Planeta opic a spol.: 5 nejzásadnějších filmů o tom, jak jsme si zničili planetu

Občas lidstvo šlápne vedle...
Občas lidstvo šlápne vedle...
Zdroj: 20th Century Fox

Člověk člověku katem.

Konec světa je už zase na obzoru! Poté, co nám Roland Emmerich ukázal apokalypsu dštěnou mimozemskou invazí i Godzillou, se rozhodl postavit proti lidstvu největší hrozbu vůbec - sníh! Jeho klimaticky varovný snímek Den poté vám připomeneme v neděli večer na COOLu. Někdo se u něj bude bát, jiní budou spíše nadávat. Den poté totiž nezamaskuje, že v reálné debatě kolem změny klimatu stojí plně na straně ekologů, a ne každému je to po chuti. Filmový svět má ovšem v podobných agitacích dlouhou tradici. Posuďte sami, nakolik se patero největších filmů o tom, že se lidstvo zahubí samo, strefilo či nikoliv.

 

Things to Come

Panika z: Druhé světové války a nervových plynů

Jeden z prvních katastrofických a zároveň velkolepých sci-fi filmů vznikl na motivy románu H. G. Wellse a ukousnul si vskutku pořádnou porci. Ještě před první světovou válkou se rozhodl s primitivními triky nejen nasimulovat nadcházející století lidstva, ale zároveň se i jal varovně přitom zvednout ukazováček. “Koukejte, co se nám stane, když budeme hloupí,” varuje snímek skoro doslova.

Během děje film ukáže tři časové periody - předválečnou odehrávající se v době premiéry v roce 1936, kdy se všichni obávají války s neznámou velmocí (každému divákovi bylo ale jasné, že jde o Třetí říši). Poté vyjeví poválečný zničený svět 70. let, který by si v ničem nezadal se Šíleným Maxem, a jen tak mimochodem dojde i na zombie nákazu. No a nakonec představí utopický svět na konci stoletého utrpení, kdy však v lidských srdcích stále třímá plamen revoluce - a v tomto nekonečně vzdáleném roce 2036 ohrožuje první lidskou misi k Měsíci.

Things to Come
Things to Come
Zdroj: United Artists

 

Doktor Divnoláska

Panika z: Atomové války

Za typickou agitku lze označit i jeden z nejlepších Kubrickových filmů. Politická a protiválečná satira doktor Divnoláska si totiž tropí šoufky úplně z každého, snad možná s výjimkou těch nejběžnějších vojáků, a to jenom přimhouříme-li oči. Film o tom, jak jeden z amerických generálů zešílí a na vlastní pěst pošle své bombardéry proti Sovětskému svazu, by byl za jiných okolností spíše hororem. Zvlášť poté, co se ukáže, že Sověti mají v rukávu trumfové eso hromadné sebevraždy, totiž superatomovku, která zničí svět automaticky, pokud detekuje standardní příznaky jaderné války...

Jenže v Kubrickově geniálním přednesu se namísto posmutnělého dramatu naplno vyjeví fraška se vším všudy, od neschopných politiků přes příliš masochistické generály až po normální piloty bombardérů, kteří prostě dělají svoji práci, když na druhou stranu světa bez většího vzrušení vezou megatuny zkázy.

Dr. Divnoláska
Dr. Divnoláska
Zdroj: Columbia Pictures

 

Planeta opic

Panika z: Evoluce

Ani konec lidstva nemusí znamenat konec civilizace - tak nějak zní premisa kultovní Planety opic z roku 1968, v níž se Charlton Heston dostane na svět, v němž po lidech převzali otěže civilizace opice. Námět vlastně zdaleka není tak smutný, civilizace přece pokračuje dále. Diváka rodu Homo sapiens přesto trochu dostane, že lidé mají u opic veskrze špatnou pověst a status otroků.

Dnešní divák to už těžko docení, o zdaleka největší popularizaci filmu se ale postaral závěrečný pekelný zvrat. Po většinu stopáže totiž Planeta opic působí tak trochu jako epizoda Star Treku: ztroskotaný kosmolet spadne na cizí svět, který samozřejmě obývají lidsky vypadající stvoření. Teprve na konci se ale ukáže, že se příběh po celou dobu odehrával na Zemi, a celá fantaskní story tak dostane mrazivou pointu.

Planeta opic
Planeta opic
Zdroj: 20th Century Fox/Everett/REX

 

Soylent Green

Panika z: Přelidnění

Od 70. let se ale namísto války začaly burácivé filmy zaměřovat více na ekologické katastrofy a jiné projevy lidské nátury. Mezi všemi pozdějšími Dny poté, Šílenými Maxi a Nepříjemnými pravdami však ostře vystupuje nenápadná detektivka Soylent Green, v níž hlavní hrdina (opět Charlton Heston) obývá totálně přelidněnou Zemi.

Soylent Green, který mimochodem samozřejmě inspiroval stejnojmenný výživový drink, má vcelku nenápaditý příběh. Daří se mu ale ukázat svět, kde není k hnutí, a kde se živiny musejí vytvářet ze všeho možného - včetně lidí!

Soylent Green
Soylent Green
Zdroj: Metro-Goldwyn-Mayer

 

Silent Running

Panika z: Ekologické katastrofy a byrokracie

Závěrem ale nutno zmínit i jeden z prvních veskrze ekologických filmů. Silent Running je totiž věru netradiční sci-fi určená pro lidi, kteří objímají stromy, ale zároveň milují hi-tech vesmírná plavidla. V jeho zápletce na Zemi vymřely stromy, a zatímco se planeta potýká s obrovskou katastrofou, snažíc se stav zvrátit, poslední zachráněné druhy stromů obývají kosmické skleníky poletující kdesi u Saturnu.

Dojemně naivní a v mnohých směrech poněkud kontraproduktivní příběh (stromy vymřely, ale lidstvo stále funguje?) sice dnešní diváky poněkud uspává. Dokonale ale ukazuje, jak se mění vnímání ekologie napříč dekádami. Dnes jde ve Dni poté v první řadě o záchranu lidstva, protože planeta samotná to už nějak přežije. V dřívějším Silent Running tomu bylo ale přesně naopak. Když totiž americká vláda program kosmických skleníků odpíská, hlavní anti-hrdina se rozhodne stromy zachránit i za cenu likvidace zbytku lidské posádky.

Silent Running
Silent Running
Zdroj: Universal pictures

Den poté začíná v neděli ve 20.00 na Prima COOL.

(lol)