Kralovna Alzbeta

Královna Alžběta

O pořadu

Anglie 1554. Jindřich VIII. je mrtev, katolíci stojí proti protestantům. Zemi vládne Jindřichova bezdětná dcera Marie a katolíci, ke kterým se hlásí, mají strach, že na trůn nastoupí její nevlastní protestantská sestra. Královna má obavy, protože ačkoliv se povstání proti ní podařilo potlačit, je pravdou, že dokud bude žít Alžběta, budou se protestanti stále snažit o její dosazení na trůn. Neexistují žádné důkazy o její zradě proti královně, ale Marie trvá na tom, aby Norfolk nějaký důkaz našel a Alžběta mohla být souzena a upálena. Krátce nato je Alžběta zatčena za spiknutí proti královně a uvězněna v Toweru. Jednou v noci pro ni přijdou stráže a odvezou ji ke královně. Ta Alžbětě řekne, že má nádor a její smrt z ní udělá královnu. Na stole má Alžbětin rozsudek smrti a je ochotná ho nepodepsat, pokud Alžběta slíbí, že po nástupu na trůn udrží v zemi katolickou víru. Takový slib Alžběta dát nemůže, ale královna si je vědoma, že by popravila svou sestru, a proto ji jen vykáže zpět do jejího domu, kde bude vězněna...

 

Z exilu se začínají vracet protestanti včetně Walsinghama a Norfolk pověří své lidi, aby ho zabili. To se jim však nepodaří. Alžběta se setkává s lordem Williamem, který jí oznámí, že se vše přiklání na jejich stranu, ale ona se nesmí stýkat s nikým, kdo by ji mohl jakkoliv kompromitovat. Znamená to nevídat se ani s Robertem, kterého miluje. Seznámí ji se španělským vyslancem Alvarem a ten ji jménem svého krále požádá o ruku. Královna Marie umírá a Norfolkovi se nepodařilo ji přesvědčit, aby podepsala Alžbětin rozsudek smrti. Ta je tedy korunována a ihned se seznamuje se stavem země. Anglie je ohrožována sousedními státy, její armáda je ve strašném stavu a pokladny jsou prázdné. Skotská královna Marie de Guise vznesla nárok na trůn, a proto je královně doporučeno, aby se vdala a porodila dědice, jinak bude její život ve stálém ohrožení. Sir William jmenuje lorda Walsinghama jejím osobním ochráncem. Alžběta se stýká s lordem Robertem. Přicházejí zprávy, že Marie rozšířila svou vojenskou posádku, a je tedy pravděpodobné, že se chystá na Anglii zaútočit. Alžběta stojí před prvním vážným rozhodnutím...

 

Alžběta je proti válkám, ale její rada rozhodne, že je třeba zaútočit. Následně je anglická jednotka, složená převážně z dětí, ve Skotsku poražena a Alžběta zjišťuje, že biskupové jsou proti ní: nedovolili poslat do války pořádné vojáky. Jsou si jisti, že si Alžběta korunu dlouho neudrží. Marie pak vzkáže Alžbětě, že přestane na Anglii útočit, pokud se provdá za jejího synovce, vévodu z Anjou. Alžběta souhlasí s tím, že se s vévodou setká, což těžce nese Robert...

 

Alžběta předstoupí před sněmovnu, kde požádá o schválení zákona o sjednocení víry. Toho nakonec docílí. Na námluvy přijíždí vévoda z Anjou, který si všimne Alžbětiny náklonnosti k Robertovi. Při slavnosti na Alžbětu někdo dvakrát vystřelí z kuše, ale naštěstí ji nezasáhne. Walsingham si myslí, že za tím stojí Norfolk, který má spojence ve Španělech. Španělský vyslanec nabídne Robertovi, aby se vzdal svého kacířství, čímž by získal mocné spojence a mohl si i udržet královnu, ale Robert odmítne. Sir William naléhá na Alžbětu, aby odpověděla vévodovi z Anjou, a řekne jí, že celá země ví o jejím poměru s Robertem...