politiky v zásadě ničeho dlouhodobého nedosáhly – navzdory vítězství Spojenců a Sovětů ve válce se prakticky ihned po válce rozpadly zbytky britského impéria a Jiří zemřel sedm let nato ve spánku na infarkt. V rukou každého solidního režiséra by jeho film byl shakesearovskou tragédií muže, který na politiku neměl nejen hlasivky, ale ani nervy.

Nač si ale kazit dobrý příběh pravdou, což? Anna a král budou atakovat vaše city ve středu od 20.15 na Prima MAX!