Všechno, co potřebujete vědět o Gran Turismu: Jak se točila adaptace slavné závodní hry?

Snímek Gran Turismo se inspiruje neuvěřitelným skutečným příběhem týmu outsiderů – hráče, kterému se v životě zatím příliš nedařilo (Archie Madekwe), neúspěšného bývalého automobilového závodníka (David Harbour) a idealistického manažera závodního týmu (Orlando Bloom). Jsou rozhodnuti riskovat naprosto vše, aby se společně pokusili uspět v jednom z nejnáročnějších sportovních odvětví na světě.

Gran Turismo je inspirativní a napínavý příběh nabitý akčními scénami, který dokazuje, že pokud jste odhodláni uspět, neexistuje žádná překážka, která by vám v tom mohla zabránit.

O FILMU

„Gran Turismo je film o splněných přáních,“ říká Neill Blomkamp, který film natočil podle skutečného příběhu Janna Mardenborougha, jehož cesta na pozici závodního jezdce patří mezi ty nejpozoruhodnější vůbec. „Můžete mít úžasné reakce i všechny potřebné schopnosti, ale teprve když se řítíte rychlostí skoro 300 kilometrů za hodinu pár centimetrů od dalšího auta musíte dokázat, že na to skutečně máte. A právě to se podařilo Jannovi Mardenboroughovi.“

Filmový Mardenborough byl odjakživa fanouškem automobilových závodů. Jakožto naprosto obyčejný kluk z dělnické rodiny je posedlý hraním videohry Gran Turismo, aby si vyzkoušel simulované závody, ale domnívá se, že nikdy nepozná vzrušující pocity z toho, jaké to je, když opravdu usednete do závodního speciálu... dokud se v rámci hry Gran Turismo nezúčastní soutěže proti těm nejlepším z nejlepších a nezíská šanci získat místo v závodním týmu GT Academy společnosti Nissan. Naprosto obyčejného Brita si mezi tisícovkami jiných vybere svérázný marketingový manažer, začne ho učit cynický bývalý závodník, který má své nejlepší roky již za sebou, dostane šanci posadit se za volant jednoho z nejrychlejších závodních vozů, které kdy lidstvo vyrobilo – a jakožto reprezentant značky Nissan se v jejích špičkových vozech objeví v tak slavných závodech, jako je 24 hodin Le Mans.

Příběh filmu Gran Turismo, který pojednává o tom, jak se Mardenborough stal skutečným závodníkem, je příběhem, který server Cinemablend popsal jako „Rocky se závodními auty“ – klasický sportovní příběh o outsiderovi, který navazuje na tradice filmů jako Seabiscuit, Hráči z Indiany nebo Vzpomínka na Titány.

Blomkamp říká, že Jann je pro diváky velice zajímavou postavou, protože jeho skutečný příběh představuje neuvěřitelnou sérií splněných snů. „Když jsem si přečetl scénář, nemohl jsem uvěřit, že je doopravdy založen na skutečném životním příběhu Janna Mardenborougha,“ říká. „Události ve filmu v podstatě přesně sledují události reálné.“

„Snímek Gran Turismo má všechny vlastnosti skvělého sportovního příběhu,“ míní producent Doug Belgrad. „Jann má svůj jednoznačný sen, ale všichni ho podceňují – zejména zástupci závodního světa, podle kterých je jeho sen naprosto nereálný.“

„Neexistuje žádný konkrétní správný způsob, jak natočit adaptaci,“ prohlašuje Asad Qizilbash, šéf společnosti PlayStation Productions a producent filmu. „Uncharted, televizní seriál The Last of Us a nyní i Gran Turismo přistupují ke svým filmovým či seriálovým zpracováním zcela odlišně, ale na počátku vždy stála základní otázka: Proč mají lidé danou hru tak rádi? V případě Gran Turisma je to podle mě proto, že většina z nás nikdy v životě nebude mít šanci sednout do závodního auta nebo si projet šikanu v Le Mans, ale v téhle hře se máte možnost za volantem závodního vozu skutečně ocitnout. Právě tohle jsme chtěli ve filmu divákům zprostředkovat a podařilo se to hned dvěma způsoby – zaprvé Jann Mardenborough navzdory tomu, jak nepravděpodobné to bylo, dostal šanci tohle všechno ve skutečnosti zažít, a zadruhé, aby Neill Blomkamp jeho příběh mohl vyprávět, natočil ten nejnapínavější a nejrealističtější závodní film, jaký si vůbec dovedu představit.“

Stejně jako v případě mnoha dospívajících mladých lidí se zdá, že se Jann zajímá mnohem více o hraní videoher než o to, jak v životě něčeho dokázat. Pak ale nedostane šanci svou oblíbenou videohru doopravdy zažít. „Jann zase jednou doma hraje Gran Turismo, když si najednou – po letech hraní – všimne možnosti zahrát si herní variantu GT Academy,“ vysvětluje Blomkamp. „Teprve tahle část hry ho naučí, jak správně řídit auta – co je to apex a jak správně akcelerovat ze zatáčky. Všechno to jsou věci, které ve hře dělal naprosto intuitivně, ale nikdo mu to nikdy doopravdy nevysvětlil.“

V Blomkampových rukou je Gran Turismo filmem, který diváky posadí na sedadlo řidiče a umožní jim představit si, jaké by to bylo, kdyby se prostřednictvím bezpečnostních pásů poprvé upoutali do kokpitu raketové střely, schopné pohybovat se rychlostmi kolem 300 kilometrů za hodinu. „Věděl jsem, že v Neillově pojetí půjde o film, který bude působit velice realistickým dojmem a u kterého se vám bude zrychlovat tep,“ konstatuje David Harbour, který se k hereckému týmu připojil v roli Jacka, zkrachovalého závodníka, který se stane Jannovým hlavním mechanikem a učí ho základy toho, jak si poradit se skutečným závodním vozem. „Neměl jsem ale tušení, jak moc budeme v kontaktu se skutečnými auty, skutečnými řidiči a skutečnými tratěmi. Při natáčení skutečně sedíme v autech, měníme v boxech pneumatiky a tankujeme, a to všechno probíhá v reálném čase, zatímco se po trati řítí rychlostí 300 kilometrů za hodinu ostatní jezdci. V tom vrtulníku, který ve filmu letí pár metrů nad závodními auty, doopravdy sedím já. To všechno nezanedbatelně ovlivňuje atmosféru celého filmu a napětí, které divákovi zprostředkovává – a obojí je v případě filmu o lidech, kteří prožívají velmi intenzivní zážitky a riskují naprosto vše pro něco, co doopravdy milují, skutečně naprosto zásadní.“

Herec říká, že zpočátku byl k nápadu na filmovou adaptaci závodního simulátoru skeptický, protože film podle něj zkrátka není videohra. „Hru si chcete sami zahrát, ovládat v ní jednotlivé postavy,“ popisuje Harbour. „Jednou z věcí, které se mi na tomto filmu opravdu líbily, je skutečnost, že nejde o film podle videohry – jde o film, který videohru začleňuje do svého příběhu. Vypráví příběh mladého muže s obrovským talentem, který dokáže něco neuvěřitelného, a instruktora, který toho má hodně za sebou a je proto poněkud zahořklý – ale uvěří ve schopnosti mladíka, se kterým ho osud svedl dohromady.“

Po boku Madekweho a Harboura se objevuje také Orlando Bloom v roli Dannyho Moora, idealistického marketingového manažera společnosti Nissan, který přijde se svérázným nápadem posadit hráče videoher do závodních strojů, pohybujících se vražednými rychlostmi. „Je to srdcař a nadšenec,“ vysvětluje Bloom. „Bezmezně touží realizovat svůj bláznivý nápad posadit videoherní závodníky simulátorů do skutečných aut ve skutečných závodech.“

Blomkamp se k režii tohoto filmu dostal díky své dlouholeté lásce k autům – která v sobě spojují mechaniku, technické dovednosti, umění a design. Představoval pro něj vzrušující možnost ukázat, co taková auta skutečně dokážou. „V případě podobných filmů se někdy můžete potýkat s pokušením zpracovat všechno digitálně. Natočit zkrátka pár záběrů pozadí, vytvořit digitální auta, herce zasadit do virtuálního kokpitu. Ale v našem případě je všechno skutečné, a tím myslím opravdu naprosto všechno. Pokud divákovi na plátně ukážeme herce, který řídí auto, skutečně se v daném záběru po trati pohybuje rychlostí, která se velice blíží té, jakou by v daném záběru měl jet.“

Producent Carter Swan říká, že když poprvé padlo Blomkampovo jméno, vzpomněl si nejprve na jeho sci-fi filmy plné vizuálních efektů. Měl by vůbec Blomkamp o takovýto film zájem? „Když jsem se dozvěděl o jeho vášni pro auta a motoristický svět a o tom, že chce vše pojmout co nejrealističtěji, přesně to odpovídalo našim původním představám o tom, jak by měl tenhle film vypadat,“ říká. „Protože jde o skutečný příběh, chtěli jsme, aby byl věrohodný.“

Realistický přístup k natáčení si tedy vyžádal pořízení skutečných závodních vozů a natáčení na skutečných tratích, včetně Slovakia Ringu na Slovensku, autodromu v Dubaji, Nürburgringu, Red Bull Ringu v Rakousku a maďarském Hungaroringu. Posledně jmenovaný okruh ve filmu zaskakuje také v záběrech z okruhu GT Academy (volně inspirovaném okruhem Silverstone, domovem britských automobilových závodů) a ze závodů v Le Mans.

Nestačilo však mít ta správná auta a přístup ke skutečným závodním tratím. Film musel také vypadat a působit reálně. A k tomu bylo podle Blomkampa zapotřebí dvou vizuálních složek. „Jedna složka je zážitková: jak docílit toho, aby měli diváci v maximální možné míře pocit, že sami sedí v kokpitu závodního vozu?“ říká. Dosáhl toho volbou kamery. Během televizních přenosů skutečných závodů jsou například často používány drony, které umožňují krásné, široké záběry, čehož Blomkamp ve filmu využívá. Používá ale drony také v záběrech z pohledu první osoby – často je používají ti, kteří s drony závodí – aby se držel v blízkosti závodních vozů, a nabídl tak divákům záběry, které mají možnost vídat jen zřídkakdy, pokud vůbec.

Blomkamp byl jedním z prvních režisérů, kteří začali pracovat s kamerou Sony Venice 2 s nástavcem Rialto. Protože nástavec Rialto umožňuje filmaři oddělit snímač od samotného těla kamery, mohl Blomkamp kameru umístit do stísněných, dříve nedostupných míst uvnitř kokpitu i vně auta. „Prototypy závodních vozů jsou v podstatě kokpity stíhaček F16,“ říká Blomkamp. „Do takového kokpitu není možné umístit snímač filmové úrovně s rozlišením 6K nebo 8K úrovni. Nelze být v kokpitu přímo s hercem, aniž by se natáčelo přes polarizační sklo. Ale výjimkou je právě Rialto. Pokud chcete docílit skutečně intimních záběrů, pojmout poněkud odlišně zvukovou stránku, být přímo v kokpitu a ve skutečném autě, pak jiný způsob neexistuje.“

Druhým způsobem, jak Blomkamp docílil toho, že film působí reálně, je styl nasvícení, kompozice záběrů a výtvarná stránka. „Když film zastavíte a prohlédnete si jediné políčko, nikdy by neměl záběr v něm působit uměle, přesvětleně, přesyceně nebo jakkoliv nerealisticky. Všechno vychází z reality. Výtvarná stránka filmu je reálná. Styl natáčení je reálný. Barevná paleta je reálná,“ popisuje. „Kdybychom natáčeli dokument o závodech, který by zahrnoval veškeré zmíněné složky, natáčeli bychom ho naprosto stejným způsobem.“

A přímo za volantem měl pak Blomkamp ještě jedno želízko v ohni, které mu pomohlo divákům ukázat, jak se Jann Mardenborough za volantem cítil – a tím byl sám Jann Mardenborough, který se na filmu podílel jako kaskadér pro svou vlastní postavu. „Příběh filmu je o něm, před kamerami ho ztvárnil Archie a on sám se na filmu podílí jako kaskadér, který řídí Archieho vůz a hraje tak vlastně sám sebe,“ vysvětluje Blomkamp. „Je to úžasné a velice ‚meta‘.“

„Je to tak neskutečné,“ míní Mardenborough. „Když jsem byl v Maďarsku naposledy, bylo depo plné kamionů závodních týmů během příprav na závod. Tentokrát bylo opět plné kamionů, ovšem důvodem byl film, který se tu o mně natáčí. Šla mi z té představy hlava kolem.“

Středobodem celého filmu je Jann Mardenborough, kterého hraje Archie Madekwe. „Cítí se jako v pasti,“ popisuje Madekwe. „Jeho život se ocitá ve vyjetých kolejích, definovaných možnostmi malého města, ve kterém žije a kde se každý den děje totéž. Má ale jednu specifickou posedlost a touží dosáhnout větších věcí, než mu okolnosti dovolují. Je posedlý auty a miluje Gran Turismo – odjakživa toužil stát se závodníkem, ale svět automobilových závodů je pro něj naprosto nepřístupný... dokud se mu nenaskytne příležitost zúčastnit se experimentu, v rámci kterého by se z hráčů videoher měli stát skuteční závodníci.“

„Proměna z hráče simulátoru na skutečného závodníka odráží i změnu charakteru,“ podotýká Madekwe. „Ve společnosti svých přátel je sebevědomý, ale na začátku filmu je obecně dost plachý, možná trochu introvertní. Jde o někoho, kdo nezná sílu svých vlastních dovedností a svého talentu,“ říká. „Paradoxní je, že čím více času tráví ve stísněném kokpitu, tím více roste jeho sebevědomí a tím více se stává člověkem, kterým mu bylo odjakživa souzeno být.“

Madekweho herecká kariéra je v současné době na vzestupu, zahrál si například ve filmu Midsommar nebo v seriálu See, ale o filmu Gran Turismo se dozvěděl zcela náhodou dlouho předtím, než dostal příležitost připojit se k jeho hereckému týmu. „Setkal jsem se s jedním z jeho scenáristů téměř o rok dříve. Vyprávěl mi příběh, který jsem nikdy předtím neslyšel, a když mi k němu poslal podklady – několik podcastů, rozhovorů a videí na YouTube – naprosto mě to ohromilo,“ vzpomíná. „Opravdu mě to dojalo, protože jednou z věcí, které mě po herecké stránce opravdu oslovují, je objevování neznámých, inspirativních příběhů o lidech jako já. Když jsem vyrůstal, v příbězích mladých lidí, kteří si plní své sny, nikdy nefigurovali lidé, kteří by vypadali tak, jak vypadám já. Takže jsem měl velice silnou touhu se na vyprávění tohoto příběhu podílet.“

Skutečný Jann Mardenborough s ním souhlasí. „Doufám, že to mladým lidem jako já ukáže, že si mohou věřit a snažit se dělat to, co je baví,“ říká.

Stejně jako postava, kterou hraje, měl i Madekwe po usednutí do závodních vozů jistý drobný problém: neuměl řídit. Zatímco se tedy během příprav natáčení snímku Gran Turismo věnoval natáčení jiného filmu, natáčel své scény přes den a po večerech se potají učil řídit.

Naučit se řídit však pro něj nebylo příliš velkou výzvou, poradil si s tím poměrně snadno. Nedalo se to porovnat s tím, když se musel naučit řídit virtuálně: tedy závodit ve hře Gran Turismo. „Musel jsem být v té hře opravdu velice dobrý,“ popisuje. „Při natáčení scén v herně jsme závodili proti počítačovým protivníkům na opravdu velice vysokou obtížnost a já musel závody vyhrát. To bylo náročné, protože jsem si vědom toho, kolik tréninku a nadání potřebujete k tomu, abyste byli v takových hrách dobří.“

Aby se Madekwe ve hře zlepšil, trénoval ho David Perel, který byl stejně jako Mardenborough závodníkem v simulátorech a nyní závodí za tým Ferrari. „Z PlayStation mi poslali domů kompletní vybavení simulátoru – sedačku, volant i pedály,“ vzpomíná Madekwe. „A jakmile jsem dokončil předchozí film, na kterém jsem se podílel, začal jsem se věnovat naplno tréninku a trénoval jsem a trénoval. Naučit se jednotlivé tratě, jak přesně auto na trati umístit, jak projíždět zatáčky a vnímat brzdy vyžaduje obrovskou dávku dovedností. A jakmile si tohle osvojíte, musíte to neustále dokola trénovat. Závodní jezdce, o kterých náš film je, velice obdivuji a respektuji, protože aby tohle všechno dokázali v podmínkách, ve kterých závodí, je prostě neskutečné.“

A když má teď za sebou veškerý potřebný trénink, napadlo ho, že by na něj čekala světlá budoucnost za volantem závodního vozu? „Při vší úctě ke všem závodníkům světa... ne,“ přiznává. „Není mi v těch autech dobře. Je tam horko, všechno je stísněné, dělá se mi nevolno a bojuji se záchvaty paniky. Měřím metr osmdesát – do kokpitů těch aut se sotva vejdu. A k tomu všemu musíte za takových podmínek být schopni ve zlomku vteřiny provádět zásadní rozhodnutí. Během závodu vypotíte klidně i sedm kilo potu. Je to zátěž pro celé tělo, nejvyšší stupeň sportovních výkonů.“

Jedním z důvodů, proč Davida Harboura projekt zaujal, bylo to, že se i v ostatních postavách odráží Mardenboroughův příběh outsidera. „Jackův příběh je také příběhem někoho, kdo neměl zatím příliš štěstí,“ říká. „Prožil náročné chvíle, ale přesto tento sport očividně miluje a nemá možnost se mu věnovat na takové úrovni, na jaké by chtěl.“ A přestože Jack je na počátku filmového příběhu cynický, podle Harboura začne GT Academy vnímat jako svou šanci. „Zpočátku vůbec nevěří, že má Jann šanci jakkoliv uspět, ale poté si začíná uvědomovat, že možnost být mu učitelem a instruktorem pro něj samotného představuje velkou šanci.“

Harbour říká, že ho zajímají lidé, kteří říkají jednu věc, ale myslí to jinak, a dokonce třeba i něco nalhávají sami sobě. „Když s GT Academy začíná, je velice cynický. Působí dojmem, že je na ty mladíky tvrdý a nechce, aby dosáhli úspěchu. Ale myslím, že v hloubi duše zoufale potřebuje, aby Jann uspěl. Je to boj, ve kterém se musí utkat se zbytkem světa.“

Harbour prohlašuje, že na něj Jackův příběh velice zapůsobil. „Jack měl na starosti vedení týmu, ale své pozice se vzdal a stal se mechanikem – následky tragédie, kterou prožil, mu nedovolily se do role vedoucího týmu znovu vrátit,“ vysvětluje. „Ale protože ten sport opravdu upřímně miloval, tak strávil 15 let v boxech jako mechanik a sledoval dění kolem, aniž by mohl uplatnit svůj skutečný talent. To je zkrátka neuvěřitelné. Velice mě to dojalo.“

Harbourův respekt napínavého pojetí filmu odráží to, jak jeho postava vnímá sílu, kterou závodní vozy mají. „Navenek jde o velice křehký a napjatý vztah,“ říká. „Mladí lidé, se kterými má pracovat, přicházejí ze světa videoher a on zkrátka nevěří, že na to mají. Vyrůstal v jiném světě, tvořeném mechanickými principy, stroji, věcmi, které fungují určitým způsobem, ale svět se mezitím posunul někam jinam. Zoufale touží po tom, aby jeho svěřenci pochopili silné stránky jeho světa – nespoutaného a skutečného. Aby porozuměli tomu, že opustit svět obrazovek a vydat se do světa fyzického je ve skutečnosti cenné.“

Pokud je Jack v tomto příběhu pesimistou, pak Danny, kterého hraje Orlando Bloom, je naopak bezmezným optimistou. „Je to obrovský fanoušek automobilových závodů,“ popisuje. „Když svým snům věříte dostatečně silně, připadá vám, že neexistují žádné hranice. Je pro mě velice zábavné zahrát si někoho takového, člověka plného naděje, elánu a vášně. Raduje se ze života a je to idealista, a to je zkrátka skvělé.“

„Snaží se něco vybudovat zcela od základů,“ pokračuje Bloom. „Jeho nadšení pro realizaci věcí, které se mu jeví jako možné, je bezmezné. Myslím, že každý, kdo měl někdy nějaký nápad, sen nebo vizi, se v Dannym do jisté míry pozná. Porozumí tomu, jak se dokáže pro všechno nadchnout ještě předtím, než se do dané věci vůbec pustí. Dokonce je možná v téhle fázi jeho nadšení největší – protože v té chvíli si ještě naplno neuvědomujete, kolik práce na vás ve skutečnosti čeká.“

Jack a Danny tak tvoří svéráznou dvojici a vzájemně se motivují vydat ze sebe to nejlepší. „Myslím, že Danny vidí v Jackovi někoho, kým skutečně je – optimistu, kterému se opakovaně nedařilo,“ míní Bloom. „Jack zkrátka jen potřebuje správnou inspiraci, aby se pro věc znovu nadchnul. A tou se stane právě Jann.“

Protože Danny je marketingový manažer, mohli by se někteří domnívat, že Janna vnímá jako prostý prostředek k dosažení konkrétního cíle... jako protagonistu svérázného a soucitného příběhu, jehož cílem je zvýšit prodejnost vozů Nissan. Bloom říká, že tomu tak není. „Jeho představa fungování GT Academy je naprosto jednoznačná,“ říká. „Když si všimne, že Jann má na to, aby uspěl, vynaloží veškeré úsilí na to, aby se mu to skutečně podařilo.“

Herecký tým doplňují také Geri Halliwell Horner, známá jako Ginger Spice a také jako jakási čestná členka závodního světa, manželka Christiana Hornera, šéfa týmu Red Bull Formula 1, která si zahrála Jannovu matku Lesley, a na Oscara dvakrát nominovaný Djimon Hounsou v roli jeho otce Stevea.

„Když jsem si přečetla scénář, velice na mě zapůsobilo, že jde o příběh plný odhodlání, rodinných vztahů a emocí,“ prohlašuje Halliwell Horner. „Jít v životě za svým snem vyžaduje odvahu. Všichni toužíme po podpoře přátel a rodiny, ale skutečně uspět je velice těžké. Jann je milý, obyčejný kluk, který o něčem sní a dělá vše pro to, aby ho naplnil. A jediné, po čem zoufale touží, je podpora ze strany rodičů.“

Jannův otec Steve se ve filmu poměrně těžko vyrovnává s touhou svého syna stát se automobilovým závodníkem. Pro Hounsoua je tento konflikt ozvěnou jeho vlastní minulosti. „Na začátku své kariéry jsem musel překonávat podobné problémy. Vyrůstal jsem ve Francii, všichni mi říkali, že musím dosáhnout co nejlepšího vzdělání – a já přišel s nápadem stát se hercem. Přimělo mě to postavit se na vlastní nohy a skutečnou výzvou pro mě najednou bylo vypořádat se s životem v ulicích Paříže a najít si vlastní cestu. Takže to z Jannova pohledu rozhodně velice dobře chápu a rozumím i Steveovi – otci, který také doufá, že jeho syn dosáhne velkých věcí, ale jeho sny jsou hmatatelnější, realističtější. Rodiče vlastně mohou neúmyslně přispět k tomu, že jejich děti neuspějí. Nedokážeme si jejich sny představit, zastrašuje nás ta obrovská výzva, kterou představují, a někteří z nás zkrátka nedokážou ignorovat překážky, které se na dané cestě nacházejí, místo aby se soustředili na cílovou rovinku.“

„Neill k filmu přistupoval se snahou natočit tento skutečný příběh co nejvěrohodněji a nejautentičtěji,“ popisuje producent Belgrad. „Podstatou je tu snaha pomoci divákům zažít to, co zažívá samotný závodník, ten pocit napětíi a vzrušení, které s sebou nese jízda vysokou rychlostí. Proto chtěl, aby zážitek ze závodění divákům zprostředkovávali bývalí závodní jezdci ve skutečných závodních vozech.“

Úkolem vedoucího výroby Matta Hirsche bylo zvládnout logistické výzvy filmu – získat potřebná auta, jezdce a přístup ke tratím, a to vše spojit dohromady do jediného celku.

„Už při čtení scénáře mi bylo jasné, že film bude velkou výzvou, a to mě velice lákalo,“ vzpomíná Hirsch. „Když jsem se pak setkal s Neillem, řekl mi, že chce všechno natočit zcela naživo a reálně – a mně spadla čelist. Jak jen něčeho takového budeme schopni dosáhnout? Jak zařídíme, abychom mohli herce posadit do závodních aut, pohybujících se rychlostí 200 kilometrů za hodinu po závodní dráze? Je to bezpečné? Můžeme to vůbec realizovat? Už od samého začátku šlo o náročný film, ale Neillův požadavek ho učinil ještě mnohem náročnějším. Bylo nutné vymyslet, jak Neillovu vizi uskutečnit.“

Řešení pro scény odehrávající se v rychlém závodním autě spočívalo ve výrobě speciální nástavby. Závodní vozy byly upraveny tak, aby jejich řízení probíhalo pomocí ovladačů na střeše, odkud vůz řídil zkušený kaskadér. Herec pak mohl sedět na místě, kde obvykle řidič sedí, a při natáčení používat atrapu volantu, řadicí páky i pedálů. Tímto způsobem bylo možné zajistit, aby herci reagovali realisticky na jízdu vysokou rychlostí.

Nejdříve však Hirsch musel sestavit vozový park. Natáčení filmu vyžadovalo tři varianty každého vozu: auto pro detailní záběry závodních manévrů, které mohla kamera zabírat dostatečně zblízka a které řídil kaskadér, záložní auto pro případ havárie a třetí vůz s nástavbou.

Mezi vozy, které se ve filmu objevily jako první na okruhu Grand Touring, patří:

Nissan GT-R Nismo GT3
Lamborghini Huracan GT3
Corvette C8.R GT3
Audi R8 LMS GT3
Ferrari 488 GT3 EFO
Porsche 911 GT3 R
McLaren 720S GT3
BMW M6 GT3
Aston Martin Vantage V8
Lexus RC F GT3
Chevrolet Camaro GT3
Ford Mustang GT3
Ford GT

Později, během závodů v Le Mans, jezdci závodí také s několika prototypy, určenými speciálně pro začínající závodníky:

Ligier JS PX
Ligier JS P320
Ligier JS P2
Norma M30

Jelikož se některé vozy ve filmu objevují ve více variantách, zahrnoval tedy vozový park 22 vozů pro detailní záběry, přičemž pro potřeby natáčení pak bylo potřeba celkem 65 vozů.

Dát dohromady celý vozový park byl ale jen začátek. „Tyhle vozy nejsou jako normální civilní auta, do kterých můžete sednout a jezdit s nimi celé hodiny, aniž by vyžadovaly jakoukoliv údržbu,“ objasňuje Hirsch. „Tahle auta vyžadují neustálou údržbu. Museli jsme tedy také sestavit tým kvalifikovaných mechaniků a techniků, ale také počítačových odborníků, kteří by se těmto vozům každý den věnovali a zajistili nám tak možnost být s nimi na trati každý den.“ Celkem tak doprovodný tým tvořilo až 500 lidí, kteří cestovali po světě podle potřeby – z Budapešti do Německa, z Rakouska na Slovensko, z Dubaje do Tokia.

Auta řídí pozoruhodný kaskadérský tým v čele s Jannem Mardenboroughem, který ve na závodním okruhu ve filmu představuje sám sebe. „Úroveň kaskadérů, které se nám podařilo pro tento film získat, je ohromující,“ přiznává Hirsch. „Někteří z nich jsou skutečnými závodními jezdci. Jiní jsou úžasní kaskadéři, kteří v tomto oboru pracují již více než 40 let. Myslím, že příležitost nasednout do skutečných závodních vozů a zúčastnit se závodů na šesti známých tratích po celém světě je pro takové lidi velice silným zážitkem.“

Hirsch spolupracoval také s výtvarníkem Martinem Whistem, který proměnil Hungaroring, trať určenou pro závody Formule 1, v Le Mans – jeden z nejslavnějších závodních okruhů na světě. „Martin má neuvěřitelnou tvůrčí vizi, dokáže vidět věci, které nikdo jiný nevidí,“ říká Hirsch. „Výtvarná stránka filmu je v jeho pojetí ohromující. Náš štáb zahrnoval několik jezdců, kteří v Le Mans skutečně závodili, a také řada dalších lidí, kteří Le Mans navštívili, a všichni byli ohromeni tím, jak se Martinovi podařilo kulisy proměnit ve skutečné Le Mans. A nešlo jen o boxy a garáže, ale o celou trať i hlavní pódium. Bylo to velkolepé.“

Aby mohl Blomkamp zaznamenat intenzivní atmosféru závodů, použil při natáčení celou řadu špičkových tvůrčích technik. „Chtěl jsem zážitek ze závodění vysokými rychlostmi zprostředkovat velmi intenzivním a bezprostředním způsobem,“ říká. „Z velké části jde o vhodnou volbu záběru kamery.“ Blomkamp spolu se svým kameramanem Jacquesem Jouffretem použil k zacgycení akčních sekvencí drony, zabírající vše z pohledu první osoby (FPV). „Používají je závodníci s drony, a právě ti nás inspirovali, ale naštěstí se tyto drony dosud příliš nepoužívaly při automobilových závodech,“ popisuje Blomkamp. „Naše FPV drony nám umožňují ocitnout se skutečně v centru veškerého dění. Já navíc obecně velice rád používám záběry velmi nízko umístěnou kamerou, umístěnou v přední části kamerového vozu na dálkově ovládaném ramenu – jde v podstatě o kamerový vůz, který najíždí na zabírané vozy, aby s nimi následně srovnal rychlost. Protože se kamera nachází jen několik centimetrů nad zemí, daří se divákovi velice uspokojivě zprostředkovat pocit z rychlé jízdy.“

„Drony byly od samého počátku Neillovým nápadem – chtěl divákům závody ukázat zcela jiným způsobem, který zatím ještě nikdo nepoužil,“ vysvětluje Jouffret. „Pro Neilla bylo důležité, aby vozy doopravdy jely plnou rychlostí. Ale to naráželo na problém, jak zajistit, aby byla kamera schopna s bleskurychlými závodními vozy držet krok. Dron byl jednou z možností, jak toho docílit – mohli jsme na různá místa kolem trati rozmístit více dronů, takže každý z nich měl svou určenou oblast, kterou obsluhoval, a Neill tak mohl vozy ve velkých rychlostech zabírat zcela novým způsobem.“

Ale stejně důležité jako záběry vysokorychlostních závodů byly pro Blomkampa záběry zachycující stav maximálního soustředění, který řidiči zažívají. „Řidiči mluví o tom, že v autě sedíte tak dlouho, že jste fyzicky zcela vyčerpaní, bolí vás záda, máte křeče, problémy se svaly – ale pak se přes to všechno najednou přenesete a auto se stane součástí vašeho těla, všechno začnete vnímat docela jinak a detailněji,“ popisuje. „Abychom se pokusili divákům zprostředkovat podobný stav mysli, namísto FPV dronů – jejichž záběry působí velmi agresivně – jsme používali klasické filmové drony, jejichž záběry působí elegantně a zdrženlivě.“

„Je to opravdu neuvěřitelné, protože technologie dronů dává natáčení zcela nový rozměr, jakého nebylo před pouhými deseti lety ještě vůbec možné dosáhnout,“ svěřuje se Belgrad. „Úhly záběrů, kterých můžete těmito drony dosáhnout, a rychlost, s jakou se pohybují – srovnatelná s rychlostmi závodních vozů – jsou zkrátka ohromující. Mohou se proplétat mezi závodními vozy. Můžete je použít pro záběry z pohledu řidiče, jako byste projížděli zatáčkami ve vysokých rychlostech.“

Jednou z výjimek je okamžik, kdy Jann poprvé opustí videoherní svět a přesedne do skutečného auta. „Neill toužil po tom, aby diváci tuto část příběhu prožívali stejně jako sám Jann,“ popisuje Jouffret. „Celou situaci proto vnímáme z jeho pohledu. Všechno je pro něj nové a cizí, a to nejen z hlediska emocionálního, ale i fyzického. Proto chtěl být Neill neustále s ním.“

Snaha o autenticitu se týkala i kostýmů. „Nikdy nebylo pochyb o tom, jaké obleky budou naši závodníci používat,“ prohlašuje kostymér Terry Anderson. „Jsou to skutečné závodní kombinézy schválené organizací FIA. Veškerá závodní výstroj je kompletně ohnivzdorná.“

Vzít si na sebe závodní kombinézu bylo pro Madekweho posledním krokem k tomu, aby definitivně nalezl svou postavu. „To je v případě kostýmů obvyklé,“ říká. „Jakmile si obléknete závodní kombinézu, najednou si uvědomíte, že už nejste sami sebou. Je to velice specifický oblek: má vliv na to, jak se pohybujete. A když si nasadíte helmu, najednou jste od všeho izolovaní. Ocitnete se uvnitř své vlastní mysli. Slyšíte svůj dech. Skoro to působí dojmem, že vaše vlastní myšlenky jsou hlasitější. Vy sami se ocitáte v centru veškerého dění. Můj přístup k postavě se tím zcela změnil a myslím, že jsem tu postavu poprvé doopravdy naplno pochopil právě při první zkoušce kostýmů... když jsem na sebe poprvé natáhl závodní kombinézu.“

O TVŮRCÍCH

DAVID HARBOUR (Jack Salter) je úspěšný herec nominovaný na ceny Emmy a Tony, který již více než dvacet let působí ve filmu, televizi i na divadelních jevištích.

Harbour brzy zahájí natáčení páté a závěrečné série seriálu Stranger Things společnosti Netflix, který byl nominován na cenu Emmy a na Zlatý glóbus. Za svou roli Jima Hoppera si v roce 2018 vysloužil celkem dvě nominace na cenu Emmy, dvě nominace na cenu SAG a cenu Critics‘ Choice. Seriál samotný pak získal cenu Emmy za vynikající obsazení a cenu SAG za vynikající výkon hereckého týmu.

Současně se chystá na natáčení snímku Thunderbolts společnosti Marvel, ve kterém si zopakuje roli Red Guardiana po boku Sebastiana Stana, Anthonyho Mackieho, Florence Pugh a dalších.

V roce 2023 si Harbour zahrál ve filmu Máme tu ducha společnosti Netflix po boku Anthonyho Mackieho a Jennifer Coolidge. V roce 2022 se objevil ve filmu Šílená noc společnosti Universal Pictures v režii Tommyho Wirkoly. Předtím si zahrál ve filmu Stevena Soderbergha Žádné prudké pohyby, ve filmu společnosti Marvel Black Widow a ve filmu Hellboy.

Harbour má na svém kontě mimo jiné také filmy jako Sebevražedný oddíl společnosti DC, kritikou oceňovaný snímek Black Mass: Špinavá hra společnosti Warner Bros, oceňovaný snímek Nouzový východ Sama Mendese, film Equalizer s Denzelem Washingtonem, snímek Mezi náhrobními kameny společnosti Universal Pictures s Liamem Neesonem, Hra o všechno s Jamiem Foxxem a Human Affairs s Kerry Condon. Na televizních obrazovkách má na svém kontě seriály jako Newsroom, který byl nominovaný na cenu Emmy, Ve službách CIA nebo Jednotka Q.

ORLANDO BLOOM (Danny Moore) je dobře známý svými rolemi ve dvou největších filmových sériích všech dob – Pán prstenů a Piráti z Karibiku. Následně ho uvidíme ve filmu Davida Michôda Wizards! po boku Petea Davidsona a Naomi Scott, který natáčí společnost A24, a v nezávislém snímku Iana a Eshoma Nelmsových Red Right Hand. Bloom nedávno zahájil natáčení boxerského thrilleru Seana Ellise The Cut, v němž hraje hlavní roli a který kromě toho také produkuje prostřednictvím své produkční společnosti Amazing Owl. Uznání kritiky získal za hlavní roli v celovečerním filmu Romans a také za svou roli ve filmu Roda Lurieho Základna, který byl oceněn organizací National Board of Review jako jeden z deseti nejlepších nezávislých filmů roku 2020. Na televizních obrazovkách si Bloom zahrál v seriálu společnosti Amazon Carnival Row, na kterém se podílel také jako vedoucí výroby.

ARCHIE MADEKWE (Jann Mardenborough) na sebe diváky v průběhu roku 2023 upozorní hned dvěma hlavními rolemi ve dvou významných filmech. Kromě snímku Gran Turismo budeme mít možnost vidět Madekweho letos na podzim v připravovaném filmu Emeralda Fennella Saltburn, který chystá se společností LuckyChap Entertainment. Madekwe si v tomto temném komediálním thrilleru zahraje po boku Jacoba Elordiho, Barryho Keoghana, Rosamund Pike, Richarda E. Granta a Alison Oliver. Snímek vypráví příběh skupiny teenagerů, kteří tráví dovolenou na idylickém zámku v anglickém městečku Saltburn. Film bude uveden v kinech a bude celosvětově uveden také službou Prime Video.

Madekwe se v tomto roce představí také v londýnském divadle Young Vic ve hře Further than the Furthest Thing. Před nedávnem jsme ho mohli vidět také ve filmu On se bojí režiséra Ariho Astera po boku Joaquina Phoenixe pro společnost A24. Kromě toho si zahrál i v krátkometrážním režijním debutu Alexe Lawlera For People in Trouble, v němž Archie a Emma D'Arcy jakožto jediní herci tohoto filmu ztvárnili dva lidi, jejichž romantický vztah se vyvíjí společně s hrozícím společenským kolapsem. Film měl premiéru na festivalu Tribeca 2023 v New Yorku.

DARREN BARNET (Matty Davis) se díky svému talentu, všestrannosti a pozoruhodné osobnosti rychle stává vycházející hereckou hvězdou. Není pochyb o tom, že během objevování nových rolí a rozšiřování svého repertoáru výrazně zapůsobí na diváky po celém světě.

Barnet se rychle proslavil v celosvětovém hitu Mindy Kaling Tenkrát poprvé. Jeho čtvrtá a poslední série, která měla před nedávnem premiéru na stanici Netflix, se se svými 11,5 miliony zhlédnutí umístila na první příčce týdenního televizního žebříčku.

V prosinci letošního roku se Barnet objeví ve filmu společnosti Sony Pictures Anyone But You po boku Sydney Sweeney a Glena Powella pod režijním vedením Willa Glucka. Romantická komedie je moderním převyprávěním hry Williama Shakespeara Mnoho povyku pro nic. Dva zarytí nepřátele z vysoké školy se ve filmu řadu let od ukončení studia sejdou na svatbě a z osobních důvodů se rozhodnou předstírat, že tvoří pár.

GERI HALLIWELL HORNER (Lesley Mardenboroughová) je uznávaná zpěvačka, spisovatelka, producentka a herečka, která se do britské popkultury zapsala jako členka legendární dívčí skupiny Spice Girls. Jako Ginger Spice ve skupině, která se stala jednou z nejúspěšnějších dívčích skupin všech dob, sehrála zcela klíčovou roli. Skupina získala řadu ocenění včetně Brit Awards, American Music Awards, Billboard Music Awards a World Music Awards. Jako nejprodávanější zpěvačka je Halliwell Horner držitelkou největšího počtu prvenství v 21. století. Sólovou kariéru zahájila v roce 1999 a prodala celkem 21 milionů desek. V následujícím roce byla nominována na několik cen BRIT, a to v kategoriích Nejlepší britská sólová umělkyně a Nejlepší popový umělec. Celkově se Halliwell Horner podařilo prodat 90 milionů desek, ať už jako členka hudební skupiny či jako sólistka.

Halliwell Horner svůj hlas také propůjčila postavě v krátkém animovaném filmu The Crown with a Shadow z roku 2021. Tento animovaný příběh – inspirovaný skutečnou rybou, která dokáže měnit pohlaví – divákům předkládal pozitivní příběh o transgenderové komunitě. Halliwell Horner v něm namluvila postavu Královny.

DJIMON HOUNSOU (Steve Mardenborough) je herec, kterému se podařilo získat hned dvě nominace na Oscara, a to za roli ve filmu Eda Zwicka Krvavý diamant (2006) a za roli ve snímku Jima Sheridana In America (2002). Zatím naposledy byl k vidění v hitu Johna Krasinskiho Tiché místo – část II a ve filmu Matthewa Vaughna Kingsman: První mise. Hounsou se objevil také ve filmu Shazam: Hněv bohů. Mezi jeho nadcházející projekty patří snímek Rebel Moon Zacka Snydera a snímek Tiché místo: První den.

Hounsou se narodil v západoafrickém Beninu a ve 13 letech se přestěhoval do Paříže, kde studoval. Zde ho také objevil návrhář Thierry Mugler. Následně se stal modelem a účinkoval v několika kultovních videoklipech Herba Rittse a Davida Finchera.

NEILL BLOMKAMP (scénář, režie) je jihoafrický scenárista a režisér. V 18 letech se  přestěhoval do Kanady a začal zde pracovat jako autor vizuálních efektů pro filmový i televizní průmysl. Divákům je známý především jako spoluscenárista a režisér filmů District 9 (2009), Elysium (2013), Chappie (2015) a svého nejnovějšího celovečerního filmu Demonik (2021). Od roku 2015 vyvíjí experimentální filmy pro svou nezávislou filmovou společnost Oats Studios. Mezi nejvýznamnější díla patří Rakka (2017), Základna (2017) a Zygota (2017).

ZACH BAYLIN (scénář) je scenárista nominovaný na Oscara , cenu BAFTA a cenu WGA. V roce 2021 byl magazínem Variety uveden na žebříčku desítky scenáristů, jejichž budoucí kariéru stojí za to sledovat.

Pro společnost Warner Bros. napsal Baylin scénář k filmu Král Richard: Zrození šampiónek, nominovaný na Oscara. Film debutoval v roce 2021 a získal celkem šest nominací na Oscara, včetně nominací v kategoriích Nejlepší původní scénář, Nejlepší film a Nejlepší mužský herecký výkon. Posledně jmenovanou nominaci nakonec Will Smith za roli Richarda Williamse.

Zatím naposledy se Baylin podílel na scénáři k filmu Creed III, třetímu dílu obnovené série Rocky, který napsal pro společnost MGM. Ve filmu si zahrál Michael B. Jordan, který tímto filmem debutoval také jako režisér. Baylin je také autorem scénáře k filmu Exodus, připravovanému filmu společnosti Paramount o životě Boba Marleyho. Pro režiséra Ruperta Sanderse vytvořil scénář pro novou verzi klasického filmu Vrána z 90. let. Je autorem scénářů k projektům pro společnosti jako Lionsgate, Imagine, TNT, Studio 8 či wiip, a také pro uznávané filmaře jako James Grey, Jeremy Saulnier, Francesco Munzi nebo Jonathan Levine.

JASON HALL (scénář, vedoucí výroby) je na Oscara nominovaný filmový tvůrce, jehož filmy v sobě zdatně kombinují pronikavé společenské komentáře s výrazně lidskými příběhy a prezentují tak příběhy skutečných lidí a náročné problémy a dilemata v podobě strhujících a zábavných filmů.

Hall se nechal inspirovat pozoruhodným příběhem Chrise Kylea a byl pověřen převedením jeho životních osudů na filmová plátna. Film Americký sniper, jehož scénář Hall napsal a podílel se na něm také jako vedoucí výroby, byl v režii Clinta Eastwooda uveden do kin v roce 2014 společností Warner Bros. a získal celkem šest nominací na Oscara, včetně nominací za nejlepší film a pro Halla také za nejlepší adaptovaný scénář.

ASAD QIZILBASH (produkce) je vedoucím společnosti PlayStation Productions a vedoucím produktového oddělení společnosti PlayStation Studios ve společnosti Sony Interactive Entertainment. Qizilbash sehrál klíčovou roli při zrodu společnosti PlayStation Productions v roce 2018 a díky svým významným znalostem duševního vlastnictví značky PlayStation a silným vztahům s vývojářskými týmy společnosti PlayStation Studios je v zásadní míře odpovědný za převod titulů pro konzole PlayStation na filmová plátna i televizní obrazovky velice ojedinělým způsobem, který budí pozitivní ohlasy nejen mezi komunitou konzole PlayStation, ale i mimo ni.

Jako vedoucí produktového oddělení společnosti PlayStation Studios je Qizilbash zodpovědný za plánování portfolia a strategie exkluzivních titulů pro PlayStation. Qizilbash u značky PlayStation působí již 17 let a v minulosti zde zastával roli viceprezidenta pro herní marketing, na které byl zodpovědný za rozvoj herních značek společnosti PlayStation Studios do podoby globálních zábavních franšíz.

PLAYSTATION PRODUCTIONS je tým, který vznikl v roce 2019 a je zodpovědný za adaptaci oblíbených IP společnosti Sony Interactive Entertainment na televizní obrazovky a filmová plátna. Přístup společnosti PlayStation k vývoji her založený na silných příbězích je její hlavní předností, protože se tak naše hry dokonale hodí pro adaptaci do jiných médií. Tým usiluje o spolupráci s výjimečnými tvůrci, kteří si našich titulů váží a chápou, že je pro nás prioritou, abychom byli schopni nabízet divákům kvalitní obsah, který si naše úžasné hry a herní komunity zaslouží. Od svého založení má společnost PlayStation Productions na svém kontě úspěšný celovečerní snímek Uncharted a televizní seriál The Last of Us, který uvedla stanice HBO a který se stal mainstreamovým fenoménem.

Gran Turismo je v kinech 10. srpna.

Zdroj: Falcon