Člověk z ledu

Člověk z ledu

O pořadu

Na výzkumné základně v Arktidě pracuje skupina vědců, mezi nimiž je i mladý antropolog Stanley Shephard. Spolu s doktorkou Diane Bradyovou a dalšími kolegy jednoho dne narazí na blok ledu, v němž se cosi rýsuje. Nejprve se zdá, že půjde o mládě mamuta či něco podobného, když ale vědci odstraní vrstvu ledu, ke svému úžasu zjistí, že je tam dokonale zachovaný zmrazený člověk, pocházející z doby před 40 000 lety...

 

Doktorka Bradyová nález vítá: studuje totiž možnost zmrazit na delší dobu živé bytosti – včetně lidí – a po nějaké době je zase rozmrazit. Metoda by se mohla využít například pro nevyléčitelně nemocné, kteří by ve zmrzlém stavu vyčkali do doby, kdy bude na jejich nemoc vynalezen lék. Doktorka se těší, že v těle nalezeného muže najde „kryoprotektanty“ – prvky umožňující dokonalé zmrazení organismu. Při rozmrazování těla ale dojde k něčemu pozoruhodnému: vědci si všimnou, že muži začalo bít srdce a pracovat mozek. „Charlie“, jak ho nazvou, ožije...

 

Teď už by vědci mohli jen těžko tělo rozřezat a jednotlivé části podrobit výzkumu, jak to měli původně v úmyslu. Antropolog Shephard byl ale vždy proti: jedná se o lidskou bytost, na které by mohli skvěle studovat změny, jimiž lidé za posledních 40 000 let prošli. K tomu je ale třeba se k Charliemu přiblížit. Vědci ho umístí do rozsáhlého výběhu, kde rostou stromy, teče voda a pobíhá zvěř jako v opravdové přírodě. Charlie se začne chovat zcela přirozeně: rozdělá si oheň, živí se plody a bobulemi, loví zvěř. Pak ale jednoho dne pod vrstvou hlíny objeví podivnou věc – hadici. Vytáhne ji ven a začne ji sledovat. Hadice ho zavede až k laboratoři, odkud ho pozorují vědci. Charlie je nesmírně zděšený a chová se divoce. Nakonec ho Loomis musí uklidnit uspávací střelou. Shepard, který se jen těžko smiřuje s faktem, že jeho kolega na Charlieho střílel, trvá na tom, aby byl opět umístěn do výběhu. A tentokrát se odhodlá vydat k němu. Charlie je postupně zděšený, agresivní a nakonec zvědavý: ohmatává Shepharda a hovoří k němu svou primitivní řečí...

 

Jednoho dne přelétne nad základnou vrtulník, a protože je hodně nízko, Charlie ho nejen slyší, ale i vidí. Propadne doslova šílenství. Křičí, tancuje a není k utišení. Protože již předtím vysypal na zemi z písku obraz ptáka, domnívá se Shephard, že právě vrtulník mu ptáka připomněl. Nakonec odhalí, proč se Charlie tak zvláštně chová: kdysi – v době, kdy žil – se otočilo magnetické pole a lidem došla potrava. Zvěř vyhynula a začal hlad. Primitivní lidé si mysleli, že nějak pohněvali božstvo – ptáka – a Charlie se vydal ho hledat, aby sám sebe nabídl jako oběť a zajistil svým lidem potravu a přežití. Vydal se na svou „cestu snů“. Od chvíle, kdy spatřil vrtulník, je Charlie divný: pomaže se krví a je jasné, že v myšlenkách je na lovu...