Šli po něm Spock i Johnny Depp: Viděli jste 5 nejšílenějších verzí Jacka Rozparovače?

Rozparovače mají filmaři "v oblibě"...
Rozparovače mají filmaři "v oblibě"...
Zdroj: 20th Century Fox/NBC

Jack byl ufoun, hacker i cestovatel časem. Alespoň dle autorů fikce.

V pondělí večer se Portland v Grimm dočká nečekaného návštěvníka – město totiž zachvátí panika po sérii vražd, které se nápadně podobají dílu Jacka Rozparovače. Tenhle tajemný vrahoun, který v reálu na konci 19. století zabil možná až deset lidí, paradoxně patří mezi nejdivočejší vrahouny fikce. Nikdy neodhalená identita pachatele jitří fantazii autorů už řadu desetiletí. Nejméně v pěti případech filmů a seriálů přisoudili Jackovi ještě bizarnější identitu, než jakou dostane v pondělním Grimmovi.

 

Jack je jenom symptom: dle filmu a komiksu Z pekla

Jack je předmětem právem vychvalovaného komiksu Alana Moora, na jehož základě v roce 2001 vznikl solidní, ač ve srovnání s předlohou notně průměrnější snímek s Johnnym Deppem. Přesto obě díla sdílejí jedno – věrné vykreslení Jackových vražd v jejich syrové, hororové podobě.

Zdejší Jackovy vraždy jsou totiž ve stylu severských detektivek integrálně spojené s okultními spiknutími a tajnými organizacemi, které prostupují celou viktoriánskou smetánkou. Díky tomu nepůsobí jako dílo osamělého maniaka, ale jako symptom nemoci celé společnosti...

Z pekla, komiks vs. film
Z pekla, komiks vs. film
Zdroj: Top Shelf Productions/Knockabout Comics/20th Century Fox

 

Za vším stojí povrchnost – dle detektivky Studie strachu

Podobně je na tom i Studie teroru, film z roku 1965, který jako vraha odhalí pološílenou rodinu jistého vévody, přičemž motivem je povrchní děs z toho, že se jeho synáček zakoukal do prostitutky.

Studie strachu či lépe "Studie v teroru” (původní název variuje první holmesovský příběh Studie v šarlatové, což se do češtiny nedaří rozumně přeložit), není jediným případem, kdy někoho napadlo nechat Jacka Rozparovače dopadnout nejslavnějším fiktivním detektivem. I přesto je však zřejmě nejpovedenějším!

Studie strachu (1965)
Studie strachu (1965)
Zdroj: Columbia Pictures

 

Jack Časocestovatelem – dle filmu Time After Time

Holmes ale není jediný slavný nekňuba viktoriánské éry, který se vydal po stopách Jacka Rozparovače. Ve filmu Time After Time z roku 1979 se za Jackem dokonce rozběhne i slavný spisovatel H. G. Wells, jeden ze spoluzakladatelů žánru sci-fi. Aby to ale nebylo tak jednoduché, Wells má ještě jiný motiv – získat zpátky svůj stroj času, který Jack využil, aby unikl spravedlnosti...

"Jack", v této verzi sadistický chirurg, unikne (nečekaně, vzhledem k době natáčení) do roku 1979, je však pronásledován právě Wellsem. Díky tomu je Time After Time jakýsi předchůdce Návratu do budoucnosti – jenom, však víte, se sériovým vrahem jako jednou z postav. Původně to však mohlo být ještě mnohem vtipnější. První verze scénáře totiž počítala s tím, že se za Jackem vydá R. K. Stevenson, autor Dr. Jekylla a pana Hyda, v reálu novely přímo inspirované Jackovými vraždami.

Time After Time (1979)
Time After Time (1979)
Zdroj: Warner Bros./Orion Pictures

 

Nesmrtelná entita – dle epizody Star Treku

Jackovi se však nevyhnuly ani sci-fi příběhy. Vyskytl se například v epizodě původního Star Treku s kapitánem Kirkem a Spockem. Díl Wolf in the Fold z roku 1967 tak Jacka demaskoval jako původem mimozemskou entitu...

Tato musela vraždit, aby si čerpaným strachem ze svých obětí zachovávala věčný život. Jackovy reálné zločiny tu však byly jenom dílkem větší skládačky, startrekovská potvora totiž napříč dějinami vraždila pravidelně.

Star Trek: The Original Series (1967)
Star Trek: The Original Series (1967)
Zdroj: NBC/Paramount

 

Vrahem může být kdokoliv – dle videohry Ripper

Kříženec mezi videoherní adventurou a interaktivním filmem Ripper z roku 1996 zaujal i profi herce z ranku Christophera Walkena. Zvláštně zní i zdejší identita Jacka. Hra v kyberpunkovém roce 2040, který je plný noiru a hackerů, sice neobsahuje přímo historického Jacka Rozparovače, namísto toho je tu ale jeho přesný napodobitel, chovající se nemlich identicky. Dá se tak říct, že Jackův duch doslova žije i nadále...

Mnohé vraždy tu přitom probíhají hluboko v kyberprostoru a dojde i na simulaci ukazující historické Jackovy zločiny ve 150 let starých kulisách Londýna. Zajímavé na Ripper bylo především to, že jako vraha nelze vypíchnout jediného člověka. Hra totiž identitu pachatele pokaždé vybírala náhodně, aby ji bylo možné hrát pořád dokola a pokaždé bylo nutné dávat u randomizovaných puzzlů stejný pozor. Mezi potenciální pachatele přitom patřili i hlavní herní postavy...

Ripper (1996)
Ripper (1996)
Zdroj: Take-Two Interactive

Nakonec je to skoro paradoxní. Ať už londýnské řádění nakonec páchal kdokoliv, je vidět, že přes všechny hrůzy měl Jack Rozparovač nepochybně stimulující vliv na legie spisovatelů, režisérů i vývojářů…

Jackovo řadění v Grimm začne v pondělí od 20.15 na Prima COOL.

(lol)