Řek Zorba

Řek Zorba

O pořadu
Mladý spisovatel se chystá na Krétu převzít pozemky zděděné po otci. Loď ale kvůli prachbídnému počasí nemůže vyplout. Uchýlí se tedy do přístavní čekárny. Po chvíli k němu přisedne Alexis Zorba – starý Řek, který v životě vyzkoušel desítky profesí a poznal kus světa. Introvertní mladík je z neodbytného bodrého společníka trochu rozpačitý, postupně ale roztaje. A když se Zorba přizná, že je momentálně bez práce, nabídne mu, aby se na Krétu vydal s ním. Zorbova přítomnost na ostrově se ukáže jako takřka nepostradatelná. Pro místní chudé obyvatele je cizinec vítaným zdrojem povyražení i výdělku, a nebýt všemi mastmi mazaného Řeka, asi by spisovatel brzy přišel na buben. Ubytují se v penzionu madam Hortensie – někdejší kabaretní „hvězdy“, dnes už jen stárnoucí a tloustnoucí osamělé ženy žijící ve světě vzpomínek. Jako pravý Řek to na ni Zorba okamžitě rozbalí. Spisovatel přihlíží jeho tokání zprvu s pobavením, později s rostoucími rozpaky. Hortensie se totiž do Zorby beznadějně zamiluje. Řekova filozofie je prostá: Život se má žít naplno. Když je člověk zoufalý, stačí si zatančit – a naděje se zase vrátí. Zorba ukáže také své dobré stránky. Součástí spisovatelova dědictví je totiž i léta uzavřený lignitový důl, a jelikož Řek kdysi pracoval jako horník, začne mladík připravovat jeho znovuotevření. Mezitím se seznámí s místní vdovou, krasavicí, po níž touží snad všichni muži na ostrově. Mlčenlivá žena se ale jeví jako nedostupná, čímž doslova trpí především syn jednoho ze zdejších statkářů. Zorba však okamžitě vycítí, že by bohatý spisovatel mohl uspět. Přesvědčí mladíka, aby se o přízeň krásné vdovy ucházel. Spisovateli podobné počínání připadá zprvu nemístné, postupem času však rovněž podlehne kouzlu vdoviných tmavých očí. Přípravy pokračují a spisovatel Zorbu vyšle, aby na pevnině nakoupil potřebné vybavení. Řek ale s penězi naloží po svém – ubytuje se v luxusním penzionu pro pány a užívá života. Spisovateli pak po pravdě napíše, jak se věci mají. Mladík však jeho dopisy Hortensii nedokáže přečíst, protože jí nechce způsobit bolest. Když se Zorba konečně vrátí, přiveze pár dárků a… Nic. Spisovatel je opět hluboce rozčarován. Zorba ale slibuje, že důmyslnou lanovku, s jejíž pomocí má v plánu z kopce stahovat dříví, přece jen postaví. O několik dní později vdova poprvé pozve spisovatele do svého domu. Statkářův syn neunese zklamání a utopí se. Vesnice odpovědnost za jeho smrt připisuje vdově a při pohřbu dojde k tragédii. Žena je rozhořčeným davem ukamenována. Spisovatel je zoufalý. A jako by neštěstí bylo málo, ukáže se, že je Hortensie těžce nemocná. Tentokrát Zorba ukáže svou hluboce lidskou tvář a až do samého konce umírající ženu ošetřuje a vlévá jí víru v lepší život. Když zemře, vtrhne do domu místní chudina a doslova ho vybílí. Sebere vše – zbude jen postel s nebožkou a klec s ptákem. Spisovatel a Zorba ztrácejí dočasný domov… Útěchu najdou v práci. Konečně se naplno rozběhne stavba lanovky. Při slavnostním otevření, jemuž je přítomna celá vesnice i mniši z místního kláštera, se ale ukáže, že sen zůstane dál jen snem. Lanovka nevydrží zátěž rychle se řítících kmenů a rozpadne se. Všechna práce je vniveč. Vesničané se rozprchnou, na zbořeništi spisovatel se Zorbou pojídají připravené pohoštění a debatují o budoucnosti. Pro nenapravitelného snílka Zorbu je všechno jasné: Čeká je velké město a velký úspěch. Stačí si jen vybrat správnou cestu. A pro začátek si radostně zatančit. Jednou prohrou přece život nekončí…