6 důvodů, proč je pololetní vysvědčení naprostá hovadina

A je to tady. Šprti se těší, jak budou machrovat se samými jedničkami, ti ostatní jsou nervózní a bojí se okamžiku, až jim na stole přistane papír se známkami. Právě ten totiž rozhodne o tom, jestli doma budou na potomka hrdí, nebo ho čeká pár týdnů pekla a zklamaných pohledů rodičů, kteří se jen těžko smiřují s faktem, že jejich dítě asi nebude dalším držitelem Nobelovy ceny. Ale upřímně, ono to pololetní vysvědčení je vlastně celkem hovadina, o čemž vás snad následujících šest důvodů přesvědčí.

1. Nejsou prázdniny Jeden den. Jako že fakt. Jeden blbej den, kdy nemusíte do školy. Odpočíváte jeden blbý den, pak je víkend a pak zase do ústavu. To za ty nervy fakt nestojí. Ani studentům, ani učitelům.

2. Horší známky Vzhledem k tomu, že důležitější je až to vysvědčení na konci roku, můžou si učitelé dovolit své žáky motivovat, což je něco, co může někdy i zatraceně bolet. Takže pokud Pepovi Vomáčkovi vychází matematika na tři až čtyři, učitelka mu nejspíš napálí čtverec, aby se příště víc snažil. Kantoři to asi myslí dobře, ale vysvětlovat to doma bývá obvykle stejně snadné jako domluvit mír mezi Jižní a Severní Koreou.

3. Nikoho to vlastně moc nezajímá Upřímně, koho zajímá, co jste měli v půlce? Možná rodiče, kteří mohou být překvapeni, že jejich výjimečně nadaný Pavlík propadá z šesti předmětů, většinu roku nebyl ve škole a má dvojku z chování, protože v říjnu připíchl k tabuli spolužáka tím obřím metrovým kružítkem. Ale jinak je vlastně úplně fuk, jaké máte známky. Úplně všem.

4. Dávají se horší známky

Mít na konci roku na vysvědčení pětku je celkem průšvih. Dost blbě se to doma vysvětluje, člověk se pak musí učit na opravnou zkoušku a riskuje, že si zopakuje ročník. V pololetí nic z toho neplatí. Ta pětka je jen varování, zdvižený prst a velké „pozor“. A z toho si nikdo nic nedělá. Asi jako kdyby vám někdo v půlce srpna řekl, že v prosinci budou Vánoce a že byste už měli začít shánět dárky.

5. Důležité je jen jednou Známky na pololetním vysvědčení mají reálný význam pouze v tom okamžiku, kdy se člověk hlásí na střední školu. A to je průšvih, protože za těch devět let základy si všichni tak nějak odvyknou se snažit a řešit, co na tom papíru budou mít napsáno. A když to konečně někdo chce vědět a chce z toho vyvést nějaké důsledky při přijímačkách na gumaře, už je většinou pozdě. Naučit se po devíti letech učit od září do ledna je totiž téměř nemožné.

6. Musí se vracet Zkoušeli jste někdy udržet během několika dnů v jednom kuse papír formátu A4, nezohýbat mu rohy, nenatrhnout ho a pak ho v dokonalém stavu vrátit? Je to prakticky nemožné, takže obvykle v pondělí, když dojde na vracení, nafasuje učitel na stůl jen půlku vysvědčení a krom těch od šprtů, kteří ho celý víkend skladovali v pevných deskách, jsou všechna potrhaná, pomačkaná nebo zasviněná od guláše. No a zbytek se přes víkend ztratil, takže člověk dostane hned prvního den druhého pololetí luxusní pojeb.