Odkud se vzaly moderní zombies?

Ačkoliv jsou zombies v dnešních filmech, seriálech, hrách i komiksech tak častým úkazem, že bychom už pomalu ocenili příchod nového populárního monstra, nebylo tomu tak vždy. Od prvního příchodu zombies skrze film Noc oživlých mrtvol uplynulo už více než 40 let, nemrtví by tak byli daleko méně viděným úkazem, nebýt reinkarnace jejich pojetí. Za moderní epidemii zombies přitom vděčíme především hororu 28 dní poté.

28 dní poté se vám znovu připomene na vlnách Primy COOL ve středu večer od 22.50. Těšit se můžete na kultovní příběh o Británii vybydlené epidemií viru Rage, který z lidí vcukuletu vykouzlí sprintující hovada posedlá vražedným amokem.

V režii Dannyho Boyla (Milionář z chatrče) a v hlavních rolích s Cillianem Murphym (Batman začíná), Naomie Harris (Skyfall) a Christopherem Ecclestonem (Doctor Who) však vzniklo něco daleko podstatnějšího než jen 108 minut trvající atmosférické mazlení s tématem konce světa.

28 dnům poté totiž vděčíme za renovaci celého žánru zombies.

Na první pohled nejviditelnější přínos 28 dnů poté je zpopularizování šíření zombie nákazy skrze virovou infekci. Dřívější zombies filmy, především z produkce zakladatele žánru George Romera, totiž nemrtvé pojímaly více oděné do fantasy hávu. I když se tamní fiktivní vědci snažili existenci zombies nějak vysvětlit, pořád byla vykreslována spíše jako cosi nevysvětlitelného. Nemrtví ostatně vylézali ze hřbitovních děr. Virus Rage z 28 dní poté – technicky vlastně jeho nakažení vůbec nejsou nemrtví, i když využívají všechna jejich klišé – byl ale mnohem bližší vzteklině na steroidech, a tak z reálného hlediska i mnohem mrazivěji uvěřitelnější.

Spolu s tím 28 dní poté zpopularizovalo i myšlenku "rychlých zombies". Do té doby mnohem více letělo Romerovo pojetí pomalé, ale nezastavitelné masy. Vliv toho je vidět třeba i na filmové a herní sérii Resident Evil, jejíž první díl vyšel rovněž v roce 2002, a ani jemu nechyběli pomalu se ploužící nemrtví. Nové tisíciletí si však žádalo mnohem přízemnější přístup. Právě po 28 dnech poté se "rychlí zombíci" začali masivně objevovat v dalších filmech, včetně Úsvitu mrtvých (2004), remaku původního Romerova filmu z roku 1978.

Vliv nejen samotných potvor, ale i vyprávění na moderní pojetí zombies příběhů je evidentní už od prvních minut – probuzení hlavního hrdiny v nemocnici je nápadně podobné prvním minutám pozdějšího seriálu Živí mrtví, který vznikl z komiksu poprvé vydaného rok po premiéře 28 dní poté...

Tím však nekončíme. Tam, kde předešlé Romerovy zombie horory nabízely především zoufalství přeživších tváří v tvář nezastavitelné mase zombies, 28 dnů poté servíruje mnohem nihilističtější pojetí apokalipsy – film se proslavil vylidněním klíčových ulic Londýna a ukázal, že ještě strašidelnější než město plné zombies je město zcela prosté lidí.

Už nejde jenom o to vyhrát nad nezničitelnou masou – podstatnější je smířit se sám se sebou. Již Romerovy filmy servírovaly lidi jako větší hrozbu než zombies, 28 dní poté v sobě ale spojuje takovou míru nedůvěry v lidstvo, že by se i Romero podivil.

28 dní poté zkrátka nabídlo něco, co do té doby v podobném hávu nikdo nepředstavil. Resuscitovalo celý uvadající žánr zombie filmů, her a komiksů, a přitom paradoxně samo zůstalo věrné nezávislému filmu. Byť se dočkalo podobně nekompromisního pokračování 28 týdnů poté a šušká se cosi o 28 měsících poté, celá série je prostým ždímáním původní značky. A to je něco podobně neuvěřitelného jako samotní zombies.

Užijte si restart pojetí zombies s 28 dny poté na Prima COOL. Už ve středu večer ve 22.50!