RECENZE: Jak moc se povedl filmový Ant-Man? Obstojí mezi Avengery?

Obrázek uživatele Petr Cífka
Na velikosti... vážně nezáleží!
Na velikosti... vážně nezáleží!
Zdroj: Marvel Studios

A zase se zrodil nový hrdina. Tzv. comicsových originů je spousta, studia se do nich ale pořád pouští. Proč? Asi proto, že sledovat přerod obyčejného smrtelníka v mocného superhrdinu je vděčnější než cokoliv jiného.

Divák se může snadno identifikovat s normálním chlapíkem, co se plácá ve svých problémech a najednou mu prozřetelnost (nebo šílený vědátor) dovolí užívat si výjimečných schopností a stát se nadpozemsky mocným tvorem. A kdo by tohle, sakra, nechtěl zažít?

Samozřejmě, každý by chtěl být spíš Batmanem, Spider-Manem nebo Iron Manem než hmyzím prťavcem. I řádění spolu s mravenci ale má něco do sebe. A právě to si užije Scott Lang (hraje ho Paul Rudd), nevýrazný podvodníček, kterého zrovna pustili z lapáku. Dost nenápadně se ho při něm ujme geniální vědec a bývalý superhrdina Hank Pym (ztvárnil ho skvělý Michael Douglas), jenž se rozkmotřil s oficiálními agentskými partami, ve svém trezoru ovšem pořád má spoustu parádních myšlenek i udělátek, co by mohly převrátit dějiny vzhůru nohama. Jedním z nich je samozřejmě kostým Ant-Mana, miniaturního superhrdiny, jenž se ve své zmenšené podobě může chlubit ohromnou silou a pochopitelně i přízní hmyzích kamarádů. A to pak může být rachot větší, než když Thor s Iron Manem dostanou slevové kupóny do železářství a domácích potřeb…

Ant-Man (2015) trailer

Na velikosti... vážně nezáleží!

Rachot to bohužel není na plátně. Akce je totiž spíš průměrná, potěší víc hravostí než adrenalinem a tvrdými údery. Ve scénáři se ale naštěstí našla spousta nápadů, takže si můžete užít bitku v padajícím kufříku nebo finále na prostoru dětského pokojíku, v němž ultravtipně houká i Mašinka Tomáš. I když ale kolem létají lokomotivy, pálí se lasery a vybuchují baráky (i jejich miniatury), vyloženě kulervoucí akční scény, které by se staly etalonem žánru, tu bohužel nenajdete.

Málokoho to ale bude vyloženě trápit, protože Ant-Man spolehlivě baví jako jednoduchá, lehká a skrz naskrz popcornová letní zábava, ve které se víc pečuje o dialogový humor a příběh o třech loupežích než o velkou trikovou řežbu.

Právě v tom je pak Ant-Manova výhoda. Zatímco se nové comicsárny, ta všelijaká nabubřelá pokračování, topí v přepálené mytologii a davu postav, jichž je víc než ve frontě na zlevněný Raid, tady má každý svou jasnou roli a tvůrci rozhodně vědí, jak je nasměrovat buď k humoru, špetce emocí nebo… zase k humoru.

Paul Rudd je jako Ant-Man sympaťák, Michael Peña si jako mimózní hláškař najde spoustu nových fandů, Evangeline Lilly z LOSTu se zase hezky chystá na svoji vlastní superhrdinskou štaci... jen záporák by mohl víc děsit. No a pak je tu Michael Douglas – možná mu je už sedmdesát, ale charismatičtějšího a víc cool chlápka asi nenajdete v celém marvelovském univerzu, který se díky Ant-Manovi dočkal už dvanáctého, víceméně povedeného bijáku.

6,5/10