Peklo v Pacifiku skončí Hirošimou
Počátek konce vpravdě apokalyptické dokumentární série je tu ve středu od 20:15 na Prima COOL.
Válka v Tichomoří zabrala celé tři dlouhé, co do kusu hodinové epizody. Kdo jste byli u nich, můžete si gratulovat – peklo na Zemi končí posledním dílem ve středu od 20:15!
Japonsko je kleštích. Někdejší supervelmoc, která dala na budku Britskému impériu, vyplenila polovinu Číny a zmasakrovala americkou flotilu v Pearl Harboru, ustupuje na všech frontách.
V čele ofenzivy jsou Američané, především se svými letadlovými loděmi a strategickými bombardéry B-29. Navzdory konci války v Evropě a navzdory pravidelným, bolestivým náletům na samotnou japonskou pevninu, se však Říše vycházejícího slunce nehodlá vzdát.
Spojenci tak začnou plánovat megalomanský plán vylodění, který by z invaze do Normandie učinil trpaslíka. Operaci Downfall může zabránit jediné – nová experimentální bomba nepředstavitelné síly...
Přesně tak, naši milí diváci – když se chce, historie se čte famózněji než sebelepší fikce. Ačkoliv nezbytnost svržení jaderných bomb není zdaleka tak jasná, jak se tvrdí – mluví se totiž o tom, že některé kruhy japonské armády lobovaly za kapitulaci už dávno před finální kapitulací – popišme si na okamžik alternativní plán na spojenecké vylodění v Japonsku.
Nesl jméno operace Downfall (Pád) a měl mít dvě části, operaci Olympic a operaci Coronet. Na první fázi by došlo v říjnu 1945, kdy by spojenci vzali ztečí jižní část japonského souostroví. Bylo přitom plánováno svržení hned několika jaderných bomb pro podporu postupujících vojsk. Celkově se počítalo s možností shodit při invazi přes dvacet atomových pum!
O rok později, na jaře 1946, pak mělo dojít na druhou fázi, kdy by se spojenci vylodili poblíž samotného Tokia. Tedy v případě, že by vše šlo podle spojeneckých plánů – Japonci totiž plánovali masové útoky vlnami málo či nijak vyzbrojených civilistů. Celkově počítali s tím, že vezmou život milionům nepřátelských vojáků. Jejich vlastní ztráty by byly násobně vyšší…
Peklo v Pacifiku – Operace Downfall Foto: wikimedia.org
A to nebylo celé – vzhledem k tehdejší japonské módě v sebevražedných letounech se spojenečtí plánovači obávali i masivního nasazených chemických zbraní. Těm se druhá světová válka vyhnula především z obav před podobně laděným protiútokem. Podobně jako později při studené válce panovala shoda, že užije-li jedna strana zbraň ultimátního kalibru, bude ji čekat masivní protiútok totožného charakteru. A všechny strany, dokonce i nacistické Německo, věděly, že něco podobného by si vyžádalo statisíce ne-li miliony mrtvých. Jenže Japonci, kteří měli plynu bohaté zásoby, byli skrz naskrz zoufalí…
Ukazuje se tak, že soudit historii s odstupem je dle pravidla "po bitvě je každý generál" velmi jednoduché, ale stejně tak i zkreslující. Buďme rádi, že si podobně krvavé období dějin můžeme dát už pouze v historických dokumentech – tak jako ve finále Pekla v Pacifiku na COOLu, ve středu patnáct minut po osmé.