Stopy

Stopy

O Pořadu

Daisy Lowendahlová, slavná spisovatelka detektivních románů, čeká v zákulisí, jak dopadne premiéra filmu podle její knihy. Film má velký úspěch a Daisy přichází mezi diváky. Dostává několik otázek a pak se jí náhle nějaký muž nenávistně zeptá, jestli si uvědomuje, že podle vzoru její postavy – Šéfa – byla spáchána surová vražda. Daisy se udělá špatně, muže odvádí policie, ale ten jí ještě vyhrožuje, že si na ni počká ve tmě…

 

Když se Daisy uklidní, odjíždí do svého velkého a v tomto ročním období opuštěného domu. Zjišťuje, že nesvítí světla, a volá proto manželovi. Ten se ji snaží upokojit a nabízí se, že přijede. Daisy ale odmítá: musí své fobie konečně překonat. Vstupuje tedy do domu, ale nemůže najít svého psa Maxe. Bloudí po domě s divným pocitem, pak ale v šatně najde ukrytého mladého chlapce, Spencera, jehož rodiče mají stánek na pláži. Sice se velice vyděsí, brzy ale získá pocit, že jí mladík skutečně nechce nic udělat. Ten tvrdí, že když přijel na kole k domu, bylo otevřeno, a tak se šel podívat, co se stalo. Když spolu hovoří, někdo zazvoní. Muž za dveřmi se představí jako policista Eddie, kterého zavolal její manžel. Daisy si oddechne a se vším se mu svěří: muž jí sděluje, že policisté našli jejího psa a za chvíli ho prý přivezou. Jak se zdá, Spencer muži nevěří... 

 

Eddie ho ale proti jeho vůli prošacuje a najde v jeho batohu obleček, který Daisy psovi oblékla. Jelikož ale Daisy nechce chlapce z ničeho obvinit, Eddie ho nechá odejít. Spencer vidí venku šedivou dodávku, která se týž den ztratila. V ní najde dopis, v němž jsou slova z jednoho z Daisyiných románů. Na orosené okno tedy napíše krátký vzkaz: muž není policista! Daisy si toho všimne a pochopí, že je ve velkém nebezpečí...